Stát mění seznam bezpečných zemí původu cizinců. Podle nového nařízení EU se bezpečnou zemí stávají i všechny kandidátské státy na členství v EU. Na seznamu proto musí být Ukrajina, Turecko či Albánie a Moldavsko. I když právně závazný výčet kandidátských zemí neexistuje. Žadatele o azyl z takové země lze zrychleně odmítnout. Pokud EU sezná, že v kandidátské zemi je válka, o statut bezpečné země může přijít. Bezpečné jsou podle seznamu také třeba Indie i Kosovo.
Vyplývá to z návrhu prováděcí vyhlášky k zákonu o azylu a dočasné ochraně cizinců
Dosud používaly členské země EU vlastní seznamy bezpečných zemí původu cizinců. To se změnilo s legislativou EU v rámci migračního paktu. EU letos v únoru schválila nařízením jednotný seznam bezpečných zemí. Česká republika ho tímto implementuje jako přímo použitelné právo EU.
Kandidátské země a jednotné okolnosti
Podle předmětného nařízení EU jsou bezpečnými zeměmi Bangladéš, Kolumbie, Egypt, Kosovo, Indie, Maroko a Tunisko. Dále jsou to všechny státy kandidující na členství v Evropské unii.
„Je nezbytné, aby označení kandidátských zemí za bezpečné země původu bylo uplatňováno jednotně ve všech členských státech, a to i pokud jde o okolnosti stanovené v tomto nařízení, za nichž by tyto země již neměly být považovány za bezpečné země původu,“ uvádí se ke kandidátským zemím přímo v nařízení EU.
Co stát vyškrtne a co naopak přidá
Znamená to, že český stát ze svého národního seznamu vyškrtne ty bezpečné země, které se dostaly na společný seznam EU nebo jsou kandidátskými zeměmi. K tomu si náš stát vytvoří ještě svůj vlastní, národní seznam. Těch zemí, které důvodně považuje za bezpečné, ale nejsou na seznamu EU. Takový postup nařízení EU umožňuje.
V praxi tak Česká republika z prováděcí vyhlášky o bezpečných zemích vypouští tyto státy: Albánie, Bangladéš, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Egypt, Gruzie, Indie, Kolumbie, Kosovo, Maroko, Moldavsko, Srbsko, Tunisko, Turecko, Ukrajina.
Nový český národní seznam pak obsahuje tyto země: Alžírsko, Arménii, Austrálii, Ghanu, Island, Kanadu, Lichtenštejnsko, Mongolsko, Norsko, Nový Zéland, Senegal, Spojené státy americké, Švýcarsko, Velkou Británii a Severní Irsko.
Mohlo by vás zajímat
Kandidáti plní kritéria, logicky jsou bezpeční
Co se týče kandidátských zemí, musí všechny splnit tzv. Kodaňská kritéria, uvádí se v nařízení EU. Status kandidátské země uděluje zemi Evropská rada jednomyslným rozhodnutím. Tyto země musí dosáhnout „stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin“.
„Lze tedy dospět k závěru, že třetí země, kterým byl udělen status kandidátské země, by měly být považovány za bezpečné země původu ve smyslu nařízení,“ vyvozuje v nařízení EU.
Ve válce, bez práv a s vysokým počtem emigrace
Statut bezpečné země lze kandidátské zemi i odejmout. Pokud nastane některá z těchto okolností: Existuje vážné ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu v této třetí zemi. Nebo jsou porušovaná lidská práva a počty žadatelů o azyl v EU překročí 20 %.
Při zvažování, zda v kandidátské zemi existuje vážné ohrožení života nebo nedotknutelnosti civilisty v důsledku svévolného násilí během mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu, vyjde EU ze „široké škály relevantních zdrojů informací“.
„Zejména je třeba zohlednit, zda Evropská rada nebo Rada uznaly existenci mezinárodního nebo vnitrostátního ozbrojeného konfliktu v dotčené třetí zemi,“ stojí v nařízení EU.
Které země jsou kandidátské? Existuje výčet?
Zatím k tomu ale v žádné z devíti kandidátských zemí nedošlo. Jejich seznam předkládá web Evropské unie včetně historie a stavu vyjednávání o členství v EU.
„Je třeba konstatovat, že neexistuje právní předpis obsahující taxativní výčet konkrétních kandidátských zemí. K jejich určení se vychází z aktuálních informací z veřejně dostupných údajů na oficiálních stránkách Evropské unie věnovaných procesu rozšiřování EU,“ uvádí k tomu důvodová zpráva k prováděcí vyhlášce.
Dle těchto údajů jsou kandidátskými zeměmi následující státy: Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Gruzie, Moldavsko, Severní Makedonie, Srbsko, Turecko, Ukrajina. „Tato skutečnost je reflektována vypuštěním uvedených zemí z národního seznamu, neboť jejich postavení je nově upraveno na unijní úrovni,“ vysvětluje k tomu důvodová zpráva k české vyhlášce.
Zatímco se Turecko vzdaluje, Ukrajina se blíží
Soupis kandidátských je skutečně různorodý. Například Turecku udělila status kandidátské země EU Evropská rada na zasedání v Helsinkách v prosinci 1999. „V červnu 2018 Rada poprvé konstatovala, že se Turecko Evropské unii vzdaluje. Proto se přístupová jednání s Tureckem fakticky zastavila,“ uvádí oficiální web EU.
Odlišný vývoj je na Ukrajině. Tato země požádala o členství v EU 28. února 2022. Dne 23. června 2022 udělila Evropská rada Ukrajině status kandidátské země. „První mezivládní konferenci s Ukrajinou, jíž byla formálně zahájená přístupová jednání, EU uspořádala dne 25. června 2024,“ shrnuje vývoj EU na webu.
A zcela jiná situace je na Balkánu. Severní Makedonie požádala o členství v EU v březnu 2004. Status kandidátské země EU jí byl udělený v prosinci 2005. Teprve v roce 2020 vyjádřili ministři pro evropské záležitosti politický souhlas se zahájením přístupových jednání s Albánií a Severní Makedonií. To bylo tentýž rok stvrzené Radou.
