Týden v české justici: Vše, co jste chtěli vědět o rezignaci Ivy Brožové

Někdejší předsedkyně NS Iva Brožová Foto: NS

Jak česká média referovala v uplynulém týdnu o dění v české justici? Ve spolupráci se společností HI-LIGHTS Česká-justice.cz přináší pravidelné týdenní shrnutí důležitých událostí. Zároveň jsme pro vás připravili i přehled očekávané agendy následujícího pracovního týdne.

Z nového roku neuplynul ani měsíc a již jsme svědky události, která bude v české justici patřit k těm nejdiskutovanějším. Rezignace Ivy Brožové na post předsedkyně Nejvyššího soudu rezonovala na stránkách tuzemských médiích s nebývalou intenzitou. Pozornosti by však nemělo uniknout ani jmenování nových soudců, opětovné problémy s platy ústavních činitelů či diskuze nad plánovanými změnami Ústavy.

O velký rozruch v justičním prostředí se minulé úterý postarala Iva Brožová svou rezignací na post předsedkyně Nejvyššího soudu (NS). Zásadní změnu na jednom z nejvýznamnějších postů v české justici oznámil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na úterní tiskové konferenci, kterou přenášela Česká televize.

Média se následně pustila do spekulací o důvodech, které za náhlým odchodem dlouholeté šéfky NS stojí. „K rezignaci jsem se rozhodla s ohledem na svůj důchodový věk a dále proto, abych vyšla vstříc zásadním změnám ve vedení Nejvyššího soudu,“ zaznělo zdůvodnění z úst Brožové napříč médii. Sama Brožová pak byla hostem Interview ČT24, kde mj. hovořila o schůzce s prezidentem Milošem Zemanem, kde spolu s dalšími lidmi ze špičky české justice hovořila o budoucnosti justičního prostředí. Hospodářské noviny ve středu zdůraznily snahu soudkyně umožnit, aby předsedové Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu byli jmenováni dvěma různými prezidenty. Podle Jany Havligerové z deníku E15 je důležité změnu zasadit do kontextu blížící se reformy justice a diskuzí ohledně rekodifikace základních procesních předpisů.

Kariéru Ivy Brožové shrnul ve středu např. deník Právo či server ČeskéNoviny.cz, v pátek se jí pak obsáhle věnoval Vojtěch Blažek v Hospodářských novinách. Zároveň s tím se pozornost médií soustředila i na nového předsedu, kterým se po čtvrtečním oficiálním jmenováním prezidentem stal expert na trestní právo Pavel Šámal. MF DNES v pátek připomněla, že Šámal je erudovaným odborníkem a autorem nového trestního zákoníku.

Reakce zástupců z řad právníků či politiků na sebe nenechaly dlouho čekat. Mezi největší kritiky samotného procesu výměny patřil bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek /ODS/, který byl také hostem úterních Událostí, komentářů ČT. Podezření pojal zejména kvůli rychlosti, s jakou měl prezident Zeman připraveného nástupce, přičemž svého kandidáta konzultoval jen s určitou částí justice. „Za takzvanou náhlou výměnou předsedy Nejvyššího soudu jsou týdny utajených jednání s dalšími kandidáty konaná v brněnských a pražských zákoutích. Cílem bylo, aby se předsedou soudu stal někdo, kdo patří do jejich vztahových vazeb v justici,“ nechal se slyšet Blažek. Naopak současná šéfka resortu spravedlnosti za volbou Šámala nic špatného neviděla. „Osvědčil se. Byť je temperamentní a dovede bouchnout do stolu. Jeho diskuse jsou sice dynamické, ale vždy věcné a s výsledkem,“ popsala Šámala pro Lidové noviny ministryně Válková.

Další bezprostřední ohlasy zprostředkoval server Česká justice. Dotazovaní poslanci se společně s předsedou Městského soudu v Praze Liborem Vávrou shodli na významné roli, kterou Iva Brožová ve střetu výkonné a soudní moci sehrála. Negativně se o jejím působení vyslovil například předseda ústavně-právního výboru Senátu Miroslav Antl. Překvapení z rychlosti samotné výměny vyjádřil také ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier. Tentýž server v dalším příspěvku umožnil nahlédnout do zákulisí výběru Pavla Šámala.

O rekonstrukci okolností, jež předcházely odchodu Ivy Brožové Nejvyššího soudu, se ve čtvrtečním vydání Lidových novin pokusil Martin Shabu. Ačkoli to Brožová neuvedla, jedním z důvodů mohl být podle redaktora i její odmítavý postoj k principu parity v nejvyšší radě soudnictví, jejíž přípravou byl pověřen šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. „Je reálný fakt, že se to postojem doktorky Brožové brzdilo,“ potvrdil pro LN Baxa.

