Odsouzenec na doživotí si vysoudil právo na sebevraždu. Cartier jde po krku e-shopům. Kvůli Facebooku se musí měnit stratosférické legislativa. Bollywoodská politička na pokračování. Předpis o parkování zavřel otevřenou mešitu. Brazílie vypustila tisíce léčících komárů.
VĚZŇŮM MILOSRDNOU SMRT
Frank van den Bleeken se v osmdesátých letech dvacátého století dopustil několika obzvlášť odpudivých znásilnění s nejhoršími následky. Teď je mu pětapadesát let a nemá naději, že by ještě někdy opustil belgické vězení. Proto požádal soud, aby mu umožnil dobrovolně odejít z tohoto světa. A soud mu vyhověl.
Frank van den Bleeken využil liberální belgickou legislativu a vyrukoval s tvrzením, že pro něj pobyt ve vězení představuje „utrpení, které je nezměnitelné a nesnesitelné.“ Bruselský soud jeho argumentaci přijal a potvrdil, že má násilník a vrah právo na milosrdnou smrt. Frank van den Bleeken bude převezen do nemocnice a tady mu lékaři do žil vpraví substanci, která bezbolestně ukončí jeho život.
Vězňové odsouzení k doživotním trestům vězení by měli mít právo na poskytnutí eutanázie nejen v Belgii. Už se ozvala například Austrálie. Jeden z jejích nejsledovanějších zločinců, masový vrah Martin Bryant, o eutanázii požádal před sedmi lety. Teoretické právní posudky uznaly oprávněnost jeho požadavku, až případ belgického násilníka ale tuto debatu pomohl převést z teoretické roviny k vahám jak celou věc provést prakticky.
Jinak řečeno – debata o trestu smrti vstoupila do nového stádia a je jen otázkou času kdy odpůrci absolutního trestu začnou vězňům upírat právo na sebevraždu.
CARTIER VYTÁHL PROTI E-SHOPŮM
V Paříži usazená mezinárodně působící společnost Cartier patří k nejvýznamnějším světovým obchodníkům se šperky a diamanty. Je už zvykem, že si konkurence netroufá pouštět se s Cartierem do křížku. Pokusili se o to ale provozovatelé webových prodejních galerií – a z kanceláří ve městě nad Seinou vyletěla do světa žaloba požadující jejich okamžité uzavření.
Žaloba přeletěla Kanál a skončila u londýnského soudu. Požadavek Cartieru je jednoznačný: E-shopy, které prodávají napodobeniny jeho šperků nechť okamžitě ukončí svou činnost. Cartier jde daleko za hranice dosavadní praxe. Pokud se prozatím v e-shopech objeví kopie značkových výrobků, bývá zvykem vynutit si zastavení jejich prodeje. Pokud by Cartier uspěl, znamenalo by to likvidační precedens.
Na obranu e-shopů už vystoupili obránci svobody nad internetu. Od těch se to v zásadě čeká – ochrana obchodních zájmů se v jejich boji proti údajným spiklencům usilujícím o globální cenzuru stává vždycky první obětí. Tentokrát se ale na stranu výše jmenovaných hrdinů postavili kupodivu i jejich obvykle nejtužší odpůrci – zastánci volného obchodu. Ti totiž považují žalobu vznesenou Cartierem za nebezpečný precedens, který by do budoucna mohl nenapravitelným a neodpustitelným způsobem zdeformovat tržní prostředí na internetu.
…A INTERNET PRO VŠECHNY
Když už jsme u internetu: Touha globálních hráčů jako jsou Facebook a Google rozšířit internet po celé Zemi si vyžádá úpravu legislativy ošetřující provoz ve velkých výškách. Giganti totiž chtějí pokrýt pět miliard lidí připojením prostřednictvím stratosférických bezpilotních letounů.
Stratosférické letouny mají zprostředkovat internetové připojení lidem po celém světě. Proto také například Facebook velmi stál o akvizici start upu Titan Aerospace. Ten ale nakonec přešel pod křídla Googlu, který poslední dobou s nadsázkou řečeno kupuje všechno co nechce, aby koupil někdo jiný.
Na začátku letošního roku Facebook založil technické laboratoře Connectivity Lab. Cílem laboratoří je vyvíjet způsoby, jak zprostředkovat internetové připojení alespoň pěti miliardám lidí na Zemi, jak slíbil loni v srpnu Mark Zuckerberg. Jedním z klíčových úkolů laboratoří je vývoj stratosférických letounů. Tyto létající datové majáky mohou přenášet data jak mezi sebou, tak mezi místy vzdálenými na Zemi několik stovek kilometrů. „Solárními technologie, baterie a kompozitní materiály budeme používat za hranu jejich současného využití“ slíbil Yael Maguire, technický ředitel Connectivity Lab. Současně ale připustil, že se projekt potýká s celou řadou problémů.
Kromě těch technických existují také značné regulační a právní překážky. Letová hladina stratosférických letounů leží v rozmezí 18 300 metrů až 27 400 metrů. Zde se již stroje nemusí obávat rozmarů počasí ani civilního leteckého provozu. Letecké předpisy však platí pouze do výšky 60 000 metrů, nad touto výškou je „území nikoho“, končící až na nízké oběžné dráze Země. Nejde tak jen o vývoj techniky, ale o vytvoření nových regulí pro civilní létání ve velkých výškách.
