Rusko a Velká Británie diskutují o odchodu z Evropského soudu pro lidská práva

Prezident Ruské federace Vladimír Putin řeší podobný problém jako britský premiér David Cameron, jurisdikci ESLP. Foto archiv

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) sehrává pouze chabě roli, pro kterou byl původně založen a jednoduše naplňuje některé politické funkce a rozsudky politizuje. Rusko by teoreticky mohlo odejít z jurisdikce ESLP. Uvedl to na setkání s poslanci krymského parlamentu prezident Ruské federace Vladimír Putin.

Podle ruského prezidenta Vladimíra Putina Evropský soud pro lidská práva mnoho rozsudků politizuje. „ESLP sehrává pouze chabě roli, pro kterou byl původně založen a jednoduše naplňuje nějaké politické funkce,“ citovala média kritické výroky Vladimíra Putina, jak je vyjádřil v debatě s poslanci krymského parlamentu tento týden v Jaltě.

Na návrh  předsedkyně parlamentního výboru pro rodinu Jeleny Mizulinové, aby Rusko odešlo z jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva ruský prezident ovšem odpověděl, že „technicky je to samozřejmě možné, ale tato diskuse není na pořadu dne“. „V tuto chvíli vedeme různé diskuse a udržujeme s nimi dialog,“ uvedl ruský prezident, který poté pro média řekl, že ESLP ve skutečnosti neusměrňuje legální poměry ani nechrání žádná stanoviska, ale jednoduše plní nějaké politické funkce.

„Pokud budou tyto praktiky posilovat, je možné, že Rusko odejde z jurisdikce ESLP, ale tato záležitost stále ještě není součástí naší agendy,“ uvedl Vladimír Putin.

Evropský soud pro lidská práva je institucí Rady Evropy a byl založen v roce 1959 jako výsledek 2. světové války.

Založení soudu předcházel podpis Úmluvy o ochraně lidských práva a základních svobod. Úmluvu podepsalo 15 států v roce 1950 v Římě a v platnost vešla v roce 1953. Patnáct představitelů evropských zemí podpisem vyjádřilo závazek, že v jurisdikci těchto států bude zaručena ochrana lidských práv a svobod, neboť jenom tak lze pro obyvatele udržet svobodu:

„…potvrzujíce svou hlubokou víru v ty základní svobody, které jsou základem spravedlnosti a míru ve světě a které jsou nejlépe zachovávány na jedné straně účinnou politickou demokracií a na druhé straně společným pojetím a dodržováním lidských práv, na němž závisí…“  , uvádí se v preambuli k Úmluvě.

V současnosti má ESLP 47 soudců, stejný počet jako je členských zemí Rady Evropy. Členy Rady Evropy nejsou pouze Bělorusko a Vatikán. Soudce z každé členské země je  volen Parlamentním shromážděním Rady Evropy. Rusko vstoupilo do Rady Evropy v roce 1996.

O vystoupení z jurisdikce ESLP je už více než rok vedena debata také ve Velké Británii. Dramatická diskuse se rozpoutala opět tento týden v reakci na rozhodnutí ESLP, že Velká Británie porušuje Úmluvu o ochraně lidských práv, když upírá volební právo vězňům. Zatímco někteří britští soudní funkcionáři a politici kritizují přílišnou vstřícnost kolegů k rozsudkům ESLP a poplatnost Velké Británie mezinárodnímu právu na úkor domácí jurisdikce, jiní – jako naposledy tento týden bývalý generální prokurátor Dominic Grieve – označují eventuální odchod Velké Británie z Rady Evropy a z ESLP opakovaně za katastrofu.

Irena Válová