Podle čtvrteční Mladé fronty DNES otevřel odchod doktorky Brožové a výběr jejího nástupce otázku ohledně aspirantů na pozici šéfa Ústavního soudu. Jeho předseda Pavel Rychetský již dříve avizoval, že s ukončením svého působení nebude čekat až na konec svého mandátu. Podle mnoha osobností se k hlavním favoritům na post řadí současný předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa a k němu přibyl nyní i Roman Fiala, dosavadní místopředseda Nejvyššího soudu.

Lidové noviny ve středu upozornily, že stát bude možná muset zpětně doplatit politikům a dalším ústavním činitelům miliony korun. Klíčovou chybu ve výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí popsal ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud. Podle něj resort nezahrnul do rovnice zkrácené úvazky a způsob výpočtu je tak podle verdiktu nezákonný. Podle odhadu Lidových novin se tak refundace jen v případě soudců muže vyšplhat nad jednu miliardu korun. V pátek pak tentýž list přinesl rozhovor s prezidentem NKÚ Miloslavem Kalou, který platy soudců dlouhodobě kritizuje jako přemrštěné. „Dvanáct let tady platila nějaká praxe, která vycházela z dohody, jak se budou platy počítat. ÚS ji ani jednou nenapadl. A najednou se objeví takovéto neobvyklé rozhodnutí,“ vyjádřil své pochybnosti nad verdiktem NS Kala.

O 26 nových tváří se rozšířily řady soudců obecných soudů poté, co je ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Mezi jmenovanými převažují z velké části ženy. Pět z kandidátů bylo doposud justičními čekateli, zbytek nominovaných prošel jinou právní praxí. Největší počet z nich zamíří do obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Stručnou charakteristiku jmenovaných přinesly ve čtvrtek Hospodářské noviny. Seznam nových soudců pak zveřejnily např. oficiální stránky prezidenta.

Tentýž list ve čtvrtek zveřejnil zajímavé srovnání právnických fakult v České republice. Celkovým vítězem žebříčku se stala Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která podle metodiky HN těsně porazila olomoucká práva i brněnskou fakultu.

Tomu, jak by mohla vypadat diskuze nad zamýšlenou změnou Ústavy, a co by se v ní mohlo nově upravit, se věnoval Luděk Navara ve své polemice publikované ve čtvrtek v MF DNES. První část změn bude zřejmě mířit na prezidenta, úpravou by také mohl projít například mandát ústavního soudce. K celkové koncepci Ústavy přidali své komentáře i politolog a bývalý soudce ÚS Stanislav Balík nebo odborník na ústavní právo a poradce předsedy vlády Jan Kudrna. Na stejné téma se pak server Česká justice v rozhovoru tázal i poslance Marka Bendy /ODS/.

Možným komplikacím, které čekají českého kandidáta na generálního advokáta Soudního dvora Evropské unie Michala Bobka, se věnoval týdeník Ekonom. Jan Januš v něm prezentoval v již uplynulých týdnech medializovaný nedostatek v podobě nesplnění požadavku dvacetileté praxe. Pokud by Bobek neuspěl, dostane šanci soudkyně evropského Tribunálu Irena Pelikánová. „Jsem přesvědčen, že ve výběrovém řízení byla mnohem lepší kandidátka,“ řekl na její adresu náměstek ministra školství Petr Mlsna.

Týdeník Ekonom dále publikoval i rozhovor s předsedou ústavně-právního výboru Senátu Miroslavem Antlem. Tématem byly především změny ohledně trestní odpovědnosti firem. Ty budou podle nového konceptu odpovědné za všechny trestné činy, kromě těch výslovně vyloučených. S tím Antl souhlasí, nicméně zároveň zdůraznil svou skepsi vůči častým novelizacím zákonů.

V úterý připomněly Hospodářské noviny proces s Davidem Rathem. Případ se táhne už třetím rokem a jasno by mohlo být v řádu měsíců. Mezitím zkouší Rath vše možné, aby verdikt Krajského soudu v Praze oddálil. Již třikrát žádal bývalý středočeský hejtman o změnu soudce, pokaždé neúspěšně. Poslední z námitek směřovala na člena soudního senátu, ovšem Vrchní soud ji taktéž smetl se stolu.

K soudu se brzy dostanou i soudce Ondřej Havlín a státní zástupce František Fiala. Oba jsou nyní zproštěni výkonu svých funkcí a byla na ně podána obžaloba pro více skutků, nejzávažnějším z nich je přijetí úplatku. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která stojí za kárnou žalobou, zdůraznila pro deník Právo závažnost provinění, jehož se jako zástupci justice dopustili, když systematicky zahlazovali dopravní delikty spáchané pod vlivem alkoholu.

