Exekutorská komora: Vyvracíme mýty o exekucích, šíří je i média v honbě za senzací

V exekuci jsou statisíce lidí Foto: archiv

Výše nákladů na exekuci, fígle, jak se jí vyhnout, nebo to, co všechno smí exekutor zabavit. To jsou podle exekutorů nejčastější mýty o exekutorech, se kterými se setkávají exekutoři a které kolují mezi lidmi. Exekutorská komora proto připravila materiál, ve kterém na tyto mýty upozorňuje a snaží se je uvést na pravou míru.

Role exekutorů v České republice je díky charakteru samotné profese často vnímána negativně. V drtivé většině případů ale za takovým vnímáním podle Komory stojí řada mýtů, které ve společnosti běžně panují. „Dokonce i některá média v honbě za senzací a dramatickým příběhem neváhají využít příležitost, aby obecně vnímanou negativní roli exekutorů ve společnosti podpořila. Proto jsme připravili odpovědi na některé z nejčastějších mýtů, se kterými se Exekutorská komora pravidelně setkává,“ konstatuje Exekutorská komora v úvodu dokumentu, který představila uplynulý týden.

Někdy se sami exekutoři diví nad příslušenstvím exekucí

Tím nejčastějším mýtem je podle Komory tvrzení, že exekutoři ožebračují dlužníky, kterým seberou vždy víc, než by měli, přičemž exekutor při exekuci na 1 000 Kč může zabavit majetek za 100 000 Kč nebo prodat dům za milion. „Pravdou je, že soudní exekutor vymáhá po dlužníkovi částku, která zahrnuje nejen samotný dluh, ale také příslušenství, kam patří např. úroky, úroky z prodlení, náhrada nákladů, které věřitel vynaložil v nalézacím a exekučním řízení. Tyto částky jsou naprosto nezávislé na činnosti exekutora – vychází z exekučního titulu, resp. ze samotného závazkového vztahu mezi věřitelem a dlužníkem,“ oponuje Komora. Odměny právního zastoupení věřitele a soudních exekutorů, o nichž se rozhoduje v exekučním řízení a jsou přezkoumatelné soudem, jsou určeny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Tato vyhláška v posledních letech doznala značných úprav a tarif byl exekutorům snížen.

Důvodem, proč původní dlužná částka nejčastěji nabere velkých rozměrů, jsou podle exekutorů především úroky z prodlení a sankční poplatky, které jsou známy již při uzavírání úvěru. Největší problém je především s půjčkami od nebankovních společností, které slibují rychlou finanční výpomoc. Lidé často uzavírají půjčky za nevýhodných podmínek, tedy např. s vysokými měsíčními poplatky, vysokými úroky z prodlení a také sankčními poplatky při nesplácení. Růst úroků u takovýchto půjček se bohužel nezastaví ani po zahájení exekučního řízení. „Stává se, že lidé si smluvní podmínky nepřečtou nebo jim nerozumí. V nejhorších případech společnosti nabízejí i finance bez nutnosti podpisu smlouvy a lidé ani netuší, za jakých podmínek půjčku získávají. Některé exekuční tituly obsahují taková příslušenství, že se sami exekutoři pozastavují na tím, že soud takové příslušenství přiznal. Bohužel ve fázi, kdy už je exekutor pověřen soudem k provedení exekuce, nelze s výší příslušenství nic dělat,“ říká prezident Exekutorské komory Vladimír Plášil.

Prodej nemovitosti je až poslední možnost

V případě exekuce prodejem nemovitosti se do řízení přihlašují všichni další věřitelé, kteří mají proti povinnému exekuční titul či v jejichž prospěch váznou na nemovitosti zástavní práva. Skutečně vymáhaná a z dražby uspokojovaná částka je pak většinou mnohonásobně vyšší, než jistina pohledávky v daném exekučním řízení, a kterou pak různé subjekty nesprávně argumentují. „Není pravdou, že v případě, že je-li exekuce nařízena, znamená to okamžitý prodej nemovitosti. Naopak, bude-li dluh řádně hrazen, je dražba nemovité věci krajně nepravděpodobná. Nadto při dluzích do 30 000 Kč v souhrnu je prodej takové nemovitosti možný jen v určitých výjimečných případech,“ doplňuje Jan Mlynarčík, viceprezident Komory.

