Pondělí, 17. května, 2021

Soud v Delaware řeší obskurní otázku: Snižuje prezident Zeman hodnotu českých firem?

0
Soud v Delaware řeší obskurní otázku: Snižuje prezident Zeman hodnotu českých firem?
Prezident Miloš Zeman Foto: Tiskový odbor Pražského hradu

V médiích se nedávno objevily dva články o soudním sporu průmyslového holdingu CSG s americkou firmou SARN. O podstatě sporu se toho čtenář mnoho nedozvěděl, přitom se jedná o pozoruhodný příklad žaloby, kterou si v tuzemské justici lze těžko představit. Žalobce totiž tvrdí, že na tržní hodnotu české firmy má vliv, zda její vlastníci mají vztahy s prezidentem Milošem Zemanem.

O pozadí sporu mezi společností SARN, kterou v České republice zastupuje český občan arménského původu Armen Agas, a společností CSG, kterou vlastní český podnikatel Michal Strnad, toho není moc známo a ani jedna ze stran se nechce ke sporu vyjadřovat. Přesto jsou k dispozici dokumenty, ze kterých lze podstatu případu zrekonstruovat.

Zjednodušeně jde o toto: Společnost SARN žádá náhradu škody, protože CSG jako vlastník údajně svým jednáním snižuje hodnotu společnosti Retia, ve které má SARN opci na menšinový podíl. Protože smlouva o opci v Retii byla uzavřena dle zpráva amerického státu Delaware, odehrává se spor před tamním soudem. Klíčová informace o sporu je zveřejněna přímo ve výroční zprávě holdingu CSG:

CSG je stranou v běžícím soudním sporu s americkou společností SARN SD3 LLC („SARN“), za kterou stojí dvojice lobbistů z Washingtonu, D.C. v USA. Dne 13. prosince 2017 podal SARN civilní žalobu na CSG u vrchního soudu státu Delaware a případ je veden jako SARN SD3 LLC vs. Czechoslovak Group a.s., sp. zn. N17C-12-185 EMD (CCLD). V žalobě se tvrdí, že CSG údajně porušila smlouvu o kupní opci mezi SARN a CSG ze 7. října 2016, týkající se minoritní investice SARN do dceřiné společnosti CSG, tj. společnosti Retia a. s. („Retia“), a to tím, že neprovedla určitou platbu (smluvní pokutu) stanovenou ve smlouvě pro případ změny kontroly nad Retia, resp. tím, že porušila smluvní „fiduciární povinnost“ usilovat o zvýšení hodnoty společnosti Retia po uzavření uvedené smlouvy o kupní opci. Nárok SARN z titulu údajného porušení smluvní fiduciární povinnosti zvýšit hodnotu společnosti Retia vyčíslený žalobcem na částku 108,8 mil. USD přesahuje v přepočtu 2,7 miliardy Kč. CSG je přesvědčena, že tento požadavek i údajný nárok SARN v této rovině jsou spekulativní, nátlakové a nemají absolutně žádné, faktické ani právní opodstatnění. SARN neposkytl důkazy či výpovědi, které by výši uvedené škody odůvodňovaly či prokazovaly. Společnost se důrazně hájí proti všem tvrzením a důsledně uplatňuje svůj nárok proti SARN, co se týče difamačních aktivit SARN proti skupině Czechoslovak Group v posledních letech. Ve sporu společnost zastupuje advokátní kancelář Dentons v Praze a Washingtonu, D.C., USA.

Kuriózní zdůvodnění

Do této chvíle by se mohlo jednat o nepříliš zajímavý spor, kuriózní je však zdůvodnění žaloby, se kterým SARN přišel. V žalobě dle médií stojí:

„Společnost SARN dospěla k závěru, že skupina CSG stojí za českým prezidentem Milošem Zemanem. Ten je antiamerickým zastáncem ruského prezidenta Vladimira Putina. (…) Zjistili jsme, že skupina CSG spolupracuje se subjekty, které vystupují proti NATO. Takové chování má negativní dopad na hodnotu firmy Retia.“

Jinými slovy, protože holding CSG má dobré vztahy s českým prezidentem, který je údajně proruský a protialianční, snižuje se hodnota jeho společností, a konkrétně i společnosti RETIA. Takové tvrzení už na první pohled působí přehnaně až absurdně, ale pokud je použito jako argument ve sporu o náhradu škody v miliardové výši, je k němu třeba přistoupit věcně. Ostatně i SARN ve své žalobě zmiňuje konkrétní projekty a zakázky, které měl vztah vlastníků Retie s prezidentem Zemanem poškodit.

Mělo se jednat o zakázku společnosti RETIA jako subdodavatele pro izraelskou společnost ELTA Systems, která vyrábí pro českou armádu 3D radary protivzdušné obrany, a dále o možnost společností CSG vyvážet vojenský materiál na Ukrajinu. Dle žaloby společnosti SARN byly kvůli vztahům CSG s prezidentem Zemanem oba projekty v ohrožení. Připomeňme, že žaloba SARN byla v Delaware podána v roce 2017. Jak to s tehdejšími předpoklady SARN, které vtělila do své žaloby, dopadlo?

