Nadužívání trestních stíhání?

0
Nadužívání trestních stíhání?
V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a někdejší policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal Foto: archiv

Za uplynulý rok došlo k vyplacení vůbec nejvyššího odškodného za nezákonné trestní stíhání, nezákonný pobyt ve vazbě, kdy stát odškodnil více než 1.200 lidí a na odškodném jim vyplatil přes 77 milionů korun.

Vývoj statistik z posledních let nám jasně ukazuje, že je něco špatně. Ministerstvo spravedlnosti sice nevede přímo statistiky týkající se tzv. justičních omylů, kdy dojde k nezákonnému trestnímu stíhání nebo dokonce odsouzení nevinných osob, celkové částky vyplacené státem na odškodném za nezákonné trestní stíhání, nezákonný pobyt ve vazbě či nezákonné odsouzení však mluví za vše.

Z dostupných statistik lze vyčíst, že stát v roce 2018 zaplatil výrazně vyšší částky za odškodné spojené s nezákonným trestním stíháním, než například v roce 2016, kdy celková částka vyplacená na odškodném byla pouze necelých 55 milionů korun. Za poslední dva roky tak vidíme nárůst celkové výše vyplaceného odškodnění o téměř 50 %. Nelze se proto vyhnout otázce, zda nedochází k nadužívání trestních stíhání takových osob, které by orgány činnými v trestním řízení neměly vůbec být trestně stíhány a souzeny trestním řízení. Snad není nutné ani připomínat vyjádření soudce NSS Josefa Baxy o snaze „Hradu“ zasahovat do soudních řízení či vyjádření předsedy Ústavního soudu.

Lze se jen domnívat, zda tento trend plyne například z užívání trestního stíhání jako levného způsobu vymáhání dluhů, kdy se věřitelé místo na civilní soudy obracejí na orgány činné v trestním řízení a pokouší se domoci svého peněžního nároku prostřednictvím vydání odsuzujícího rozsudku (v němž figurují jako poškození), čímž ušetří za advokáta, nebo zda jsou takto vysoké částky vyplaceného odškodného důsledkem něčeho jiného.

V každém případě je potřeba začít vést podrobnější statistiky týkající se důvodů nezákonných trestních stíhání tak, aby bylo možné dopátrat se toho, proč je rozsah nezákonných trestních stíhání tak vysoký a proč stát vyplácí poškozeným takové sumy, především v porovnání od roku 2013. Konec konců jsme to my, jakožto daňoví poplatníci, kteří to musí zaplatit, nepočítaje rozsah psychických následků vzniklých nezákonně trestně stíhaným osobám, které jsou mnohdy nevratné a finančně nevyčíslitelné.

Jiří Matzner

Previous article Zákon a výkon
Next article Bomba či blamáž?
Zakladatel AK Matzner - www.matzner.cz Jeho specializací je především Softwarové/IT a trestní právo. Je rovněž významným expertem v oblasti autorského práva – například v kauze „Krteček". Advokátní kancelář aktivně působí v českém právním prostředí od svého vzniku v roce 2003 a nedávno rozšířila svoje pole působení i na Slovensko. Získala širokou klientskou základnu, které poskytuje bohaté právní zkušenosti především v oblasti obchodního práva, ale i v oblasti smluvních vztahů a práv duševního vlastnictví. Rovněž zastupuje klienty v soudních řízeních civilních a obchodních. AK Matzner et al poskytuje služby na vysoké odborné úrovni, jak v otázkách české právní úpravy, tak práva Evropské unie.