Kam zmizel zákon o žalobcích? Věřím, že ho projednáme už brzy, vzkazuje Pelikán

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman Ilustrační foto: MSp

Za chvíli tomu bude půl roku od chvíle, kdy vláda schválila návrh zákona o státním zastupitelství. Od té doby po něm není vidu ani slechu. Podle informací zevnitř koalice nebyl zájem na tom, aby se nyní už víceméně všeobecně nechtěná norma v Poslanecké sněmovně projednávala před volbami. „Já věřím, že ho projednáme už brzy, leží tam opravdu dlouho,“ reagoval na dotazy České justice ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Poslanci ústavně právního výboru tak optimističní nejsou.

Ještě v červnu na Ministerstvu spravedlnosti předpovídali, že návrh zákona o státním zastupitelství přijde na plénum Poslanecké sněmovny na první zářijové schůzi. To se nestalo. Koalice upřednostnila politicky průchodnější nebo naléhavější normy.

Sám Pelikán České justici zdůraznil, že o zařazení návrhu na program schůze sněmovny rozhoduje organizační výbor. Ten však zájem o projednání kontroverzního návrhu nemá.  „Nepochybně na tom, co bude a nebude zařazeno na schůzi, mají krom vedení Sněmovny vliv i dohody jednotlivých stran. A zákon o státním zastupitelství upřednostňován toho času, jak lze pozorovat, není,“ míní bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (ČSSD).

„Podle mého přesvědčení pro tento návrh zákona nebyla ze strany ministerstva spravedlnosti v Poslanecké sněmovně dojednána podpora (a to dokonce ani v rámci poslaneckého klubu ANO) a proto k jeho schválení v tomto funkčním období poslanecké sněmovny s vysokou mírou pravděpodobnosti nedojde,“ předpovídá zástupce koalice a právní expert ČSSD, Jan Chvojka. Poslanec také připomíná, že mu při debatě o změnách v soustavě státního zastupitelství stále chybí diskuse mezi politiky napříč politickým spektrem a odborníky napří klad z právnických fakult.

Poslanci ústavně právního výboru Foto: archiv
Poslanci ústavně právního výboru Foto: archiv

To, že podpora zákona vázne i ve vládní koalici, ostatně není žádné tajemství. Už při hlasování na vládě zákon prošel s odřenýma ušima, negativní stanovisko mu dal napřílklad předseda legislativní rady vlády Jiří Dienstbier z ČSSD. „Je s podivem, že vláda tento návrh i přes nesouhlas Legislativní rady vlády schválila a odeslala do Poslanecké sněmovny. Navíc tak zásadní zákon nelze projednávat a schvalovat v závěru volebního období. Je zřejmé, že již zůstane ve sněmovně „zaparkován“,“ míní opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09) a dodává, že si projednávání návrhu zákona o žalobcích nepřeje vůbec nikdo.

 ANO si udělá čárku

Podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) byl návrh zákona kabinetu předložen jen proto, aby si Ministerstvo spravedlnosti udělalo jednu čárku za období, kdy resort převzalo hnutí ANO. „O státní zastupitelství jako také ve skutečnosti nikdy nešlo, což dokazuje i to, že ANO návrh zákona neprosazuje na schůzi sněmovny, spíš naopak,“ myslí si Blažek.

Čtěte také: Kosmetická úprava, která nestačí. Poslanci hodnotí změny v dohledu nad Speciálem

Návrh, který už několik let vzniká na ministerstvu spravedlnosti, má posílit postavení i odpovědnost státních zástupců a zrušit obě vrchní státní zastupitelství. U vedoucích státních zástupců zákon stanoví funkční období, povinná výběrová řízení a odvolatelnost pouze v kárném řízení. Další novinkou je například pravidelné hodnocení státního zástupce s možností jeho přeložení, pokud bude hodnocení opakovaně negativní.

Politikům však stále nejvíce vadí zřízení speciálního státního zastupitelství, „Já jsem člověk konzervativní. Když si nejsem jistý, že nové řešení je lepší, tak to nechám, jak to je. A já nejsem přesvědčen, že je to lepší,“ řekl v rozhovoru pro Českou justici předseda lidovců Pavel Bělobrádek.

Mrtvě narozené dítě

Podle poslance Marka Bendy (ČSSD) je zákon o žalobcích „mrtvě narozené dítě“. „Dnes už ho nechce nikdo kromě ministra Pelikána a ten jen proto, aby mohl tvrdit, že ho předložil. Zákon zůstane někde ve sněmovně (a to možná před prvním čtenim) viset až do voleb,“ míní zpravodaj návrhu zákona, který je navíc členem organizačního výboru sněmovny.

Poslanecká sněmovna Foto: archiv
Poslanecká sněmovna Foto: archiv

Stáhnout návrh zákona ze sněmovny Pelikán zatím nechce a to ani poté, co se proti němu postavil šéf žalobců Pavel Zeman. „Byl bych nerad, aby došlo ke tvořivosti ve vztahu k zákonu o státním zastupitelství,“ uvedl Zeman už dříve. Podle něj by bylo lepší počkat na klidnější politickou atmosféru. O zákoně, který upravuje činnost veřejných žalobců, je podle něj nutné rozhodovat s chladnou hlavou. Obává se i toho, že poslanecké zásahy do předlohy by omezily nezávislost státních zástupců. „Začínám se přiklánět k tomu, že je lepší současný právní stav,“ prohlásil.

Pelikánova předchůdkyně Helena Válková je toho názoru, že v současné situaci už je lepší zákon nepřijímat a upozorňuje také na to, že resort spravedlnosti má velký legislativní skluz. Coby předsedkyně podvýboru pro justici a soudní samosprávu v uplynulém týdnu řídila schůzi, která se zabývala návrhem zákona o znalcích. Ten zatím ještě nedoputoval na Legislativní radu vlády a na podvýboru i v meziresortním připomínkovém řízení se proti němu znalci poměrně důrazně postavili. Kritizována je například snaha Pelikána přitvrdit na trestech pro znalce, kteří pochybí.

 Kritika zákona o znalcích je normální

Ministr spravedlnosti však odmítá, že by proti jeho návrhu zákona byla většina znalců. „Myslím, že je to část znalců a že ten zákon je potřeba. Je asi normální, že ta kontrola se mezi těmi, kteří mají být kontrolováni, nesetkává úplně s nadšením. To tak bývá. Znalecká obec je obrovská a my tam narážíme na nejrůznější reakcí a narážíme na mnoho pozitivních reakcí. Spousta znalců nám říká, už to konečně zaveďtě, my se snažíme dělat to poctivě a máme nekalou konkurenci v podobě těch, kteří to dělají nepoctivě a nikdo nám nepomůže,“ komentoval Pelikán pro Českou justici kritiku, která se na jeho hlavu snesla od některých odborníků.

Podle nového návrhu by měly být pro znalce v jednotlivých oborech jasně definovány podmínky ohledně vzdělání či praxe. Kandidáti by museli skládat přísné zkoušky k ověření odborné způsobilosti. Obecná část testu by zahrnovala právní aspekty práce znalce, zvláštní část znalosti z daného oboru.

 Eva Paseková