Ombudsmanka Anna Šabatová. Foto: Mediafax

Priority ombudsmanky: Chce pomoci sociálnímu bydlení a víc trvat na svém

Anna Šabatová chce jako ombudsmanka přispět ke vzniku systému sociálního bydlení a důsledněji se domáhat respektování svých závěrů. Uvedla to v nedělní polední debatě ČT.

Šabatová v pořadu řekla, že se její předchůdce Pavel Varvařovský někdy příliš spoléhal na písemnou komunikaci s politiky, a pokud ta nebyla účinná, „trochu dříve“ se smiřoval s neúspěchem. Šabatová chce v takovém případě komunikovat s úředníky a politiky i osobně. Současně ale zdůraznila, že je to právě zásluha prvního ombudsmana Otakara Motejla i Varvařovského, jak vysoké důvěře veřejnosti se dnes úřad ombudsmana těší.

Poslanci Šabatovou zvolili veřejnou ochránkyní práv v polovině února. Ráda by rozšířila některé pravomoci úřadu. Již dříve řekla, že by uvítala, kdyby ombudsman mohl navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákona v otázkách diskriminace. To se ale neobejde bez změny zákona.

V ČT Šabatová řekla, že „adeptem“ na návrh na zrušení k Ústavnímu soudu je například zákon, který v předchozí Sněmovně navrhla bývalá chomutovská primátorka Ivana Řápková a který úřadům umožňuje ukládat až tříměsíční zákaz pobytu za vybrané opakované přestupky. Nejdřív je však podle Šabatové nutné zjistit, zda je tato norma v praxi vůbec využívána. „Jestli je to mrtvá norma, nebo jestli v důsledku této normy jsou porušována základní práva lidí,“ uvedla.

Šabatová měla ve volbě senátní nominaci. Jejím protikandidátem byl exposlanec ČSSD a současný zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček, jehož navrhli na ombudsmana prezident Miloš Zeman i Senát. Šabatovou poslanci zvolili až ve druhém kole tajné volby. Dostala tolik hlasů, kolik činil nejnižší nutný počet ke zvolení.

Krátce poté, co se ujala funkce, si prostřednictvím médií ujasňovali s Křečkem, k jakým tématům by se ombudsman neměl veřejně vyslovovat. Křeček se pro web Lidovky.cz vyjádřil k aktuální situaci na Ukrajině. Uvedl, že média tamní situaci zkreslují a že demonstranti brojí proti demokraticky zvolené vládě. Šabatová v reakci na to řekla, že úřad ombudsmana by se neměl vyjadřovat k věcem, jež nesouvisí s jeho působností. Dnes v ČT dodala, že podle jejího názoru se jim v tomto bodu podařilo najít s Křečkem soulad.

Za jeden z nejdůležitějších úkolů považuje ombudsmanka vytvoření systému sociálního bydlení, který definuje, co to je, kdo na takový byt má nárok a kdo má zodpovědnost za fungování systému. Jeho absence podle Šabatové vede ke známým problémům s ubytovnami, kde sociálně potřební platí přemrštěné ceny za špatné bydlení. Šabatová však připomněla, že zákony nutné ke vzniku sociálního bydlení nepřijímá ombudsman, ale vláda a Parlament.

Další z věcí, které by chtěla ze své funkce pomoci prosadit, je to, aby úřady musely informovat občany o tom, že ani po dvoustupňovém správním řízení, proti němuž není odvolání, nejsou vyčerpány všechny možnosti, jak se domoci svého. Lze totiž ještě podat správní žalobu ke krajskému soudu a pak i kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. „Lidé (o tom) nejsou poučeni, správní orgán nemá zákonem tu povinnost (občana) poučit,“ uvedla v ČT Šabatová.

Posláním ombudsmana je podle zákona chránit občany před nečinností nebo špatným rozhodnutím orgánů státní správy. Pokud ombudsman zjistí, že konkrétní orgán pochybil, je v jeho pravomoci vyzvat jej k nápravě. Když se tak nestane, umožňuje mu zákon jako nejvyšší sankci zveřejnění případu.

-čtk-