V prosinci 2019 Ministerstvo obrany ČR podepsalo smlouvu na dodávku radarů MADR od společnosti ELTA Systems a zároveň s tím došlo v prostorách ministerstva k podpisu smlouvy mezi Retií a Eltou, která zaručila Retii postavení hlavního českého průmyslového partnera pro projekt. Co se týče vývozů holdingu CSG na Ukrajinu, i zde se CSG dařilo. Členská společnost CSG Excalibur Army tam dodala v roce 2018 bojová vozidla pěchoty a houfnice a v jednání jsou další projekty.

V této souvislosti bledne i tvrzení SARN, že CSG má prostřednictvím Zemana blízké vztahy s kremelským režimem. Vývozy zbraní na Ukrajinu rozhodně nemůžou být ruským establishmentem vnímány jako přátelský krok.

V rozporu s žalobou SARN nedochází ani k poklesu hodnoty společnosti Retia. Tento závěr lze učinit na základě výsledků hospodaření. Zisk společnosti od roku 2018 roste (loni činila EBITDA 64 miliónů Kč, o rok dříve 26 miliónů Kč), meziročně došlo i k výraznému růstu tržeb (z 355 miliónů v roce 2019 na 541 miliónů v roce 2020). Co se týče celkové důvěryhodnosti, silnou zprávou je, že v roce 2020 byla Retii potvrzena NBÚ prověrka na druhý nejpřísnější stupeň Tajné.

Z výše uvedených skutečností lze udělat jednoduchý závěr: Tvrzení, že vztahy holdingu CSG s prezidentem Zemanem poškodily společnost Retia připravily jí o zakázky, se nepotvrdila, a naopak jsou vyvrácena jak hospodářskými výsledky společnosti, tak reálnými kontrakty, na jejichž neuzavření SARN svým způsobem v žalobě spoléhal.

Jak to začalo

Zajímavou otázkou je, jak vlastně vztah mezi CSG a společností SARN vznikl a co předcházelo současnému soudnímu sporu v Delaware. Redakce České justice získala dopis, který byl odeslán z CSG koncem roku 2017 několika institucím a který se právě spolupráce se SARN týká. V něm stojí:

SARN je konzultační společnost sídlící v USA, se kterou jsme v minulosti spolupracovali. Spolupráci jsme ukončili vzhledem k naší nespokojenosti s kvalitou služby, přehnanými požadavky na odměnu a nevhodného chování jejího konzultanta v České republice, pana Armena Agase. SARN na to reagoval difamační kampaní s cílem poškodit naši reputaci v očích obchodních partnerů, finančních partnerů a úřadů v České republice i USA. Za tímto účelem často používá oficiálně zveřejněné každému dostupné informace z médií či internetu, které jsou ´kreativně modifikovány´ do lží a pomluv. V současné době připravujeme proti společnosti SARN a panu Agasovi právní kroky.

Pozoruhodné je, jak málo se ví o samotné společnosti SARN a jejím českém reprezentantovi Armenu Agasovi. I aktuální články představení této společnosti zcela opomíjí, i když informace, jaký subjekt vlastně český holding v Delaware žaluje, je pro celý spor více než relevantní. Z dostupných informací vyplývá, že se jedná o malou poradenskou a lobistickou společnost, ve které působí několik bývalých úředníků americké administrativy a český občan arménského původu Armen Agas.

Podnikání Sarnu a s ním propojených lidí včetně Armena Agase přitom zanechalo ve Střední Evropě hodně mediálních stop, které nelze označit za pozitivní. Asi nejsilnější kauzou je deset let starý pokus Armena Agase a jeho společníka ze Sarnu Stephena Richardse vystupovat jako držitelé 34procentní balíku akcií strategické slovenské společnosti Transpetrol vlastněné Slovenskou republikou. Akcie získali do svojí firmy CAPPA Fund III prostřednictvím neprůhledné společnosti Quick Power Plant od slovenského podnikatele Ignáce Ilčišina. Ten se však podle slovenské justice dopustil při pokusu získat akcie Transpetrolu podvodu, za který dostal devítiletý trest vězení, a slovenský stát Ilčišina jako vlastníka akcií nikdy neuznal. Stephen Richards přes média přesto několikrát vyzval Slovensko k tomu, aby uznal jeho práva menšinového akcionáře. Slováci ale hru Richardse a Agase ignorovali a Stephen Richards koncem roku 2011 vydal tiskovou zprávu, že se CAPPA Fund III práv na akciový podíl v Transpetrolu vzdává, protože chce přesunout prostředky a zdroje do jiných příležitostí.

Další kauzou je neúspěšný pokus Sarnu uplatnit na trzích ve střední a východní Evropě indukčního dobíjení elektrobusů městské hromadné dopravy. Technologii se nikdy nepodařilo dostat do stádia funkčního prototypu a Sarn se s vývojářem soudil o dva milióny dolarů, které údajně utratil v Evropě za marketing. Mimochodem, i tento spor se odehrál u soudu v Delaware.

Když se vrátíme ke sporu Sarnu s CSG, relevantnější otázkou než to, zda hodnotu českých firem snižuje prezident Miloš Zeman, je, jak se osoby jako Armen Agas a Stephen Richards dokázaly dostat do blízkosti tehdejšího vlastníka holdingu CSG Jaroslava Strnada a přesvědčit ho ke spolupráci a podpisu opční smlouvy na podíl v jedné z jeho firem. Bez ohledu na výsledek soudu v Delaware se totiž lze domnívat, že hodnotu firem rozhodně nezvyšuje jejich spolupráce s Armenem Agasem.

Soňa Chýská