Když se státní zástupkyně po mateřské a rodičovské dovolené vrátila do práce, zjistila, že kvůli péči o dítě postupuje v odměňování pomaleji než kolegové. Obrátila se proto na Obvodní soud pro Prahu 1 a domáhala se doplacení platu. Ten dospěl k závěru, že problém může být přímo v zákoně, řízení přerušil a obrátil se na Ústavní soud. Plénum mu nyní dalo za pravdu. Rozhodlo, že část tehdejší právní úpravy diskriminovala rodiče a porušovala princip rovnosti i právo na spravedlivou odměnu za práci.
Podle Ústavního soudu stát nesměl znevýhodňovat státní zástupkyně a státní zástupce jen proto, že v určité fázi kariéry čerpali mateřskou nebo rodičovskou dovolenou. Pokud kvůli tomu postupovali do vyššího platového stupně později a pobírali nižší plat, zákon porušoval ústavní pořádek.
Nález navazuje na loňské rozhodnutí, kterým Ústavní soud ze stejných důvodů zrušil obdobnou úpravu platů soudců. Tentokrát řešil zákon o platech státních zástupců a žalobu státní zástupkyně, která žádala doplatek platu i náhradu za nevyčerpanou dovolenou za roky 2022 až 2024. Tvrdila, že kvůli mateřské a rodičovské dovolené postupovala do vyššího platového koeficientu později a pobírala proto nižší plat. Plénum Ústavního soudu rozhodlo jendomyslně. Soudcem zpravodajem byl předseda Ústavního soudu Josef Baxa.
Problém se týkal postupu do třetího platového stupně
Mateřská a rodičovská dovolená se tehdy do započitatelné praxe běžně započítávala. Výjimka ale platila při postupu z druhého do třetího platového stupně. Státní zástupce musel nejprve alespoň tři roky skutečně vykonávat funkci. Mateřská ani rodičovská dovolená se do této doby nepočítala.
Ústavní soud připomněl, že zákonodárce sledoval legitimní cíl. Chtěl, aby začínající státní zástupci získali před vyšším platem dostatek zkušeností. Zvolený způsob tomu ale podle pléna neodpovídal. „Legitimní cíl je sledován selektivně pouze u některých osob na základě arbitrárního kritéria, což vytváří nedůvodné rozdíly,“ uvedl Ústavní soud.
Rozhodoval okamžik, kdy se člověk stal rodičem
Plénum svůj závěr vysvětlilo na třech modelových příkladech. Ukázalo, že dva lidé se stejnou délkou právnické praxe mohli pobírat výrazně odlišný plat jen proto, že odešli na rodičovskou dovolenou v jiném okamžiku kariéry.
Podle soudu tak zákon rozlišoval podle okamžiku rodičovství, tedy podle kritéria, které spadá pod zákaz diskriminace. „Napadená úprava tak ve svém důsledku pracuje s kritériem, kdy se určitá osoba stala rodičem. Rozlišuje tedy podle rodičovství,“ konstatuje nález.
Ústavní soud zároveň upozornil, že pravidlo v praxi dopadalo hlavně na ženy. „Pouze ženy navíc mohou odejít na mateřskou dovolenou. Byť právní úprava s kritériem pohlaví nepracuje přímo, bude se mnohem častěji vztahovat na ženy,“ uvedlo plénum.
Mohlo by vás zajímat
Rozdíl ve výplatě mohl přesáhnout 20 procent
Podle Ústavního soudu mohl být rozdíl ve výplatě státních zástupců po určitou dobu vyšší než 20 procent.
Soud zdůraznil, že pokud chtěl stát podmínit vyšší plat třemi roky výkonu funkce, měl stejné pravidlo nastavit pro všechny. Ne jen pro úzkou skupinu státních zástupců. „Chtěl-li zákonodárce, aby ke zvyšování platového koeficientu docházelo u začínajících státních zástupkyň a zástupců až po určité době skutečného výkonu této funkce, mohl a měl přijmout úpravu, která toto pravidlo stanoví plošně,“ uvedl Ústavní soud.
Nález pomůže i dalším žalobcům
Ústavní soud rozhodl, že napadená část zákona byla do 30. září 2025 v rozporu s principem rovnosti, zákazem diskriminace i právem na spravedlivou odměnu za práci.
Obvodní soud pro Prahu 1 proto při dalším rozhodování nesmí sporné ustanovení použít. Do započitatelné praxe bude muset zahrnout i mateřskou a rodičovskou dovolenou. Rozhodnutí může pomoci i dalším státním zástupkyním a státním zástupcům. Uspět ale mohou jen ti, kteří své nároky uplatnili včas a stát je neodmítne jako promlčené.
