S předsedy soudů a vedoucími státními zástupci má ministryně spravedlnosti jednat v pátek odpoledne. Foto: MSp

Ministerstvo spravedlnosti v roce 2014 nastartovalo rekodifikaci trestního řádu

„Některé reformy mohou být i bolestné,“ jsou slova ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) ze dne, kdy od Marie Benešové (ČSSD) letos koncem ledna přebírala úřad. Došlo na ně v plné míře. Rok 2014 byl z pohledu ministerstva spravedlnosti především rokem střetů, ať už se týkaly vnitřního chodu úřadu nebo jeho působení navenek.

Personální spory ve vedení resortu, poziční boj o zákon o státním zastupitelství, tahanice o způsob výběru soudních funkcionářů. Z mediálního pohledu vděčná témata, ve skutečnosti ale nic, co by neznali i minulí ministři. Poněkud stranou zájmu naopak zůstalo téma, které může rok 2014 zapsat jako počátek přelomu: podařilo se rozběhnout přípravu nového trestního řádu.

Ministryně obměnila téměř celý svůj tým

„Když jdete do reforem, musíte mít kvalitní tým, který se nebojí.“ Ještě jedna citace slov Heleny Válkové z 30. ledna, kdy s týmem svých spolupracovníků vstoupila na ministerstvo. Šťastnou ruku neměla. Tým nejužšího vedení resortu během roku obměnila.

První náměstkyně Hana Marvanová skončila na konci května pro naprostou neslučitelnost představ o řízení úřadu, náplni práce a vedení lidí. Náměstek pro vězeňství Pavel Štern byl odvolán krátce poté, důvodem byly spory o systém elektronických náramků, Štern ministryni obvinil ze zasahování do tendru, policie věc odložila. V prosinci skončil i ekonomický náměstek Pavel Kasík.

Pozornost médií ovšem přitáhlo vůbec první velké personální rozhodnutí nové ministryně. Když v dubnu odvolala generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala, bylo to už jen očekávané vyústění otevřeného souboje, který mezi ním a Válkovou vypukl krátce po jejím nástupu do funkce. Věc má zatím dva otevřené konce: Dohnal se s odvoláním nesmířil, bylo podle něho nezákonné. Soud však o jeho žalobě, která by teoreticky mohla přivést Vězeňskou službu k podobnému dvojvládí, jaké panovalo i u policejních prezidentů, zatím nerozhodl.

Jasné zatím není ani to, jak úspěšný bude Dohnalův nástupce Pavel Ondrášek. Do konce roku měl čas na přípravu reformy vězeňství. Že ji systém potřebuje, je už delší dobu zřejmé. Klausova amnestie pouze odčerpala nejhorší tlak z přetopeného hrnce, navíc jsou stavy naplněnosti věznic zpátky na původních hodnotách.

Justice: Ministerská instrukce problémy nevyřešila

Několikrát se ministerstvo během roku střetlo s představiteli justice o personální záležitosti soudů. Kvůli závažným pochybám jak o způsob výběru, tak o osobě vítězného uchazeče Jana Veselého, kterého nakonec prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat, se opakovalo výběrové řízení na post předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Ministerstvo v reakci připravilo instrukci, jak při výběru soudních funkcionářů postupovat, ani ta ale zcela neotupila třecí plochy. Další test přišel na podzim. Předseda Vrchní soudu v Praze Jaroslav Bureš již podle nové instrukce uspořádal výběrové řízení na post místopředsedy pro trestní úsek, které přesvědčivě vyhrál Jan Sváček. Od šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ale přišel tak silný protitlak, že se Sváček nakonec sám rozhodl kandidaturu stáhnout. Ukázalo se, že striktní postup podle ministerské instrukce sám o sobě ke správě věcí justičních nestačí.

Sněm Soudcovské unie, která v polovině října zvolila do svého čela soudkyni Nejvyššího správního soudu Danielu Zemanovou, stanovil jako svou prioritu pro nadcházející období vytvoření nějaké formy soudcovské samosprávy. Po počátečním váhání se do čela těchto prací postavil předseda NSS Josef Baxa, který přijal nabídku ministryně Válkové. Je to ovšem běh na dlouhou trať, Baxa nyní vybírá spolupracovníky, kteří by měli v jeho týmu pracovat.

Na základě letošních zkušeností se mluví o tom, že by budoucí Nejvyšší rada soudnictví měla mít na starosti především personální otázky. Tedy vedle výběru soudních funkcionářů i samotný výběr soudců nebo jejich přípravu. Do doby, než rada vznikne, chystá ministerstvo i pro tuto oblast vlastní instrukci.

Legislativa: Úspěchem jsou principy trestního řádu

V době, kdy tým ministryně Válkové nastupoval na ministerstvo, platil nový občanský zákoník přesně 30 dní. Přesto se už v té době objevovaly hlasy, volající po jeho urychlené novelizaci. Tyto snahy ještě zesílily po nástupu nového prvního náměstka Roberta Pelikána (ANO), který ještě jako advokát patřil k nejhlasitějším kritikům nového kodexu. Ministerstvo připravilo tzv. urgentní novelu, která je nyní v připomínkovém řízení. Stále ale převažují konzervativní hlasy z justice i od právnických profesí, které tvrdí, že nový kodex potřebuje především čas a výklad.

Vůbec nejostřejší souboj na legislativním poli se vede o zákon o státním zastupitelství. Ještě během jara se vedení státního zastupitelství mohlo domnívat, že s kosmetickými změnami dosáhne přijetí zákona podobného tomu, který na jaře 2013 prošel v prvním čtení poslaneckou sněmovnou. Pak ale ministerstvo pod vedením politiků hnutí ANO zcela překreslilo hřiště a připravilo vlastní návrh. Na něm se zatím Válková a Pelikán nedokázali shodnout s nikým. Státní zástupci naopak dokázali na svou stranu získat politiky, a to jak koaliční, tak opoziční.

Dvakrát odkládaný zákon má nyní termín předložení do vlády stanoven na polovinu příštího roku. Formálně věc stojí tak, že o připomínkách lidovců a ČSSD (s opozicí se o zákonu nebaví nikdo) bude rozhodovat koaliční rada. Podle kritiků se vládní ANO snaží dostat státní zástupce pod vliv politiků. Z představitelů ministerstva je verbálně ostřejší náměstek Pelikán, podle kterého naopak podle původního návrhu hrozilo, že státní zástupci vyhnou demokratické kontrole.

Ve stínu sporů o fungování soustavy státního zastupitelství zůstaly práce na přípravě nového trestního řádu. Ten stávající, ač mnohokrát novelizovaný, je z roku 1961 a je to na něm znát. Rekodifikační komise pod vedením Pavla Šámala v listopadu dospěla ke shodě nad základními principy nového kodexu, který by měl především zrychlit a zmodernizovat trestní řízení. Změnit by se mělo ovšem i postavení státních zástupců, kteří by měli daleko více než dosud odpovídat za shromáždění důkazů a jejich provedení před soudem. Také proto stále častěji zaznívají hlasy, že by měl nový zákon o státním zastupitelství počkat až na nový trestní řád.

Robert Malecký