Spor o zákon o státním zastupitelství: Mají soustavu kontrolovat politici?

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Foto: archiv

Na jedné straně představa Ministerstva spravedlnosti o větší kontrole státních zástupců ze strany exekutivy, na straně druhé ostrá reakce nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Před podzimním dolaďováním odsunutého zákona o státním zastupitelství na obou stranách začínají řinčet zbraně. Ministerstvo během jara shodilo se stolu návrh, který si napsali sami státní zástupci a připravuje vlastní.

První náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán naposledy Lidovým novinám řekl, že v novém návrhu by se měla kontrola nad žalobci vrátit pod výkonnou moc, aby se „nevymkli demokratické kontrole“. Pelikán rovněž mluvil o hrozbě vzniku čtvrté moci ve státě.

Zeman s tím zásadně nesouhlasí. „Takové úvahy jsou nejen proti zásadám nově připravovaného zákona o státním zastupitelství, ale jdou i proti zásadám současného zákona, a dokonce i proti směru, který byl vytčen zřízením státního zastupitelství v roce 1993. Systém byl tehdy nastaven tak, aby se omezil vliv moci výkonné na činnost státního zastupitelství, aby veřejná žaloba fungovala skutečně demokraticky,“ uvedl.

Už několik týdnů je navíc jasné, že ministerstvo nepodpoří původní plán na zrušení dvojice vrchních státních zastupitelství a zavedení specializovaného protikorupčního útvaru při NSZ. „Nechceme sahat do něčeho, co funguje,“ řekl Pelikán. Místo toho ministerstvo hledá způsob, jak speciály, a nejen protikorupční, ale například daňové nebo protidrogové, začlenit do soustavy. Místo jim nejspíš najde na úrovni krajských státních zastupitelství. „Uložila jsem zpracování variant právě v oněch důležitých otázkách – tedy protikorupční speciály, nezávislost versus odpovědnost státních zástupců, funkční období, jejich odvolatelnost. Ale třeba i role Nejvyššího státního zastupitelství nebo ponechání čtyřstupňové soustavy. U některých těchto bodů chci variantní řešení,“ řekla v rozhovoru pro Českou justici ministryně spravedlnosti Helena Válková.

Zeman zároveň tvrdí, že se nové návrhy ministerstva natolik odklánějí od věcného záměru schváleného v roce 2012 Nečasovou vládou, že by měl být vypracován záměr nový. „Nesouhlasím. Jsme jinou vládou. Rozhodně nesdílím názor, že by se tento nový návrh zákona měl otrocky řídit věcným záměrem schváleným za úplně jiné politické situace,“ uvedla pro Českou justici Válková.

Největší spor se ale vede o míru kontroly státního zastupitelství. Podle Zemana je případné zasahování do nezávislosti státního zastupitelství natolik palčivou otázkou, že by mělo být podrobeno diskusi napříč politickými stranami. Ta se ostatně chystá. Na začátku září bude o záměru zákona, který chce mít ministerstvo v hrubých rysech připravený do konce srpna, diskutovat sněmovní ústavně-právní výbor. Politici už dříve do soustavy státního zastupitelství vzkázali, že zákon, který nebude předem projednán se všemi stranami, nemá ve sněmovně šanci projít.

Ostré vyjádření nejvyššího státního zástupce vyvolalo ostrou reakci odborného mluvčího ČSSD pro resort spravedlnosti Jana Chvojky. „Je jedině dobře, že se profesní skupina, jíž se zákonná regulace týká, k návrhu zákona vyjadřuje. Nicméně rozhodnutí o této regulaci je jen a jen na politicích. Bylo by v rozporu s principem dělby moci, kdyby se politici museli řídit názorem některých státních zástupců,“ uvedl pro Českou justici poslanec Chvojka.

V řadě bodů se s ministryní spravedlnosti shoduje i její předchůdkyně ve funkci, poslankyně a rovněž bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. „Shodly jsme se na mnohých věcech, jako že se například nebudou rušit vrchní státní zastupitelství,“ řekla České justici Benešová koncem července po schůzce týmu prezidentových poradců v Lánech. Podle ní není v tuto chvíli velká změna soustavy státního zastupitelství potřebná, vzniknout by neměl ani jediný tzv. protikorupční speciál.

Robert Malecký