Pelikánův zákon o znalcích je zaměřen hlavně na drakonické trestání, zaznělo ve sněmovně

Soudní znalci čelí kritice kvůli posudkům v mediálně známých kauzách Ilustrační foto

Tvrdé kritice byl na úterním podvýboru pro justici a soudcovskou samosprávu podroben návrh zákona o znalcích z dílny Roberta Pelikána (ANO). „Podvýbor přijal usnesení, které Ministerstvo spravedlnosti vyzývá k opětovnému přehodnocení návrhu zákona o znalcích. Ústavně právnímu výboru také dáváme na zvážení, zda do hry nevrátit novelu současného zákona o znalcích, kterou navrhuje poslanec Martin Plíšek,“ sdělila České justici předsedkyně podvýboru Helena Válková (ANO).

Podle informací České justice by chtěl ministr spravedlnosti Robert Pelikán návrh zákona o znalcích poslat do Legislativní rady vlády již na konci tohoto měsíce. Termín je to šibeniční, jelikož návrh byl v meziresortním připomínkovém řízení podroben velkému množství zásadních připomínek, jejichž vypořádávání resort ještě zcela nedokončil. I tak by poté bylo obtížné, aby norma do konce volebního období prošla celým legislativním procesem. „Současný zákon není výborný, ale je velkou otázkou, zda nebude lepší u něj zůstat než zavádět normu navrženou Ministerstvem spravedlnosti,“ míní Pelikánova předchůdkyně Válková, která jednání podvýboru nechtěla podrobněji komentovat, protože schůze není otevřená veřejnosti.

Přečtěte si blog Vladimíra Smejkala: Návrh zákona o znalcích může zlikvidovat znalce jako takové a přináší další zkrácení práv účastníků řízení

Podle informací České justice například z úst znalce Lukáše Křístka ze Znaleckého ústavu pro ekonomiku zaznělo, že ministerstvo v návrhu zákona upřednostňuje veřejnoprávní znalecké ústavy před soukromými a v zákoně jsou „nepřiměřené drakonické tresty“ – třeba v případě, kdy dá znalec razítko na jiný dokument, než který je znaleckým posudkem.
Podle výroků Křístka na výboru se tak může stát omylem, obzvláště u začínajících znalců a sankce může být poměrně zdrcující. „Znalec Křístek zákon kritizoval paragraf po paragrafu,“ sdělil České justici zdroj z jednání.

Námitkami proti normě prý ale nešetřil ani zástupce Unie obhájců Marek Nespala. „Z pohledu Unie obhájců ČR se jedná o další pokus o omezování základních práv a svobod, a to jednak ve formě hyperregulace až šikany znalců a znaleckých kanceláří oproti nově koncipované pozici znaleckých ústavů, ale zejména o snahu nadměrného sběru informací ze všech druhů řízení a stále aktuální pokus o prolomení advokátní mlčenlivosti prostřednictvím evidenční a informační povinnosti znalců,“ konstatovala Unie již dříve ve svém stanovisku k návrhu.

Jednání ústavně právního výboru Foto: archiv
Jednání ústavně právního výboru Foto: archiv

S kritikou na podvýboru podle informací České justice vystoupil i zástupce Vysokého učení technického v Brně Aleš Vémola. Pokud by byl přijat nový zákon, museli by znalci z vysokých škol podle Vémoly předkládat posudky radě vysoké školy. Zákon podle něj nepřinese řešení problému znalecké obce. Na podvýboru také zaznělo, že problematických posudků a znalců je pouhý zlomek proti těm, jejichž práce je v pořádku.

Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny nyní posoudí, zda by nebylo lepší současný stav ve znalecké obci změnit pouze novelou, kterou už dříve navrhl poslanec Martin Plíšek z TOP 09.
K jeho návrhu už ale vláda dříve dala negativní stanovisko. Poslanec je ochotný ho nyní upravit tak, aby se na něm našla shoda. Plíškův návrh zavádí vstupní zkoušku, celoživotní vzdělávání znalců, oprávnění přezkušování nebo zvýšení odměn. „Jsem připraven napříč politickým spektrem diskutovat o úpravách a doplněních mého návrhu tak, abychom nedostatky stávajícího zákona odstranili ještě v průběhu tohoto volebního období,“ sdělil České justici poslanec.

Jak již Česká justice informovala, návrh z pera ministra Pelikána otevřeně kritizuje celá řada odborníků. Nelíbí se například zřízení komise, která má posuzovat kvalitu znaleckých posudků. Podle Komory soudních znalců žádná ministerská komise nemůže správnost posudku hodnotit. „Žádná komise nemůže „od stolu“ kádrovat jakýkoli znalecký posudek, snad jen ten, který navenek zjevně trpí formálními chybami, případně špatně provedenou kalkulací výpočtu, apod.,“ myslí si předseda Komory Vladimír Vácha.

Ministr Pelikán si za svým návrhem stojí. Při jeho představování připomněl, že nynější zákon o znalcích je téměř 60 let starý a vůbec nereflektuje současný stav podnikání. Zatímco před rokem 1989 byl jediným zadavatelem znalce stát, a expert tedy představoval prodlouženou ruku soudního systému, později se hlavním zadavatelem staly soukromé subjekty. „Znalce si platí a z toho vyplývá ekonomický tlak na znalce, aby více či méně vycházeli zadavatelům vstříc. Vzniká tak obava o objektivitu znaleckého posudku, a na to bohužel zákon žádným způsobem nezareagoval. Nekontroluje se, zda jsou posudky zpracovávány skutečně nezávisle a objektivně,“ popsal Pelikán.

Momentálně je v ČR zhruba 9400 znalců v téměř 50 oborech znalecké činnosti. Hodinová sazba pro orgány státní moci je 100 až 350 korun hrubého. Znalci požadují zvýšit sazbu na 700 korun za hodinu.

Eva Paseková