Vojenské kurtizány chtějí penzi a další malé velké zprávy

Jihokorejské prostitutky žádají od státu přes milion dolarů. Foto: National Review

Staré prostitutky chtějí penzi, mladé bordely. Zachraňte tabu – děti. Indická policie zatlouká. Sebevraždy nemocných, pro které se nenašlo místo. Stěhujeme se pod hladinu moře.

SLOUŽILY JSME A ZESTÁRLY. CHCEME PENZI

Jihokorejské prostitutky se obrátily na soud s žádostí o vyplacení penze. Sloužily vlasti, argumentují.

Sto dvacet kurtizán se věnovalo svému řemeslu v blízkosti amerických vojenských základen a tvrdí, že je vládní úředníci přímo vybízeli a podněcovali k tomu, aby se věnovaly zejména americkým vojákům. Jihokorejská vláda tímto způsobem jednak chtěla vojenským silám spřátelené země zpříjemnit pobyt daleko od vlasti. Nabízí se ale také možnost, že se v Jižní Koreji chtěli vyhnout vlně znásilňování, která postihla jiné americké základny, například tu na Okinawě.

„Pracovaly jsme celé noci a dny jsme prospávaly,“ uvedla mluvčí zestárlých lehkých žen. „Neměly jsme se jak zajistit na stáří a proto teď žádáme stát, kterému jsme sloužily, aby se o nás nějak postaral.“

Staré ženy žádají vyplacení deseti tisíc dolarů na hlavu. Což koneckonců není tolik. Horší bude, až o penzi požádají všechny Korejky, které stát v padesátých letech k prostituci přinutil. Bylo jich snad až 350 tisíc a jejich osud zůstává jednou z nejnesmazatelnějších skvrn v dějinách Jižní Koreje.

A zůstaňme ještě na okamžik na jižní části korejského poloostrova. Potíže s prostitucí totiž v uplynulém týdnu zcela ovládly tamní dění. Vysloužilé prostitutky, které si žádají penzi, jsou ve srovnání s dračicemi, které vytáhly do ulic velkých jihokorejských měst učinění beránci. Jihokorejská vláda se totiž pokouší omezit rozbujelý sexuální průmysl zavíráním bordelů. A proti této snaze se do ulic vydaly protestovat tisíce prostitutek ve starých krojích i ve zcela moderních modýlcích. Pro turistu je to zážitek k nezaplacení, jihokorejské vládě ale není co závidět.

V KENI ZACHRAŇUJÍ DĚTI POČATÉ Z INCESTU

Keňská vláda uvedla v činnost speciální jednotky, které zachraňují děti počaté z incestních vztahů. Novorozencům by jinak hrozila rituální smrt.

Děti počaté z incestu čeká v Keni smrt nebo ústav. Ilustrační foto: Pinterest
Děti počaté z incestu čeká v Keni smrt nebo ústav. Ilustrační foto: Pinterest

Keňský právní řád trestá incestní vztahy nejméně pětiletým vězením, tomu, kdo se incestu dopustí, ale může hrozit až doživotí. Přesto se z těchto vztahů na keňském venkově rodí značné množství dětí. Na vině je přetrvávající vliv starých kmenových náboženství, která plození dětí bratrů a sester za jistých okolností podporuje. Rituální obětování takto počatého dítěte má v očích šamanů přinášet různé blíže nespecifikované výhody.

Keňská vláda proto pečlivě sleduje dění v oblastech, pro které je tato pověra typická a pokud je podezření, že přišlo na svět „tabu – dítě,“ ihned tam vysílá jednotku jejímž úkolem je dítě odnést z dosahu šamanů.

Problémem se ale stává další osud těchto nešťastných dětí. Zůstávají v kojeneckých ústavech a jejich budoucnost je nejistá už proto, že důsledkem incestního vztahu často bývají vrozené vady dětí.

OBĚSILY SE SAMY. ZNÁSILNILY SE TAKÉ SAMY?

Indie se dlouhodobě a neúspěšně pokouší vyrovnat s množstvím sexuálních útoků. Případ dvojice dívek, které byly objeveny oběšené na stromě v badaunském okrese ukazuje, že na změně poměrů nemá valný zájem dokonce ani policie.

