Pátek, 22. října, 2021

Faul na znalecké obci, hodnotí přípravu Pelikánova zákona Komora soudních znalců

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Nový zákon o znalcích a tlumočnících nabírá povážlivý legislativní skluz. Návrh zákona mělo ministerstvo spravedlnosti předložit již v prosinci 2014. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) o nutnosti jeho předložení mluví dlouhodobě. Podle zjištění České justice poslání zákona do meziresortního připomínkového řízení brání zejména odpor samotných soudních znalců.

Znalci jsou v poslední době kritizováni z mnoha stran. K tomu přispívají mediálně známé případy, jako je zprošťovací rozsudek nad zdravotní sestrou z Rumburka, který byl v rozporu s posudkem nebo zpochybňovaný posudek v kauze Petra Kramného.

Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána jde o systémovou chybu: „Protože se tady mnoho let vůbec nekontrolovalo, jaký je obsah posudků. Systém, který tu existoval, vycházel ještě z předrevoluční doby, kdy znalec zásadně pracoval pro soud, a tudíž nevznikaly obavy z nějaké nestrannosti,“ myslí si Pelikán. Proto připravuje podle svých slov „revoluční změnu“ v podobě nové normy o znalcích a tlumočnících. Přípravu už odstartovala jeho předchůdkyně Helena Válková. Pelikán ještě v únoru sliboval, že zákon předloží v dubnu. fws_20130208101149_0

Ministerstvo chce například zavést pravidlo, aby každý znalec prošel nejméně jednou za pět let přezkumem jeho provedené práce. „Tedy nikoli přezkušovat jeho odborné znalosti, ale komise by vybrala náhodné posudky a posoudila, zda jsou podle pravidel,“ řekl už dříve České justici Pelikán.

Legislativní originalita za každou cenu

Na nedávné schůzce poradců prezidenta Miloše Zemana z oblasti justice ale zazněly informace, že nový zákon ještě nebyl předložen z důvodu, že proti některým jeho navrhovaným záměrům brojí samotní znalci. Pelikán podle zdrojů České justice na schůzce slíbil, že zákon předloží nejpozději 31. května tohoto roku. Vypadá to ale, že to bude znalcům navzdory. „Ministerstvo spravedlnosti, tedy nejen pan ministr Pelikán, téměř vždy dělalo a dělá co chce, tudíž si nikdy příliš radit nenechalo, a to ani v natolik justici vzdáleném technickém spektru oborů, jakým je soudní znalectví. To totiž obsahuje celkem 50 oborů znalecké činnosti a není v silách státu, natož Ministerstva tyto odbornosti adekvátně pokrýt,“ řekl ve svém vyjádření pro Českou justici na úvod předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha (KSZ ČR) s tím, že Komora podporuje facelift rakouské právní úpravy do českého právního řádu. „Mimochodem tento návrh již déle máme, ale bohužel o něj zřejmě nikdo nestojí a o po smutných zkušenostech z minulých let o „českou legislativní originalitu za každou cenu“ příliš nestojíme my,“ dodává Vácha. Komora sdružuje okolo 90 procent soudních znalců z celé ČR.

Čtěte také: Příprava zákona o znalcích: Kvůli změnám bude potřeba soudům přidat peníze, zní z justice

Podle Komory ale nikdo z členů nebyl do Komise, která návrh připravuje, přizván. „Nebylo pro nás vůbec jednoduché zjistit kdopak že v té komisi vlastně je. Překvapením bylo, že zejména zástupci justice a vybrané převážně privátní znalecké ústavy s nižší kvalifikací, ze státní sféry a ústavů se zvl.specializací snad jen ústav kriminalistiky, což  považujeme za faul na znalecké obci,“ řekl Vácha České justici.

Předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha Foto: KSZ
Předseda Komory soudních znalců ČR Vladimír Vácha Foto: KSZ

Ostatní nemají povinnost přezkušování, namítá Komora

Znalecké obci podle něj až tak nevadí přezkušování, které se mimo jiné objevuje i v rakouské předloze, ale to, že by byli téměř jedinou entitou v sektoru justice, která by měla být nikoli před jmenováním, ale pravidelně přezkušována a nepostačovalo by absolutorium celoživotních vzdělávání jako je tomu např. u soudců, insolvenčních správců, mediátorů, advokátů, exekutorů a notářů. „A to mají znalci příkře nižší odměny za své úkony trvající již přes 13 let bez jakékoli valorizace, čili další z velkých nevyvážeností návrhu ministerstva,“ upozorňuje předseda Komory soudních znalců.

Podle KSZ není potřeba nový zákon. To, že si někdy posudky odporují, je podle předsedy logické. „Vyvrátit jiný znalecký posudek lze pouze jiným znaleckým posudkem, zpravidla od subjektu s minimálně stejnou či vyšší znaleckou kvalifikací, protože bez seznámení se s podklady a skutečnostmi zadání, stavu a úplnosti podkladů, též dalšími okolnostmi případu, toto nelze adekvátně posoudit. Znalecký subjekt je v každém případě ve své pozici nezávislým a jako takový by za svůj názor, pokud je skutečně odborný, neměl být trestán, protože názor více znaleckých subjektů nemusí být na stejnou věc zcela totožný,“ míní Vácha.

Pelikán má za sebou první rok ve funkci ministra spravedlnosti Foto: archiv
Pelikán má za sebou první rok ve funkci ministra spravedlnosti Foto: archiv

Ministr spravedlnosti také zřídil novou komisi, která má posuzovat kvalitu znaleckých posudků. Podobné snahy Komora rovněž odmítá. Podle ní žádná ministerská komise nemůže správnost posudku hodnotit. „Žádná komise nemůže „od stolu“ kádrovat jakýkoli znalecký posudek, snad jen ten, který navenek zjevně trpí formálními chybami, případně špatně provedenou kalkulací výpočtu, apod. Do hloubky se nelze bez kompletních podkladů a seznámení s předmětem posouzení objektivně pouštět, také jde o to kdo se do toho pouští a jaký je to odborník (ideálně erudovaný znalec s mnohaletou praxí v daném oboru a odvětví, které je předmětem revize),“ myslí si předseda KSZ. Kdy návrh zákona předloží, zatím není jasné.


Momentálně je v ČR zhruba 9400 znalců v téměř 50 oborech znalecké činnosti. Hodinová sazba pro orgány státní moci je 100 až 350 korun hrubého. Znalci požadují zvýšit sazbu na 700 korun za hodinu.



Eva Paseková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY