Předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa Reprofoto: ČT

Návrh ústavní stížnosti k platům soudců připraví ministerstvo, předseda soudu Jirsa se pak rozhodne podle argumentační síly

Pokud ministerstvo spravedlnosti chce, aby předseda Okresního soudu Brno-venkov Petr Jirsa podal ústavní stížnost proti rozhodnutí Nejvyššího soudu k platům soudců, bude muset připravit návrh, jak by taková stížnost měla vypadat a o co bude argumentačně opřena. Jirsa pak posoudí, nakolik by taková stížnost mohla být úspěšná, a definitivně se rozhodne, zda ji jako jediný, kdo má to oprávnění, podá, řekl České justici.

Ministerstvo totiž nadále počítá s tím, že by jako vedlejší linka k postupnému uzavírání dohod o narovnání s jednotlivými soudci a státními zástupci měla být ústavní stížnost podána. Naplňuje tak přímý pokyn premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Ministerstvo: My píšeme, vy podáváte

Jirsa je k podání stížnosti oprávněn jako hlava soudu, který se soudkyní Okresního soudu Brno-venkov Janou Lorencovou prohrál pracovně-právní spor o dorovnání platu jak kvůli nesprávně stanovené základně, tak kvůli sníženému koeficientu. Aby ministerstvo situaci nerozhodnutému Jirsovi ulehčilo, připravuje pro něho argumentační základ budoucí stížnosti, se kterým se Jirsa bude moci ztotožnit.

Jinými slovy se ministerstvo navenek ani příliš nesnaží zastřít skutečnost, že stížnost prakticky napíše samo. „Ministerstvo spravedlnosti předsedovi Okresního soudu Brno-venkov poskytne písemný materiál, obsahující ústavně-právní argumentaci, která by se měla stát základem ústavní stížnosti. Stane se tak v průběhu měsíce března, řekla mluvčí resortu Kateřina Hrochová.

Petr Jirsa pro Českou justici uvedl, že stále není o svém dalším postupu rozhodnut. Sepsání návrhu stížnosti ale byla jeho podmínka, aby o věci vůbec uvažoval. „Rozhodně jsem jim řekl, že jim neříkám kategoricky ne, ale že stále zvažuji argumenty pro a proti. Pokud bych měl vůbec podávat nějakou ústavní stížnost, tak si samozřejmě nejprve  musím přečíst, jak by ta stížnost zněla. Základní předpoklad je, abych měl na stole nějaké znění ústavní stížnosti, abych se podíval, o jaké argumenty je případně opřená,“ vysvětli předseda soudu.

První splátky již ve výplatě za březen, zbytek nejpozději v červnu

Samotné uzavírání dohod běží podle mluvčí ministerstva podle plánu. „Aktuální stav je takový, že nejpozději v březnové výplatě dostanou soudci a státní zástupci dorovnání za leden, to je dříve, než se plánovalo. Dorovnání za dohodnuté roky dostanou dle harmonogramu ve výplatě za květen,“ uvedla Hrochová.

Očekává se, že jednotlivé dohody mezi soudci a soudy coby organizačními složkami přijme drtivá většina. Dohoda stanoví, že budou zpětně doplacené dlužné části platů, druhá strana se za to ale zřekne pokračování v soudních sporech a podávání nových žalob.

Dohodu jako poslední svoji velkou agendu prosadila ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), za justici byli jejími hlavními architekty předsedové Nejvyššího a  Nejvyššího správního soudu Pavel Šámal a Josef Baxa.

Robert Malecký