Na pole evropské justice se ve své úvaze pustil Jan Komárek. V pondělním příspěvku pro Lidové noviny se zabýval vztahem dvou nejvyšších evropských soudních institucí, a to Evropským soudem pro lidská práva a Soudním dvorem EU. Zatímco první jmenovaný bývá poslední nadějí jednotlivců, kteří se cítí být poškozeni ve svých základních právech, ten druhý má dohlížet na lidská práva související například s jednotným trhem nebo společnou vnitřní a vnější bezpečností. V článku rezonovala otázka, zda by EU neměla podléhat štrasburskému soudu stejně, jako tomu je u ostatních států EU.

Může být člen České advokátní komory zároveň náměstkem nebo se jedná o nezákonnou kolizi zájmů? Na tuto otázku bude muset komora odpovědět, neboť někteří z jejích členů vyjádřili nespokojenost s tím, že náměstkem českobudějovického primátora je advokát Tomáš Bouzek. Podle mluvčí komory Ivy Chaloupkové ze zákona vyplývá, že tato funkce je s aktivním členstvím v komoře neslučitelná. S tím však nesouhlasí sám Bouzek. „Ze zákona to nevyplývá. Jsem domluvený s předsedou komory, že si o celé záležitosti promluvíme,“ řekl ve čtvrtek deníku Právo Bouzek s tím, že kvůli advokacii svoji práci na radnici nikterak nezanedbává.

V uplynulém týdnu pak média referovala o řadě personálních změn v tuzemských advokátních kancelářích. Petr Sprinz se stal dalším z řady advokátů kanceláře Weil, Gotshal & Manges, kteří za poslední rok přešli do kanceláře Havel, Holásek & Partners. Jak uvedly Hospodářské noviny, hlavní doménou Sprinze je insolvenční právo, restrukturalizace a vedení sporů.

Několik změn pak avizoval týdeník Euro. Informoval o odchodu zakladatele a řídícího partnera Daniela Čekala z advokátní kanceláře PWC Legal. Do budoucna by se chtěl věnovat vlastním projektům, například poradenství rodinným firmám nebo špičkovým manažerům. Pozornost si vysloužili také nově jmenovaní partneři kanceláře Mališ Nevrkla Legal Jakub Celerýn a Jan Pořízek. Celerýn je specialistou na obchodní či medicínské právo, Pořízek se dlouhodobě věnuje oblasti nemovitostí, správnímu a obchodnímu právu. Zmíněn byl dále i nový partner CHSH Kališ & Partners Martin Kartner. Dlouholetý pracovník kanceláře se zabývá především insolvenčním právem, restrukturalizací či bankovnictvím.

Server pravniradce.iHNed.cz v pondělí upozornil na novou spolupráci Jiřího Herczega (hospodářské trestní právo) s mezinárodní kanceláří White & Case. Nastoupit by měl na pozici counsel. Kancelář však opustil partner Květoslav Tomáš Krejčí, který zamířil do kanceláře Kinstellar, jak informoval týdeník Ekonom. Ve středu pak server pravniradce.iHNed.cz psal o nové vedoucí advokátce v kanceláři Dvořák Hager & Partners. Stala se jí Petra Konečná (bankovnictví a finance, kapitálové trhy).

OČEKÁVANÁ AGENDA:

26.1.2015

Ministryně spravedlnosti Helena Válková a vedení Ministerstva spravedlnosti ČR navštíví v pondělí 26. 1. 2015 rakouské Státní zastupitelství pro boj s hospodářskou kriminalitou a korupcí (WKStA). Návštěva se koná v souvislosti s návrhem nového českého zákona o státním zastupitelství, který kromě jiného předpokládá zřízení tzv. speciálu pro vyšetřování závažné hospodářské kriminality a korupce.
26.1.2015
13:00
Na půdě Poslanecké sněmovny se koná seminář s názvem „Politici, úředníci a etická pravidla: terra (in)cognita?“. Mezi řečníky budou mj. Michal Urban z Právnické fakulty UK v Praze, europoslanec Stanislav Polčák či senátor Libor Michálek.
28.1.2015
10:00
Ministryně spravedlnosti Helena Válková předloží na schůzi vlády materiál s názvem „Východiska a principy nového trestního řádu.“ Z tohoto materiálu bude komise pod vedením Pavla Šámala tvořit paragrafované znění (více informací zde).
29.1.2015
10:00
Koná se v pořadí již 25. schůze ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny. Členové výboru se budou věnovat např. návrhům změn v zákoně o volbách do zastupitelstev měst a obcí. 

hi-banner