Exekuční činnost se řídí zákonem, který stanovuje pořadí způsobů vedení exekuce. Dražba nemovitosti, ve které dlužník bydlí, je ale až úplně poslední možností provedení exekuce. Prvním ze způsobů je tzv. přikázání pohledávky z účtu dlužníka u peněžního ústavu, kde má dlužník uloženy své finance. Pokud částka na účtu dlužníka nepostačuje, dojde k tomu, že je postižen účet manžela nebo manželky dlužníka. Dalším způsobem je pak přikázání peněžité pohledávky například z penzijního připojištění, srážkami ze mzdy a jiných příjmů nebo v případě vymáhání výživného i pozastavením řidičského oprávnění. Až dalším způsobem je prodej movitých věcí, tedy například elektroniky a poté prodej nemovitých věcí, které však povinný nepoužívá ke svému bydlení nebo bydlení své rodiny. Až v případě, kdy žádný z těchto způsobů nepostačí k uhrazení dlužné částky, dochází k prodeji nemovitosti.

Uchovávejte všechny účty a smlouvy

Jedním ze způsobů exekuce je zabavení a prodej movitého majetku. V případě vedení exekuce tímto způsobem je exekutor oprávněn učinit prohlídku místa pobytu dlužníka a udělat tzv. soupis movitého majetku dlužníka, který může být za určitých podmínek zajištěn a dále vydražen, tj. zpeněžen za účelem umoření dluhu. „Soudní exekutor ale nemůže v žádném případě zabavit věci, které dlužník nezbytně potřebuje ke svému zaměstnání a plnění pracovních úkolů a také např. ty, které jsou obvyklým vybavením domácnosti nebo jsou majetkem osobní povahy,“ doplňuje Plášil. Exekutor tak v žádném případě nezabaví běžné oděvy, běžné vybavení domácnosti, jako je postel, kuchyňská linka, lednička, sporák, pračka apod. Nemůže například zabavit snubní prsteny nebo fotografie. Na druhou stranu ale do běžné výbavy domácnosti, kterou soudní exekutor nemůže zabavit, není zahrnut například televizor, přehrávací aparatura nebo sedací soustava.

V případě, že dlužník bydlí v pronájmu nebo v nemovitosti bydlí více cizích osob, může se stát, že exekutor do soupisu majetku pojme i majetek, který nepatří dlužníkovi, ale např. nájemci nemovitosti nebo spolubydlícímu, a to v případě, že se během soupisu nevyjasní, zda věc může patřit povinnému. Pro tyto případy Komora radí, že je vhodné si uchovávat dokumenty, smlouvy a účtenky od hodnotných věcí. Třetí osoba v takovém případě může podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu a tyto doklady přiložit.

Komunikujte s exekutorem, přebírejte poštu

Soudní exekutor v žádném případě nerozhoduje o tom, zda je daná osoba dlužníkem, že má zaplatit konkrétní sumu nebo proti ní má být vedena exekuce, vysvětluje Komora. Často se zapomíná, že exekutor je až posledním článkem justičního řetězu. Zahájení exekučního řízení je možné pouze na návrh věřitele a pouze na podkladu řádného exekučního titulu. Pověření exekutora vedením exekučního řízení je čistě v kompetenci soudu a je pro soudní exekutory závazné. Soudní exekutor tak provádí exekuci na základě pověření nezávislého soudu, přičemž na počátku je vždy nějaký dluh. Při nesplácení zpravidla následují upomínky nebo telefonní hovory ze strany věřitele. Pokud není částka stále splacena, začne věřitel řešit záležitost soudní cestou, např. návrhem na vydání platebního rozkazu nebo podáním žaloby.

