Bývalý středočeský hejtman, exposlanec David Rath. Foto: archiv

Soudkyně Lobotková nařídila jednání o Rathově žalobě na listopad 2015

Až na 18. listopadu 2015 nařídila soudkyně Městského soudu v Praze Jaroslava Lobotková jednání ve věci žaloby Davida Ratha na soudce Roberta Pacovského kvůli zveřejnění osobních údajů obžalovaného Davida Ratha a za rozhodnutí o ponechat Davida Ratha ve vazbě. Vazební rozhodnutí zrušil až Ústavní soud. Jednání je nařízeno na dobu takřka po dvou letech od podání žaloby.

David Rath však nebude mít u Městského soudu v Praze jednoduchou pozici, soudkyně Jaroslava Lobotková je mediálně známá zejména pro zamítání žalob na ochranu osobnosti včetně například žaloby ministra financí Andreje Babiše na deník Blesk. Andrej Babiš žaloval vydavatele Blesku za celkem 15 tvrzení, na které žalobou žádal právo odpovědi. Soudkyně Lobotková žalobu v červenci 2013 zamítla pro formální nedostatky navrhovaných odpovědí, které podle jejího vyjádření neodpovídaly formou tiskovému zákonu.

Dva roky před tím v roce 2011 se omluvy od Mladé fronty Dnes za uvedení v souvislost jeho osoby s korupcí domáhal bývalý ministr obrany Martin Barták. Barták byl v prosinci 2014 definitivně zproštěn obžaloby. V rámci jednání v roce 2011 uvedla soudkyně Jaroslava Lobotková, že některé otázky kladené redaktory Mladé fronty Dnes byly až směšné, avšak noviny postupovaly ve veřejném zájmu, i když žádné důkazy o Bartákově korupci nepředložily. Přestože dala Bartákovi za pravdu, požadovat omluvu od tisku je podle ní nepřiměřené a Bartákův návrh zamítla.

Žalobu Davida Kundly a Lucie Šlágrové, kterým policie odebrala DNA a sejmula otisky prstů v souvislosti s držením praporu Dělnické strany a kterou soudkyně Jaroslava Lobotková po třech letech v srpnu 2014 zamítla, komentoval na blogu Paragraphos Tomáš Pecina: „Žaloba byla poměrně obsáhlá, rozsudek se tradičně omezil na hypertrofovanou rekapitulaci a poté na závěr, který nenechává nikoho na pochybách, jak vážně bere soudružka soudkyně ochranu porušených ústavních práv sprostých žalobců,“ uvedl před citací z rozsudku: „Pokud se žalobci cítí poškozeni, je to pouze jejich subjektivní pocit. V zájmu celospolečenské ochrany proti trestné činnosti je nutno, aby subjektivní zájmy či názory jedince byly korigovány obecně závaznými předpisy. Pokud se jedinec pohybuje v rámci vymezeném obecně závaznými předpisy, nedostane se do střetu s nimi, pokud se v nich nepohybuje, vědomě je porušuje, musí si být vědom následků.“

Naopak Jaroslava Lobotková částečně uznala návrh žalobce a bývalého ministra vnitra Ivana Langera. V souvislosti s jeho žalobou na Mladou frontu Dnes, která ho spojila se zavražděným Františkem Mrázkem, nařídila novinám, aby se Langerovi omluvily. V neveřejném jednání, při kterém byl použit legendární spis Krakatice, konstatovala soudkyně Lobotková, že tvrzení, že Ivan Langer je ve spisu Krakatice podezřelý z propojení na organizovaný zločin kolem Mrázka, je nepravdivé.

Na skutečnost, že úsek činnosti Městského soudu v Praze vyřizující agendu ochrany osobnosti je značně přetížen, upozornil už v prosinci 2013 po podání žaloby na soudce Roberta Pacovského jeho advokát Josef Lžičař. To se nezměnilo ani v létě 2014, kdy soudkyně Jaroslava Lobotková při zahájení jednání ohledně žaloby textaře Katapultu Ladislava Vostárka na stranu Zelených – po třech letech od prvního projednání žaloby v roce 2011, uvedla, že soud je zavalený, že začíná s „desetiletými věcmi“ a nařizuje jednání na duben roku 2015.

Podobná situace se opakuje u žaloby Davida Ratha. Městský soud v Praze soudce Roberta Pacovského vyzval, aby se k Rothově žalobě vyjádřil, což soudce Pacovský učinil už 30. října 2013. Mezitím dále pokračuje trestní řízení před soudem s Davidem Rathem za předsednictví soudce Roberta Pacovského.

Irena Válová