Návrh posílit dohled nad exekutory narazil na politikaření

Odmítnutí návrhu koaliční radou se po negativním stanovisku ministryně dalo očekávat, říká zklamaný Jeroným Tejc. Foto: Mediafax

Okresní soudy v Česku neposílí noví vyšší soudní úředníci, kteří by dohlíželi nad činností exekutorů. A to přesto, že se o potřebnosti návrhu poslance Jeronýma Tejce (ČSSD) nevedou spory a v rozpočtu ministerstva spravedlnosti by na něj peníze byly. Jen se je ve sněmovně nepodařilo ve třetím čtení přesunout do té správné kapitoly. Důvod? Kuloární politika.

Návrh měl podporu napříč politickými stranami, pro se vyslovila Soudcovská unie a zpočátku nebyla proti ani ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Na jednání ústavně-právního výboru sněmovny ho v polovině listopadu jeho předseda Jeroným Tejc bez problémů prosadil. Přesto pro něj dostatečný počet poslanců minulý týden při závěrečném hlasování o změnách rozpočtu na rok 2015 ruku nezvedl. Pro bylo 88 z potřebných 93 zákonodárců.

Minimální rozpočtové náklady

Z hlediska rozpočtu šlo přitom o marginální částku. Okresní soudy měly podle Tejcova návrhu na platy vyšších soudních úředníků získat navíc 34,8 milionu korun, jeden nový úředník měl přibýt na každém z 86 okresních soudů. Peníze měly jít z kapitoly určené na výstavbu justičního areálu v Ústí nad Labem. Při průměrném platu 25 tisíc korun vycházejí čisté náklady na platy na 25,8 milionu korun, na necelých 35 milionů vystoupaly po započtení odvodů.

„Svůj návrh jsem považoval za uměřený, potřebný a efektivní,“ řekl po zamítnutí České justici poslanec Tejc. Upozornil přitom, že zvýšení dohledu nad exekutory je součástí programového prohlášení vlády. „Posílení kontroly prostřednictvím předsedů okresních soudů za pomoci vyšších soudních úředníků má nespornou výhodu – probíhá rovnoměrně na celém území státu a není centralizována v Praze na ministerstvu,“ uvedl Tejc.

Končí rozum, nastupuje politika

Jak vypadá politika v praxi, se ukázalo ve středu při schvalování pozměňovacích návrhů k přesunům peněz v rámci rozpočtových kapitol. Koalice doporučila svým poslancům, aby hlasovali pouze pro ty pozměňovací návrhy, na kterých se vládní strany předem dohodly. A po negativním stanovisku ministryně Válkové koaliční rada Tejcův návrh na seznam vyvolených nezařadila.

Důsledek: proti návrhu hlasovali poslušně všichni poslanci hnutí ANO a lidovci, pro návrh pak téměř kompletní opozice. Dostat se na potřebných 93 hlasů nepomohlo ani osm hlasů z tábora sociální demokracie, které v rozporu se závazným hlasováním dodali lidé kolem Jeronýma Tejce. Mezi nimi například bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová nebo hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek.

„Byl jsem přesvědčen, že je to smysluplná záležitost, že prostě alespoň tím způsobem přesvědčíme paní ministryni Válkovou, že je třeba této záležitosti věnovat velkou pozornost,“ vysvětlil Běhounek, proč se rozhodl návrh podpořit. „Byli jsme přesvědčeni o správnosti tohoto návrhu. Hlasovala jsem podle svého přesvědčení,“ dodala Marie Benešová.

Tejc označil nepřijetí návrhu za zklamání. „Odmítnutí návrhu koaliční radou se však po negativním stanovisku ministryně dalo očekávat. I přesto se budu ministryni snažit přesvědčit na začátku příštího roku, aby resort připravil systémové řešení kontroly alespoň pro rok 2016 a dále,“ řekl Tejc.

Hlasovala proti, je pro

Do schizofrenní situace dostalo „politické“ řešení ministryni Válkovou. Ta je totiž nadále přesvědčena o potřebnosti Tejcem navrženého řešení, i když stála u jeho odmítnutí a jako členka klubu ANO hlasovala rovněž proti. „Zajistím zvýšení počtu těchto míst jiným způsobem. Je to jeden z prvých úkolů nového ekonomického náměstka,“ řekla České justici.

Nový ekonomický náměstek by se měl po odvolání Pavla Kasíka agendy ujmout od ledna. Bude jím v justici dosud neznámý manažer Miroslav Zábranský, kterého si Válková přivádí z angažmá v soukromém sektoru, mj.v Chemopetrolu Litvínov, Nestlé nebo Alpine Pro.

Robert Malecký