Uruguay chce vězně z Guantánama. Knižní zákaz se ruší. Rusko proti bitcoinu. Saúdská Arábie a hry s geopolitickým ohněm. Soudní spory firmám svědčí, rostou po nich.
JESTLI SE NEURAZÍTE, TAK MY BYCHOM SI JE VZALI
Věznice v americké exklávě Guantánamo na Kubě vzbuzuje prudké emoce od té doby co se ukázalo, že s tam vězněnými teroristy se kupodivu zachází jako s teroristy. Končící uruguayský prezident Murica teď nabídl, že jeho země guantánamské vězně převezme.
José Murica, známý jako nejchudší prezident světa, svou péči směřuje na propuštěné vězně. Ti se stávají v podstatě mezinárodními bezdomovci. Murica, který v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století sám zažil jaké to je být vězněm, to chce změnit.
„Domnívám se, že jednám ve jménu lidskosti, když těmto vyhnancům odkudkoliv dávám možnost usadit se, mít domov a začít nový život.“
Jakkoliv je Murica ve své zemi oblíbený, všechno má své meze. Podle průzkumu veřejného mínění s usídlením guantánamských vyděděnců nesouhlasí osmapadesát procent obyvatel Uruguaye. To ale nemění nic na tom, že by první lidé z Guantánama měli do Uruguaye dorazit již toto úterý.
POSÍLAT KNIHY DO VĚZENÍ JE NADÁLE DOVOLENO
Britský nejvyšší soud dospěl k názoru, že zakazovat posílání knih do vězení je nadále povoleno, pokud v nich nebude ukrytý pilník, drogy nebo něco podobného.
Podle soudce Collinse „neexistuje jakýkoliv důvod, kterým by bylo ospravedlnitelné zakazovat vězňům, aby dostávali knihy“. Zákaz platil od listopadu loňského roku a stal se terčem značné kritiky. Když se proti němu začala hlasitě a především s promyšlenou argumentací ozývat Barbara Gordon – Jonesová, která si odpykává doživotní trest ve vězení Woke v hrabství Surrey, dostalo se celé agendě sluchu ve veřejnosti. Gordon – Jonesová, ke které se připojily desítky dalších vězňů, argumentovala především tím, že četba knih se může stát součástí její cesty k nápravě sebe sama. K tomu se připojila kritika nedostatečného počtu knih a bídného výběru ve vězeňských knihovnách. Na konci celé kauzy je už zmíněné rozhodnutí soudce Collinse. Otázkou je jaké knihy si teď budou vězňové „zvenčí“ objednávat. Knihy jako Velký útěk nebo knižní předloha slavného Vykoupení z věznice Shawshank se patrně budou těšit značné popularitě.
RUSKÁ VLÁDA PLÁNUJE ZÁKAZ INFORMOVÁNÍ O BITCOINU
Jeden z nejuznávanějších odborníků na kryptoměny William Suberg informoval o probíhajících pokusech ruské vlády, jejichž cílem je zabránit užívání kryptoměn v zemi. Ruská administrativa se pokouší blokovat přístup ke zdrojům, které poskytují informace o digitálních měnách.
,,Rusko chce zabránit přístupu k celosvětové síti,“ napsal Suberg ve svém komentáři. „Tento krok odpovídá krizovým plánům v zemi. Legislativa požaduje vytvoření mechanismu, který rychle zablokuje informační zdroje, které slouží k šíření a tvorbě náhradních měn.“
Ruská národní banka dostala podle Suberga za úkol nastavit formální protokoly o administrativním porušení práv týkajících se vydávání a užívání náhradních měn. Ruské ministerstvo komunikace a sdělovacích prostředků (zkráceně PRAMINI) má v kompetenci zablokovat veškeré informace usnadňující vydávání a užití náhradních měn. Svoje informace William Suberg převzal ze souhrnného znění právních předpisů, které ruská administrativa pravidelně zveřejňuje formou jakéhosi věstníku, lze je tedy považovat za jakž takž ověřené. I když v Rusku jeden nikdy neví.
