Pátek, 28. ledna, 2022

Lubomír Metnar připravil Janě Černochové dobrou pozici

0
Lubomír Metnar připravil Janě Černochové dobrou pozici
Ministr Lubomír Metnar Foto: archiv

Lubomír Metnar připravil Janě Černochové pro její nástup do čela Ministerstva obrany výbornou pozici. Díky velkým vyzbrojovacím projektům, které se mu podařilo dotáhnout až ke kontraktu, bude jeho nástupkyně obrazně sklízet plody toho, co zasel.

Lubomír Metnar na rozdíl od své předchůdkyně Karly Šlechtové působil skromným a introvertním dojmem, jeho tichá síla ale přinesla ve vyzbrojování armády výsledky, kterými se nemůže pochlubit žádný z jeho předchůdců, kteří z kanceláře v Tychonově ulici úřadovali po roce 1989.

Jana Černochová tak bude v pozici, kdy teoreticky nemusí podepisovat nové kontrakty a stačí jen, aby se nechala vidět u přebírání techniky a materiálu, u kterých o nákupu rozhodl její předchůdce. A je to na poměry české armády úctyhodný seznam.

V červnu 2019 byla podepsána smlouva na dodávku 62 obrněnců TITUS na tatrováckém podvozku, jejichž dodávky budou probíhat v letošním a příštím roce.

V prosinci 2019 následoval podpis mezivládní smlouvy o dodávce 12 vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom od USA. Česká armáda je obdrží v roce 2023.

Dva klíčové projekty dotáhlo Metnarovo ministerstvo doslova pár týdnů před sněmovními volbami: 30 září 2021 byl podepsán kontrakt na dodávku 52 francouzských děl CAESAR, o pět dní později následovala mezivládní dohoda s Izraelem na nákup čtyř baterií systému protivzdušné obrany Spyder.

Jedná se o projekty, které jsou svou cenovkou i významem pro modernizaci armády srovnatelné pouze se zavedením švédských stíhaček Jas-39 Gripen a nákupem kolových obrněnců Pandur. Na rozdíl od nich ale proběhly bez větších skandálů a podezření z korupce. Paradoxně přesto, nebo naopak právě proto, že ani jeden z nich neproběhl cestou soutěže, ve které by spolu zápolilo několik firem. Je známo, že největším generátorem mediální skandalizace, pokusů o korupci a právních bitev v souvislosti s vyzbrojováním je právě konkurenční boj.

Ten se podařilo Metnarovi do značné míry eliminovat. Dva výše zmíněné projekty (nákup amerických vrtulníků a systému PVO z Izraele) byly realizovány cestou G2G, neboli vláda-vláda, kdy jeden stát nakupuje zbraně od druhého a soukromé firmy jsou de facto subdodavatelem své vlády. V případě pořízení obrněnců TITUS a samohybných houfnic Caesar byli přímo osloveni dodavatelé vybraní na základě marketingového průzkumu. Jako pojistka proti předražení a také proti monstrprocesu ala Vlasta Parkanová sloužily znalecké posudky, že cena je odpovídající. Lubomír Metnar měl výhodu, že na půdě parlamentu nemělo vyzbrojování pod jeho taktovkou odpůrce, kteří by stáli za řeč, ale všeobecnou podporu i od opozice.

Ministryně spravedlnosti Jana Černochová Foto: ODS

Další velkou zásluhou Lubomíra Metnara je, že (a to s podporou své nástupkyně Jany Černochové jako předsedkyně sněmovního výboru pro obranu) do většiny projektů zahraničních dodavatelů podstatně zapojil český průmysl. Například v případě francouzských děl Caesar musel jejich výrobce a dodavatel, francouzský státní podnik Nexter Systems, akceptovat 40procentní podíl českého průmyslu a nejen to: české, respektive v Česku vyráběné musí být i základní druhy dělostřelecké munice, což znamená práci mimo jiné pro státní podnik Explosia. Díky tomu se tak nákupy zbraní proměnily z velké části v investiční stimul do české ekonomiky.

Nyní se zastavme u toho, co se Metnarovi nepovedlo: nákup 210 pásových bojových vozidel pěchoty za 50 miliard korun. Je otázkou, do jaké míry lze ministrovi obrany přičítat mimořádně komplikovaný akviziční proces, který trval celé volební období a který organizoval projektový tým složený z vojáků i úředníků. Každopádně výsledkem je, že ani jedna za tří firem, renomovaných evropských výrobců s kontrakty po celém světě, nedokázala předložit nabídku, která by dokázala vyhovět požadavkům, které ministerský tým stanovil. Ministerstvo tak muselo začátkem listopadu oznámit, že ani jedna z nabídek nevyhověla všem požadavkům zadavatele. Janu Černochovou tak čeká těžké rozhodování, jak s projektem dál. Paradoxně nejčistější řešení by bylo zrušení projektu v jeho současné podobě, protože jakákoliv jiná varianta hrozí právními spory se třemi uchazeči, kteří do účasti v mnohaletém tenderu investovali významné sumy.

Kacířská otázka: Bylo by zrušení projektu BVP špatně? Z 210 poptávaných vozidel jsou pouze dvě třetiny určeny k boji, zbytek jsou podpůrné varianty, například ambulance, které lze postavit i na daleko levnějším a ve většině operací i mobilnějším kolovém podvozku. Pásáky dle požadavků české armády váží skoro jako bitevní tank, a přitom jejich hlavní výzbrojí je pouze 30mm kanón. Armáda trochu nelogicky odsouvá pořízení nových tanků, které představují hlavní bojovou sílu pozemní armády. Případná redukce počtu BVP by tak mohla podpořit urychlené pořízení nových tanků, které nahradí zastaralé a v současnosti z velké části neprovozuschopné T72.

Doslova v posledních dnech Metnarova působení probleskla zpráva, že podřízení Aleše Opaty by rádi nakoupili pro nově budovaný výsadkový pluk 150 obrněných kabrioletů s jednotkovou cenou 30 miliónů za kus. Zatímco doposavad používali čeští paragáni lehké, speciálně upravené defendery za pět miliónů, nyní se objevila potřeba pořídit vozidla, která jsou šestkrát dražší a výrazně těžší. Otázku, zda je tento projekt skutečně potřebný a odpovídající tomu, co po naší armádě požaduje Severoatlantická aliance, Lubomír Metnar Janě Černochové přenechal k řešení. I tak ale může nová ministryně obrany svému předchůdci spíše děkovat.

Soňa Fialová