Příspěvek Nejvyššího soudu ke kultivaci politické diskuse

0
Příspěvek Nejvyššího soudu ke kultivaci politické diskuse
Expremiér Andrej Babiš Foto: Vláda ČR

Na webových stránkách Nejvyššího soudu byl uveřejněn rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2022 sp. zn. 25 Cdo 231/2022, vydaný ve sporu o ochranu cti a důstojnosti jedné účastnice demonstrací proti vládě v červenci roku 2018 na Malostranském náměstí v Praze. Tehdejší předseda vlády pan Ing. Andrej Babiš se v médiích (TV NOVA, TV Barrandov, ČT 1) vyjádřil v tom smyslu, že jde o objednané a placené demonstranty.

Jedna z účastnic se tím cítila být dotčena na její cti, protože ona přišla demonstrovat z vlastního přesvědčení a nikoliv „za peníze“ od „někoho“.  Proto zahájila soudní spor s nyní již bývalým předsedou vlády. V němž se dožadovala omluvy za toto hanlivé a urážlivé označení demonstrantů, mezi nimi i její osoby. Soud 1. stupně jí vyhověl, odvolací soud nikoliv. Proto se soudní spor dostal až před Nejvyšší soud. Nejvyšší soud dal demonstrantce za pravdu.

Čtení odůvodnění tohoto rozsudku s tam uvedenou argumentací může být jistě zajímavé nejen pro právníky, ale také např. pro politiky, politology či další osoby, které se účastní veřejného občanského života.  Z rozsudku Nejvyššího soudu přejímám doslova tu pasáž, která mě nejvíce zaujala: „Informacím poskytovaným předsedou vlády nebo jiným vysoce postaveným představitelem státu je ze strany občanů státu vždy přikládána větší váha než informacím pocházejícím od jiných osob, včetně médií. Občan demokratického právního státu od ústavních činitelů zcela přirozeně očekává pravdivé informace a dále očekává, že ústavní činitelé budou zachovávat náležitý respekt k jednotlivým osobám – členům občanské společnosti. Představitelé státní moci jsou proto povinni zveřejňovat jen skutkově důkladně prověřené informace, které se navíc vztahují toliko k věcem, které spadají do jim kompetenčně vymezené oblasti. Nemá-li ústavní činitel svá tvrzení faktů důkladně prověřena co do pravdivosti, není oprávněn je zveřejnit.“

Chce se říci:tesat do kamene tato slova. Jaké poučení plyne z tohoto zásadního rozsudku Nejvyššího soudu, jehož význam zřetelně přesahuje hranice individuálního sporu jeho účastníků ? Vážení politici, dávejte si pozor, když si pouštíte pusu na špacír, protože nemůžete vypouštět do veřejného prostoru neověřená a nepravdivá tvrzení. Jinak se můžete dostat až před soud. 

Martin Mikyska