CENA ROPY SKOKOVĚ KLESLA – JE TO ZAČÁTEK ROPNÉ SVĚTOVÉ VÁLKY?
Autor digestu si nedávno od jednoho čtenáře vyslechl výtku, že týden co týden zcela ignoruje ekonomické a hospodářské záležitosti světa. Tímto budiž hospodářství učiněno za dost.
Saúdská Arábie a další klíčové členské země OPEC v posledních dnech nechaly prudce klesnout cenu ropy. Podle Ambrose Evan-Pritcharda z deníku The Telegraph tím podstupují obrovské geopolitické riziko. Mohou se snažit o odstranění některých těžebních společností v USA, stejně tak ale mohou na Středním východě vyvolat chaos, který se jako bumerang vrátí do zemí, které za poklesem cen ropy a ropných produktů stojí. A to ještě dříve, než se výrazněji dotkne firem v USA. Alistair Newton z Nomury k tomu říká: „Odolnost amerických těžařů bude možná větší než odolnost zemí OPEC.“
Saúdové chtějí snížit roční růst americké těžby z milionu barelů za den na polovinu. Takový pokles by měl zajistit větší rovnováhu. Snaží se je, myslí si Evan-Pritchard, vynervovat a podkopat jejich finanční důvěru. Jejich růst ale úplně nezastaví. Není přitom pochyb o tom, že těžba z alternativních ložisek v USA úplně změnila celý globální trh a pro OPEC představuje existenciální hrozbu.
Na pokles cen mohou být citlivé jiné projekty po celém světě, včetně těžby v Severním moři, v Atlantiku u břehů Brazílie, u Angoly či na severu Ruska. Škody ale budou jen postupné. Již nyní ovšem vyvolává pokles cen ropy pod 70 dolarů za barel problémy s vládními financemi v řadě zemí, které ropu těží. OPEC se možná nezajímá o vývoj v zemích, jako je Nigérie. Ale i zde by hluboká ekonomická a politická krize mohla obrátit část země v baštu džihádistů. Řada dalších zemí včetně Libye a Egypta čelí problému s teroristy a Islámským státem. Je otázkou, co se v takových zemích stane, pokud se budou ceny ropy držet dlouhodobě na polovici cen „fiskálního zlomu“.
Autor digestu se skromně domnívá, že okolo blízkovýchodních ropných polí je zaděláno na malér, proti kterému jsou dejme tomu střety na Ukrajině nebo slovník Miloše Zemana v zásadě bezvýznamné nicotnosti.
TO SE NÁM TO ROSTE, KDYŽ SI NA NÁS KDEKDO STĚŽUJE
Americký zprostředkovatel alternativní taxislužby Uber má po posledních investicích hodnotu 40 miliard dolarů, což překračuje hodnotu například největší světové letecké společnosti American Airlines nebo Twitteru. Všechno nasvědčuje tomu, že firmy, které se při své expanzi zapletou do právních sporů, z nějakého důvodu rostou rychleji. Dokonalá ukázka nese název Apple (vzpomeňme na spory této firmy s kdekým o kdeco) – a Uber podle všeho kráčí v jeho stopách.
Uber vznikl v San Francisku v roce 2009 a v poslední době expanduje ve světě. Firma se označuje za trh, který přes internet zprostředkovává kontakt mezi řidiči a zákazníky, nikoli za přepravní službu. Uber nyní provozuje svůj systém ve více než 250 městech asi padesátky zemí světa, včetně České republiky; zejména v Evropě ale naráží na regulační překážky a odpor tradičních provozovatelů taxislužby.
Úspěšné soukromé financování ještě není zárukou, že podobné tržní hodnoty dosáhne Uber i ve veřejné nabídce svých akcií. Firma si v poslední době poškodila pověst po zjištěních, že narušuje soukromí zákazníků a zneužívá svého systému monitorování pohybu klientů ke sledování novinářů. „Události posledních týdnů nám ukázaly, že musíme investovat i do vnitřního růstu a změny. Přiznání chyb a poučení se z nich jsou jen prvními kroky,“ uvedl šéf firmy Travis Kalanick.
Ondřej Fér, Start-up.cz
