Bohumil Havel: Věřím, že elektronická evidence tržeb skončí u Ústavního soudu

Právník Bohumil Havel. Foto: archiv

Právník Bohumil Havel je autorem ostré kritiky návrhu zákona o elektronické evidence tržeb. Vláda Babišovu normu odhlasovala a Havel doufá, že všechny pochyby nakonec rozřeší Ústavní soud.  

„Pokud celý projekt elektronické evidence tržeb nebude efektivní, vytvoří jen další náklady, které ponesou daňoví poplatnici,“ varuje právník Bohumil Havel, který z pozice zpravodaje v Legislativní radě vlády navrhl zákon smést ze stolu.

Jaké konkrétní povinnosti přibudou podnikatelům, kterých se zákon týká, v rámci technického vybavení?

Tuhle část tématu zpráva o dopadu regulace, která byla předložena do Legislativní rady vlády, dosti marginalizovala a nekvantifikovala – což stále považuji za významnou vadu návrhu. Pokud vím, jsou základní náklady mezi pěti a dvaceti tisíci korun, vynecháme-li velké obchodníky, kde se jedná o statisíce. Řada malých živnostníku nepoužívá při své práci například počítače, budou si tedy muset koupit nejen hardware, ale také software.

TÉMA: Elektronická evidence tržeb v názorech, komentářích a analýzách

Ve svém stanovisku pro legislativní radu píšete, že text má na mnoha místech triviální vady, které vzbuzují pochybnosti o základní orientaci v reáliích fungovní podnikání a konec konců i v právu. Jaké vady máte na mysli?

Návrh v konečně fázi doznal velkých změn, projednával se na legislativní radě dvakrát a připomínky, které zmiňujete, se týkaly verze první. Zástupci ministerstva financí se je poctivě pokusili odstranit a myslím, že ve většině momentů úspěšné. Základní problém, který ale přetrval, je relativní složitost celého procesu, přičemž náklady jeho pochopení zde v mnohém opět ponesou podnikatelé. Samozřejmě je ponese i stát, ale to jsou náklady, s kterými musí při takovémto modelu vždy počítat, a sám si musí zvážit, zda jsou vyvážené budoucí efektivitou nové právní úpravy. Pokud to totiž efektivní nebude, jsou to další náklady, které ponesou daňoví poplatnici.
Živnostník, který obyčejně provozuje svůj hostinec na vesnici, bude najednou vystaven dosti složité úvaze – co a jak má dělat, co musí koupit, a lze navíc očekávat, že na tomto stavu bude mít snahu část veřejnosti vydělat, což opět přinese náklady. Tahle analýza ale v návrhu chyběla.

Budou finanční úřady vůbec schopné takový nárůst dat zvládnout a jaký význam podle vás tato data budou mít například při daňovém řízení?

Tohle chápu jako problém státu, předpokládám, že zavádí-li takovouto regulaci, má personální a materiální náklady vyřešené. Současně je ale zjevné, že si je stát tohoto problému vědom, proto celý režim nabíhá pomalu, postupně, a jen v některých oblastech. Osobně se domnívám, že systém, který bude muset tato data zpracovávat a spravovat, musí byt velmi robustním a de facto vyvíjeným za chodu, což nutné musí přinést chybovost.

Neporušuje selektivně stanovená povinnost rovnost před zákonem, a nemůže zákon dostat do kolize s Ústavou?

Kolizi s ústavním pořádkem jsem viděl v první verzi v několika ustanoveních, byla však nakonec změněna. Problematické bylo zejména ustanovení výjimek nařízením vlády. I po diskusi na legislativní radě zůstala otevřena otázka diskriminace, protože některé podnikající subjekty byly vyjmuty zcela, některé částečné. Závěrečné přechodné ustanoveni, které dává postupný rozjezd systému a dává povinnost evidence jen části podnikatelům, je jisté sporné, ale je myslím přiznáním neschopnosti startovat na sto procent u všech adresátů. Za sebe chápu toto rozhodnutí jako sice pochopitelné, ale arbitrární – proč hostince, proč ne stavebnictví například? Je to rozhodnuti politické, a věřím, že bude předmětem přezkumu u Ústavního soudu.

Nehrozí zneužití shromážděných informací pro jiné, než deklarované účely?

Je zjevné, že kromě evidence tržeb je snahou celého procesu také získávání informací a jejich následná správa – tento bod povazuji za velmi sporný, protože jsou zde nastavena daleko méně přísná pravidla, než například při kontrole bezhotovostních plateb. Ostatně jeden ze sporů, který přetrval, byl spor s Úřadem na ochranu osobních údajů, ale nevím, jak byl vyřešen.

Dušan Šrámek