Nové vedení Správy železnic v polovině července zrušilo všechny pozice poradců, kteří pracovali pro bývalého generálního ředitele Jiřího Svobodu. Průměrně brali 115 tisíc korun měsíčně. O čem případ vypovídá? A kdo měl dohlížet na hospodaření státní organizace?

U státní organizace Správa železnic, jejíž právní postavení upravuje zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy a o státní organizaci Správa železnic (dále jen „zákon o Správě železnic“), je hlavním kontrolním a řídicím orgánem správní rada. Má povinnost dohlížet na hospodaření organizace, schvalovat rozpočet a koncepční otázky a rovněž jmenovat a odvolávat generálního ředitele.

Veřejnost v této souvislosti oprávněně poukazuje na to, jak mohly významné výdaje na externí poradce – v některých případech spojené s osobami s trestní minulostí týkající se poškozování veřejných rozpočtů – procházet bez adekvátního dohledu správní rady.

Rozostření odpovědnosti mezi orgány

Generální ředitel vystupuje jako statutární orgán státní organizace a je oprávněn samostatně rozhodovat o běžném hospodaření, včetně uzavírání pracovních smluv, dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Výběr konkrétních poradců a sjednávání jejich odměn tak spadá do jeho operativní působnosti.

Správní rada naproti tomu schvaluje globální rozpočet, zásadní koncepční dokumenty a významné majetkové dispozice, avšak zpravidla nezasahuje do jednotlivých personálních a operativních rozhodnutí. Tím vzniká klasická informační asymetrie mezi výkonným a kontrolním orgánem. Členové správní rady se proto mohou legitimně hájit tím, že o konkrétních smlouvách s poradci nebyli informováni, pokud jim ředitel takovou informaci nepředložil.

Povinnost péče řádného hospodáře a její limity

Členové správní rady i generální ředitel jsou povinni vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře (§ 159 odst. 1 občanského zákoníku, ve spojení s § 12a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku). Judikatura Nejvyššího soudu přitom vychází z toho, že tato povinnost zahrnuje loajalitu vůči organizaci, potřebnou informovanost a pečlivost při rozhodování (srov. např. rozsudky NS sp. zn. 29 Cdo 3325/2016, 27 Cdo 90/2019 a další).

Pro porušení této povinnosti je však nezbytné prokázat buď úmysl, nebo hrubou nedbalost. V případě kolektivního orgánu, jakým je správní rada, je navíc obtížné individualizovat odpovědnost jednotlivých členů. Pokud byly výdaje na poradce zahrnuty do rozpočtu pod obecnými položkami (např. „ostatní osobní náklady“), lze jen těžko dovozovat porušení povinnosti ze strany rady. V praxi se tak u státních organizací prosazuje především politická odpovědnost (odvolání z funkce), zatímco civilní a trestní odpovědnost zůstává výjimečná.

Návrhy de lege ferenda

Stávající právní úprava vytváří prostor pro nedostatečnou kontrolu operativních výdajů. Možné systémové úpravy by mohly zahrnovat následující instituty:

1. Zákonná domněnka nedbalosti při překročení limitu

Při uzavření poradenských smluv v souhrnné výši nad stanovený limit (např. 500 000 Kč ročně) bez předchozího informování nebo souhlasu správní rady by bylo možné zavést vyvratitelnou domněnku porušení péče řádného hospodáře ze strany ředitele. V případě vědomí rady by odpovědnost přešla na její členy.

2. Povinné pojištění odpovědnosti a majetkové ručení

Zavedení povinnosti členů správních rad uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou porušením péče řádného hospodáře (analogicky k praxi v obchodních korporacích) a možnost přímého postihu jejich majetku v případě prokázané škody.

3. Zákaz výkonu funkce pro osoby s relevantní trestní minulostí

Zákonný zákaz působení jako poradce, konzultant nebo zaměstnanec ve státních organizacích pro osoby pravomocně odsouzené za trestné činy hospodářské povahy nebo trestné činy spáchané ve výkonu veřejné moci (např. na dobu 10 let od výkonu trestu).

4. Posílení transparentnosti

  • Povinné zveřejňování všech poradenských smluv, dohod o práci a dohod o pracovní činnosti v Registru smluv podle zákona č. 340/2015 Sb. bez výjimek, včetně jména poradce, hodinové sazby a popisu plnění.
  • Zákaz doložek o mlčenlivosti ohledně podstatných údajů smlouvy.
  • Povinnost přikládat k fakturám podrobný výkaz činnosti (timesheet), který by byl rovněž veřejně dostupný.

5. Profesionalizace složení správních rad

Zavedení zákazu kumulace funkcí pro aktivní poslance, senátory, ministry a hejtmany a stanovení povinných kvót pro nezávislé odborníky (certifikované auditory, finanční analytiky, právníky) vybírané v otevřených výběrových řízeních.

Proč chtít změny?

Lze důvodně předpokládat, že v nejbližších letech nebude politická vůle k takovým systémovým změnám, neboť stávající model vyhovuje všem relevantním politickým subjektům. Přesto zůstává otázka efektivní kontroly hospodaření se svěřeným majetkem státu jedním z klíčových témat právního a institucionálního designu veřejného sektoru.

Kauza poradců Správy železnic ukazuje, že bez posílení mechanismů odpovědnosti, transparentnosti a profesionalizace kontrolních orgánů bude riziko neefektivního nakládání s veřejnými prostředky přetrvávat.