K idyle má život v indických vesnicích velmi daleko. Hromadná znásilnění zůstávají neřešeným problémem. Ilustrace: Dolls of India
K idyle má život v indických vesnicích velmi daleko. Hromadná znásilnění zůstávají neřešeným problémem. Ilustrace: Dolls of India

Dvě dívky našli vesničané oběšené v květnu a ohledání mrtvol přineslo jasné důkazy o tom, že se před smrtí staly oběťmi mnohonásobného znásilnění. To je v Indii nepříjemně rozšířeným zvykem. Rozběhlo se vyšetřování, ale záhy začalo zadrhávat. Překážkou se stala zejména neochota vesničanů poskytnout policii jakékoliv informace. Nakonec se na jejich stranu postavila i policie a začala zpochybňovat své vlastní šetření.

Konečný verdikt byl vynesen na začátku tohoto týdne a je překvapivý. Dívky se podle vyšetřování na stromě oběsily samy. O znásilnění a jeho stopách není ve vyšetřovacím spisu ani slovo. Podle lidskoprávních organizací je badaunský případ dalším příkladem toho, že vůle indické administrativy řešit problematiku znásilnění upadá. A to není nic, nač by Indie mohla být hrdá.

PRO BRITSKÉ NEMOCNÉ NENÍ MÍSTO V NEMOCNICÍCH. ZABÍJEJÍ SE.

Šetření britského ministerstva zdravotnictví odhalilo, že celkem sedm psychicky nemocných lidí, které kvůli nedostatku lůžek nepřijali do nemocnic, spáchalo sebevraždu.

V britských nemocnicích chybí lůžka – a lidé se zabíjejí. Foto: ClipArt
V britských nemocnicích chybí lůžka – a lidé se zabíjejí. Foto: ClipArt

K sebevraždám docházelo od roku 2012, zjistilo šetření, jehož výsledek vyvolal v britské společnosti zděšení. Celkem sedm lidí trpících duševními chorobami se pokoušelo získat místo v nemocnici. Čekali, že se jim dostane pomoci, ale byli kvůli nedostatku lůžek odmítnuti. Oficiálně bylo řečeno, že jejich stav není takový, aby byla nutná jejich hospitalizace. Lékaři jim doporučili ambulantní péči, ta ale k vyřešení zdravotního stavu odmítnutých nepostačovala. Skončili svůj život vlastní rukou.

Státem zřizované nemocnice nyní společně se soukromými sanatorii hrají pěknou a dobře známou hru spočívající v přehrávání odpovědnosti na kohokoliv jiného. To ale mrtvým život nevrátí – a do budoucna to také není žádné řešení.

STĚHOVÁNÍ DO MĚSTA PODLE GUSTA KAPITÁNA NEMA

Autor digestu se domnívá, že těch špatných, zlých a ještě horších zpráv už bylo na jeden týden dost a rozhodl se vyvážit je něčím optimistickým.

Tak nějak by mohlo vypadat podmořské město budoucnosti. Foto: Shimizu
Tak nějak by mohlo vypadat podmořské město budoucnosti. Foto: Shimizu

Japonská společnost Shimizu přišla s návrhem na stavbu podmořského města pro pět tisíc obyvatel. Město by mělo čerpat energii potřebnou ke svému provozu z mořského dna nacházejícího se o několik kilometrů níž.rojekt s názvem Ocean Spiral mohl stát skutečností už za pár desítek let.

Podmořské město by mělo být podle návrhů rozděleno na tři části. Hned pod hladinou by byla umístěna plovoucí koule o průměru zhruba půl kilometru. V té by se měly nacházet obchodní a obytné zóny a také hotely. Koule by byla napojena na 15 kilometrů dlouhou spirálu, která by se vinula až na dno oceánu v hloubce tři až čtyři kilometry od hladiny. Tato spirála by měla obsahovat například příslušenství pro provoz podmořských lodí, infrastruktutru – a pravděpodobně také lacinější bydlení.

Autor digestu by se rád dožil dne kdy se bude možné do takového laciného bydlení přestěhovat.

Ondřej Fér, Start-up.cz