Tažení exekutorů za vyšším ziskem?

    Dne 23. 9. 2020 jste publikovali na webu Česká justice, rozhovor s exekutorem panem Martinem Štikou. Článek má titul „Politici by se měli oprostit od lobbistů, kteří bojují za zachování současného stavu trhu s exekucemi“.

    Autor v něm,  mimo jiné uvedl: „Zavedení čisté krajské teritoriality považuji za základní stavební kámen restartu exekučního prostředí, které obsahuje princip jeden dlužník, jeden místně příslušný exekutor. Současný systém generuje řadu nežádoucích jevů. Nahrává vzniku dluhových pastí a mnohočetných exekucí. Snižuje motivaci dlužníka splácet své dluhy (nízká vymahatelnost). Představuje zátěž pro státní rozpočet (mandatorní výdaje na šedou nezaměstnanost). Nabízí prostor pro nekalé praktiky v soutěži o exekuční návrhy.“

    Pan Štika má jistě na své názory právo a má i právo je veřejně hlásat. Stejně tak mám ovšem já právo namítnout, že o tvrzení dílem zcela lživá, dílem naprosto nekonkrétní a sumárně je jejich jediným cílem podpořit tažení některých exekutorů za rovnější rozdělováním exekucí a tedy vyšším ziskem. Ovšem v duchu socialistického hesla: Každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb.

    Otázkou je, kdo z nás má pravdu. Ponechám stranou poměrně přesvědčivý argument spočívající v poukazu na to, kdo všechno se zavedení teritoriality brání a s jakými námitkami. Nabízím variantu konfrontace, vycházející z principu kontradiktorního řízení. Namítám výše uvedené, s tím, aby pan Štika, chce-li doložit, že jeho výroky nejsou jen ničím nepodložená a nadto nepravdivá tvrzení, uvedl:

    – Jaké konkrétní nežádoucí jevy současný exekuční systém generuje včetně jejich četnosti za zvolené časové období (např. 1 rok)?

     – Jak definuje pojem „dluhová past“?_

    – Co se zlepší z pohledu dlužníka s mnohočetnými exekucemi tím, že sice bude mít jednoho exekutora (tuto změnu nezpochybňuji) ale ten nebude vybrán oprávněným, ale justičním systémem.  Zmenší se počet mnohočetných exekucí? Zmenší se dluh, pro který jsou exekuce vedeny?

    – Z čeho konkrétně usuzuje, že se zavedením čisté krajské teritoriality zvětší současná nízká vymahatelnost?

    – Z čeho konkrétně usuzuje, že se zavedením čisté krajské teritoriality se zvýší motivace dlužníka splácet své dluhy?

    – Pro jaké konkrétní nekalé praktiky v „soutěži o exekuční návrhy“ o současný systém nabízí prostor?

    – Kolikrát se s konkrétními nekalými praktikami v „soutěži o exekuční návrhy“ setkal v poledních třech letech, v čem konkrétně spočívali, kdo se jich dopouštěl a  jak proti tomu zasáhl?

      Na závěr pak ještě otázku, která tematicky přesahuje tvrzení pana Štiky, ale považuji ji za kruciální.

    – Na základě jakých konkrétních faktů jste přesvědčen, že teritoriální systém exekucí by v případě jeho zavedení ani v nejmenším nezhoršil postavení a pozici oprávněných při vymáhání jejich pohledávek? Konkrétně, nevedl k zpomalení vymáhání, snížení vymožitelnosti, zhoršení možnosti komunikace oprávněného s exekutorem včetně komunikace on line?

    JUDr. Tomáš Sokol

    Sdílejte
    Předchozí článekVládní novela exekučního řádu je špatným nosičem, ale stala se dobrou platformou pro poznání změn
    Další článekKdo ovlivňuje chod justice?
    Tomáš Sokol
    Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze v roce 1978, doktorát získal v roce 1980. Po absolvování Právnické fakulty nastoupil jako advokátní koncipient do Advokátní poradny č. 2 v Praze. Po složení advokátní zkoušky v roce 1980 vykonává advokátní praxi nepřetržitě s výjimkou let 1990 – 1992, kdy působil jako městský prokurátor v Praze (1990) a poté byl ministrem vnitra České republiky (1990 – 1992). Ve druhé polovině roku 1992 založil spolu s JUDr. Janem Brožem Advokátní kancelář Brož & Sokol, která je od roku 1999 advokátní kanceláří Brož & Sokol &Novák. Poskytuje právní služby v oblasti práva civilního i trestního. V oblasti trestního práva se zabývá zejména problematikou tzv. ekonomické kriminality. V obchodně-právní problematice je součástí jeho agendy řízení valných hromad akciových společností zejména v případech, kdy jde o valné hromady, v nichž lze očekávat střet akcionářů. Zastupuje obchodní společnosti v soudních řízeních i v řízeních rozhodčích, kde také využívá své zkušenosti rozhodce. V této oblasti poskytuje právní služby též státnímu sektoru. Je konzultantem i v oblasti řešení interních problémů obchodních společností, prodeje části kapitálové společnosti atd. Dále poskytuje právní služby v oblasti občanskoprávní, přičemž jednou ze specialit jsou spory na ochranu osobnosti, včetně sporů o ochraně dobrého jména právnické osoby. Specifickou oblastí je poskytování právních služeb obcím, z nichž největším je Hl.město Praha. V rámci advokacie je rovněž činný na školení advokátních koncipientů.