Plány na vznik věznice a detenčního ústavu ve Vidnavě ztroskotaly kvůli nákladné rekonstrukci i loňské amnestii, která snížila počet vězňů. Stát se nyní zakoupeného kněžského semináře marně snaží zbavit. Foto: Mediafax

Cena za Vidnavu klesla na polovinu, stát tratí miliony

Na prodeji kněžského semináře ve Vidnavě na Jesenicku, který zakoupilo Ministerstvo spravedlnosti před šesti lety a kde měl být podle záměru detenční ústav pro sexuální devianty, nakonec stát prodělá miliony korun. I když je už dnes jasné, že rozdíl mezi cenou, za níž MS objekt koupilo, a za kterou je Vězeňská služba aktuálně prodává, bude nejméně poloviční, za nevýhodný nákup nebude nikdo stíhán.

V polovině února, tedy po dvou letech od sdělení obvinění, ukončil totiž státní zástupce pro Prahu 3 Jiří Valsamis trestní stíhání bývalého generálního ředitele Vězeňské služby Luďka Kuly a někdejšího ekonomického náměstka ministerstva spravedlnosti Františka Steinera. Ti byli stíháni právě kvůli nevýhodné koupi kněžského semináře ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle státního zástupce se ale obvinění žádného trestného činu nedopustili, a dokonce státu vůbec nevznikla škoda. Případ byl zajímavý především z toho důvodu, že v něm okrajově figuroval bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a dnešní vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, jako svědci v něm byli vyslechnuti Mirek Topolánek, či Miroslav Kalousek.

Pro začátek celého příběhu se musíme vrátit do roku 2005, kdy Ministerstvo spravedlnosti začalo jednat o koupi budovy a pozemků bývalého kněžského semináře ve Vidnavě s Biskupstvím ostravsko-opavským. Cena, za kterou bylo biskupství ochotno nemovitosti prodat, tehdy činila cca 24 milionů korun, přičemž v jednáních se objevovala částka ještě o čtyři milióny nižší. To vše bylo ještě za ministra Pavla Němce. V roce 2008 ale najednou kupuje MSp seminář za 29 milionů korun.

Kromě neodůvodněného navýšení ceny došlo v mezidobí k několika dalším podivnostem. Ačkoli materiál z porady vedení MS z října 2007 hovoří jasně o tom, že vlastníkem objektu je Biskupství ostravsko-opavské, koupě se nakonec uskutečnila od soukromé firmy Lipa establishment s nejasnou vlastnickou strukturou vedoucí do Lichtenštejnska. Ministerští úředníci přitom opakovaně dopředu upozorňovali na pochybnost celé transakce, ale marně.

Kula a Steiner se hájili, že pouze plnili příkazy ministra. Tehdejší dozorový státní zástupce na Praze–západ Ondřej Šmelhaus dal písemně policii pokyn, aby se začala zabývat i možnou trestněprávní odpovědností Pospíšila. V možném ohrožení se ocitla i Lenka Bradáčová, protože byla šéfkou expertní komise, která koupi doporučila. Pospíšila v roli svědka tehdy zastupovala Hana Marvanová, které má dělat coby náměstkyni nezařazený poslanec poradce.

Zda by Šmelhaus rozšířil obvinění i na další osoby, se už nedozvíme. Pospíšilův nástupce Pavel Blažek podal totiž ve prospěch Kuly a Steinera stížnost pro porušení zákona. Důvodem byly pochybnosti o místní příslušnosti. Kauzu totiž nejprve dozorovalo OSZ na Praze 2, to se ale kvůli možné podjatosti vyloučilo. To samé se ale odehrálo na MSZ. Pak se do případu v době šéfování Stanislava Mečla vložilo pražské VSZ, a to nařídilo případ přikázat na Prahu–západ. A právě kvůli pochybnostem o oprávněnosti tohoto kroku podal Blažek stížnost, které Nejvyšší soud vyhověl. Kauza tak znovu přistála na Městském státním zastupitelství v Praze, které ji následně přidělilo OSZ Praha 3.

Vidnavský areál se již jednou pokoušela Vězeňská služba prodat za šestnáct miliónů korun, ale bezúspěšně. Ve druhém kole výběrového řízení, které proběhne 7. března, jej nabízí za minimální cenu 13,5 milionu korun.

Dušan Šrámek