Připravenost na nule a další malé velké zprávy

Orgie patřily k oblíbeným zábavám již ve starém Římě. Ilustrační foto: Wikipedia

Vždy nepřipraveni! Swingers od Pána Boha. Něco pro bijce jablíčkářů. Francouze nepopravovat. Šťastná to země.

Swingers klub se stal církví

Na swingers party v zásadě není nic špatného. Nesmějí se ale odehrávat v budově v sousedství církevní školy a také by to nemělo být ve Spojených státech.

Stalo se to v Nashvillu a o tom, že se za zdmi budovy za 750 tisíc dolarů odehrávají swingers párty, nikdo ze sousední Školy dobrého pastýře nevěděl, dokud do školy nepřišel anonymní dopis. Rodiče a učitelé se následně dali do boje, aby úřady činnost podniku zakázaly.

Majitelé klubu ale využili neurčité definice „církve“ v americké ústavě a z podniku se stalo církevní Středisko spojeného přátelství, kde se lidí budou i nadále „setkávat a přátelit“.

Nově se však tančí ve svatyni, místnosti dosud nazývané kobka se přejmenovaly na kúr a zvonici. Devětačtyřicet pokojíků pak „věřícím“ slouží jako modlitebny.

Sex se ale v budově podle správce klubu Larryho Robertsona odehrávat nebude. „Když lidi něco napadne, odbudou si to jinde,“ řekl Roberts.

Tomu se říká kreativita ve věcech správních.

Korporace většinově podceňují kybernetické hrozby

Globální průzkum, který zjišťoval připravenost na kybernetické útoky ve třiceti zemích, ukázal, že většina organizací nedodržuje osvědčené postupy reakce na incidenty a není dobře připravena čelit současným pokročilým kybernetickým hrozbám.

Zpráva vypracovaná na základě průzkumu je kvantitativním vyjádřením skutečně používaných bezpečnostních postupů v praxi a přináší přehled o mezerách v technologiích a procedurách a také doporučené pokyny od rady SBIC, jak tyto mezery co nejlépe zacelit.

Průzkum se zaměřil na opatření ve čtyřech hlavních oblastech připravenosti a reakce na kybernetické útoky: reakce na incidenty, informace o obsahu, analytické informace a informace o hrozbách. Výsledky naznačují, že se organizacím stále nedaří zavádět technologie a osvědčené postupy, které by jim umožnily efektivně odhalovat kybernetické útoky, reagovat na ně a potlačovat je, než se z nich stanou narušení bezpečnosti se závažnými následky.

Pouze 50 % všech respondentů má aspoň jakýs takýs formální plán pro rozpoznání falešně identifikovaných útoků, 42 % respondentů má k dispozici funkce pro pokročilejší analýzu sítí, 43 % využívá externí zdroj informací o hrozbách jako doplněk své strategie.

Přeloženo do obecně srozumitelné řeči: Zanedbávají to a doplatí na to. Mimochodem – o kyberbezpečnosti si můžete víc přečíst třeba zde.

Apple čelí pozoruhodnému útoku, který umí vyřadit iPhony z činnosti

Logo, které značnému počtu lidí leze na nervy. Foto: Apple
Logo, které značnému počtu lidí leze na nervy. Foto: Apple

Autor digestu se přiznává k tomu, že patří mezi lidi, kteří nemají příliš pochopení pro maniakální fanoušky společnosti Apple. Proto ho tahle zpráva nemohla nezaujmout.

Společnost Apple se brání pozoruhodnému útoku. Nový druh WiFi „útoku“ umožní vytvořit síť, která znemožní fungování iOS zařízení v jejím dosahu. Neustálé restartování přeruší až útěk z dosahu sítě. Odborníci na bezpečnost ze Skycure upozorňují, že jakmile se zařízení dostane do „no iOS zóny“, není zde cesta jak jejich telefon zprovoznit. Restartování totiž proběhne natolik rychle, že je prakticky nemožné WiFi vypnout. Navíc jen málokoho by v danou chvíli napadlo, že za vším stojí bezdrátová síť. Útok využívá speciálně upraveného SSL certifikátu, jenž je typicky využíván k navázání zabezpečeného spojení.

„Náš objev nám umožnil vytvořit skript, který způsobí chybu skrze síťové rozhraní,“ pochlubili se tvůrci. SSL je v tuto chvíli oblíbenou metodou zabezpečení spojení i pro iOS aplikace a tak by od Apple nebylo příliš moudré s vydáváním bezpečnostní záplaty vyčkávat. Firmě s nakousnutým jablkem v logu by to mohlo způsobit nemalé škody.

Po Liberlandu, vlastním státečku libertariánů, by tedy mohl docela snadno vzniknout další stát a to stát bez iPhonů. Zajímavá představa.

Ze seznamu kandidátů smrti v Indonésii zmizel Francouz

…a nikdo neví proč.

Devět odsouzenců na smrt, mezi nimiž je osm cizinců, bylo podle agentury AFP oficiálně informováno, že k jejich popravě dojde brzy. Odsouzenci musejí být podle zákona o popravě informováni 72 hodin předem, mohou tedy smrt očekávat nejpozději v noci z neděle na pondělí našeho času.

Ve skupině jsou občané Indonésie, Austrálie, Brazílie, Filipín, Ghany a Nigérie. Plánovaná exekuce vyvolala ostré mezinárodní protesty. Poprava má být vykonána zastřelením ve vězení na ostrově Nusakambangan, kam už byli odsouzenci převezeni dříve.

Právník odsouzeného Francouze Sergea Atlaouiho nicméně řekl, že zůstává velmi opatrný. „Vše se může změnit ze dne na den, z hodiny na hodinu,“ dodal.

Nejšťastnější zemí světa je Švýcarsko

Zemský ráj to na pohled. Ilustrační foto: Freestockphotos.biz
Zemský ráj to na pohled. Ilustrační foto: Freestockphotos.biz

Pojďme tento výběr malých velkých zpráv zakončit něčím optimističtějším, třeba výsledky soutěže o nejšťastnější zemi světa. Kupodivu se jí nestal Liberland ani KLDR, ale Švýcarsko.

Švýcarsko vyhrálo třetí ročník soutěže v rámci „indexu štěstí“, kterou pořádá společnost SDSN. Iniciativu vytvořit soutěž o to, v jaké zemi se lidé cítí nejšťastněji, má na starosti Organizace spojených národů. Na prvním místě se umístilo Švýcarsko, které bylo následováno Islandem na druhém místě, poté Dánskem, Norskem a Kanadou. Mezi nejméně šťastné státy pak patří Togu, Burundi, Benin a Rwanda a občanskou válkou zamořená Sýrie. Česká republika se umístila na 31. místě. Světový index zkoumal celkem 158 zemí a je zaměřen také na zaměření vládní politiky jednotlivých zemí.

 
Nejšťastnější země:
1. Švýcarsko
2. Island
3. Dánsko
4. Norsko
5. Kanada
 
Nejméně šťastné země:
1. Togo
2. Burundi
3. Sýrie
4. Benin
5. Rwanda
 

Studie získává své závěry z údajů Galluppva ústavu a bere v úvahu proměnné, jako je reálné HDP na obyvatele, očekávaná délka zdravého života, úroveň korupce a sociální svoboda. „Štěstí je stále více považováno za skutečnou míru sociálního pokroku a cíl veřejné politiky“, píše se ve zprávě.

Ondřej Fér, Ekonomický deník