Předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy vystoupil na 36. shromáždění delegátů Soudcovské unie v Lipně nad Vltavou. Ve svém pátečním projevu se věnoval hranici mezi nezávislostí soudce při rozhodování a jeho odpovědností za závažná profesní pochybení.
Zdůraznil, že soudce nelze kárně postihovat za obhajitelný právní názor, odlišný výklad práva ani pouze proto, že jeho rozhodnutí bylo následně změněno nebo zrušeno. Kárné řízení nemá nahrazovat opravné prostředky ani sloužit jako další způsob přezkumu soudních rozhodnutí.
„Pokud by samotná možnost, že právní názor je nesprávný, mohla vést ke kárnému postihu, soudce by přestal být nezávislým nositelem soudní moci a začal by rozhodovat pod hrozbou osobní sankce,“ uvedl Petr Angyalossy.
Soudcovská nezávislost neznamená neodpovědnost
Soudcovská nezávislost však podle něj nemůže znamenat neodpovědnost. Soudce musí řádně zjišťovat skutkový stav, opatřovat a kriticky hodnotit důkazy a své závěry přesvědčivě odůvodnit. Kárná odpovědnost může nastoupit tehdy, pokud nejde pouze o možnou nesprávnost rozhodnutí, ale o kvalifikované porušení povinností nebo rezignaci na odborně odpovědný proces rozhodování.
Předseda NS připomněl, že podobně k této otázce přistupují také evropské instituce a zahraniční právní řády. Rozhodné nemá být, zda se disciplinární orgán ztotožňuje s výsledkem řízení, ale zda soudce při rozhodování dodržel základní profesní standardy.
„Jasné a předvídatelné vymezení hranice mezi nezávislostí a odpovědností soudce je v zájmu soudců i veřejnosti, jejíž důvěra je základním předpokladem fungování soudní moci,“ uzavřel Petr Angyalossy.
Shromáždění se zabývalo také výběrem a přípravou budoucích soudců, využíváním umělé inteligence v justici a komunikací soudnictví s veřejností. Delegáti současně zvolili nové vedení Soudcovské unie. Jejím prezidentem se stal soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Rychlý, který ve funkci vystřídal Libora Vávru.