V současné době navíc, podle platných předpisů, musí mít každý bezpilotní letoun svého lidského operátora. Maguire poukázal na nedávný test jedné britské společnosti s výškovým stratosférickým letounem. Test musel být přerušen po dvou týdnech, protože operátorům došly síly.
Cílem je změnit předpisy tak, aby jeden operátor mohl kontrolovat deset nebo stovku bezpilotních letadel. Jedině tak lze vytvořit středisko řízení výškových bezpilotních letadel s nepřetržitou obsluhou.
Přes všechny překážky však Maguire očekává zahájením testů stratosférických letadel již v průběhu příštího roku. Facebook již vytipoval 21 „zaostalých“ lokalit v Latinské Americe, Asii a Africe. Zde v praxi otestuje, jak se létající „datové majáky“ osvědčí.
Z BOLLYWOODU DO POLITIKY, PAK ZPĚT A TO CELÉ POŘÁD DOKOLA
Džajaram Džajalalithová začala svou kariéru jako herečka ve filmech, které masově produkuje tamní Bollywood. Na začátku devadesátých let minulého století ji její popularita vynesla až do vládních kruhů v jihoindickém státě Tamil Nadu.
Téměř okamžitě se začala šířit šuškanda o tom, že politička se svěřenými penězi nakládá rozmařileji než bývá zvykem dokonce i v korupcí prolezlé indické státní správě. Vyšetřování Džajalalithové trvalo předlouhých osmnáct let a na jejím konci je tvrdý rozsudek: Politička zpronevěřila přinejmenším deset milionů dolarů. Soud ji odsoudil k vysoké peněžité pokutě, navíc musela okamžitě opustit křeslo ministerské předsedkyně Tamil Nadu.
Zajímavé je, že političce s barvitým životním příběhem nehrozí vězení – tedy alespoň zatím, i když je o něm v rozsudku řeč. Lidé prostě milují politiky s charismatem a pokud si ho nepokaňkají, je jejich popularita tou nejlepší imunitou. Soud ve svém rozhodnutí zohlednil fakt, že Džajalalithová zpronevěřené peníze nevyužívala ke svému dalšímu obohacování, ale jednoduše řečeno si za ně „užívala.“ Pořádala například akce v nejlepším duchu staré dobré poučky o chlebu a hrách. A tak je zatím politička v domácím vězení a to značně fešáckém, protože cokoliv jiného by mohlo vyvolat veřejné pobouření s nevypočitatelnými dopady.
Je možné, že politické dráha Džajalalithové zdaleka nekončí. Co ostatně čekat v zemi, která dala světu Bollywood.
JAK JSME SE ZMÝLILI V ISLÁMU
„Muslimská komunita v jihoafrickém Kapském městě ukazuje, že s dobrou vůlí je islám možné zařadit mezi tolerantní náboženské směry. Otevřela totiž modlitebnu, do které umožňuje vstup i jinak tvrdě stíhaným homosexuálům,“ napsali jsme minulý týden. A to jsme psát neměli, protože jsme se v hodnocení tolerantnosti islámu zmýlil – alespoň v tomhle případě.
První „gay-friendly“ mešita v Jihoafrické republice totiž vydržela otevřená pouze několik dní. Úřady její uzavření odůvodnily neexistencí parkovacích míst, což je proti místním předpisům. Radní Ganief Hendricks odmítl, že uzavření bylo součástí nějakého honu na čarodějnice. „Je to velmi emotivní problém, někteří radní, kteří jsou muslimové, chtěli problém řešit více s vervou než ti, kteří nejsou. Nicméně zásadní je, že se musíme držet platných zákonů,“ vysvětlil Hendricks.
Připomeňme si argumentaci zakladatele otevřené mešity Taj Hargeye: „Tato mešita vychází z původní mešity v Medině s jedněmi dveřmi, kudy muži a ženy přicházejí, aby se spolu mohli modlit. Chci, aby se má matka, žena a dcera modlily vedle mě. Ne jako druhořadé občanky.“
To jsou krásná slova, snad se na tom shodneme. A je to mizérie, když musejí ustoupit nařízení o tom, že na každých deset návštěvníků má být na parkovišti jedno parkovací místo.
LEŤTE, ZDRAVÍ KOMÁŘI
Blížící se komunální a senátní volby a související orgie nevkusu ve všech myslitelných významech toho slova přiměly autora tohoto digestu k pátrání po nějaké dobré zprávě, kterou by si tak říkajíc spravil chuť. Díky tímto směřují přes Atlantik a pak na jih, až do Brazílie.
Tamní vědci totiž vypustili tisíce komárů „nakažených“ léčivou bakterií, působící proti horečce Dengue. Program využívající vlastnosti bakterie jménem Wolbachia se rozběhl v roce 2012 a jeho cílem je snížit rozšíření nebezpečné horečky především v odlehlých končinách rozlehlé Brazílie. Právě tam totiž Dengue lidské pokolení decimuje aniž by jí v tom bylo – aspoň zatím – možné zabránit.
Na programu využívajícím komáry jako přenašeče léčivých látek Brazilci spolupracují s Austrálií a Indonésií.
Ondřej Fér, Start-up.cz