O celém tomto procesu je dlužník několikrát informován, včetně kvalifikované předžalobní výzvy. Bohužel často v tomto stadiu již dlužník  nekomunikuje, nepřebírá korespondenci, proti platebnímu rozkazu nepodá odpor nebo se nedostaví k nařízenému soudnímu jednání. Věřitel po nabytí vykonatelnosti rozhodnutí soudu následně požádá, aby soud pověřil exekutora k vedení exekuce a až poté nastupují soudní exekutoři – zjistí a zajistí majetek dlužníka.

I po začátku exekučního řízení má dlužník třicet dní na to, aby uhradil dlužnou částku dobrovolně a za mnohem výhodnějších podmínek. „Abyste předešli všem možným problémům, především přebírejte poštovní zásilky a při změně adresy si zajistěte doručování na tuto aktuální adresu. Pečlivě si hlídejte data splatnosti všech plateb. Pokud se dostanete do svízelné situace a nebudete moci pokračovat se splácením, máte stále řadu možností, jak situaci zachránit,“ říká Plášil. Hlavním předpokladem pro zdárné řešení situace je aktivní komunikace s věřitelem, případně soudem, je-li věc již ve fázi soudního řízení. „Pokud již dojde k zahájení exekučního řízení, kontaktujte soudního exekutora co nejdříve. Pokud budete spolupracovat, můžete se domluvit na splátkovém kalendáři.“ Nejčastějším způsobem vedení exekuce je exekuce přikázáním pohledávky z účtu a exekuce srážkami ze mzdy. V takové situaci se každý měsíc strhává část mzdy vyplácené zaměstnavatelem či plátcem jiného příjmu.

Místo pobytu nebo trvalý pobyt na obecním úřadě

Exekutorská komora se snaží rovněž vyvrátit mýty o tom, jak se exekuci vyhnout – například tím, když bude mít dlužník trvalý pobyt nahlášen na úřadě. „Toto je oblíbený mýtus. Řada lidí se domnívá, že pokud budou mít adresu trvalého pobytu na jiné adrese, než na které pobývají, exekutoři na ně nemohou. S případy, kdy se dlužníci zdržují na jiných adresách, než které jsou oficiálně dlužníky uváděny, se ale exekutoři setkávají poměrně běžně. Vzhledem ke zkušenostem exekutorů je pravděpodobné, že jsou jim takové virtuální adresy známy,“ varuje Plášil s tím, že z pohledu exekutorů není určující, jakou adresu dlužník uvádí, ať už se jedná o evidenční adresu nebo adresu virtuálního trvalého pobytu.

Pro vedení exekuce prodejem movitých věcí je rozhodující faktické místo jeho pobytu, nikoliv to, které dlužník uvádí. Soupis movitých věcí se provádí v místě, kde se povinný skutečně zdržuje. Dohledání místa opravdového pobytu tak může dlužník soudním exekutorům o něco ztížit, nicméně exekutoři mohou využít prostředky, díky kterým dlužníka přesto naleznou. „Bohužel tímto neuvážlivým postupem dlužníků jsou do řešení dluhů zapojeni v různé intenzitě další osoby (pronajímatelé, spolubydlící atp.) – např. musí podávat návrhy na vyškrtnutí věcí ze soupisu.“

Zasílání peněz na cizí účet je trestný čin

K zatažení třetích osob do exekuce může dojít rovněž tehdy, když povinný převede peníze na jiný účet, manželky nebo kamaráda, s tím, že exekutoři mu peníze nemohou zabavit
V případě, že vlastní účet byl soudním exekutorem zablokován, a povinný si nechá zasílat celou výplatu na účet kamaráda nebo známého může exekutor exekučním příkazem postihnout pohledávku dlužníka vůči tomuto známému. Ten pak bude tímto způsobem zbytečně vtažen do exekučního řízení. Navíc by tento postup mohl být v extrémních případech kvalifikován jako poškozování věřitele, příp. maření výkonu rozhodnutí. „Pokud byste si však na kamarádův účet nechali zasílat jen mzdu po provedených srážkách, bylo by to v pořádku. V exekuci musí zůstat nárok na nezabavitelné minimum, které je stanoveno zákonem. Exekutor tuto částku nezabaví,“ vysvětluje Mlynarčík.

Dušan Šrámek