Kolegium předsedů krajských soudů podle oficiálního závěru z poslední schůzky jednomyslně odmítlo tzv. dynamický model dopňování soudů.
Kolegium předsedů krajských soudů na svém jednání 5. srpna, jak již Česká justice informovala, projednalo tzv. Metodiku určení kandidátských soudů pro jmenování nových soudců, kterou rozeslal k připomínkám náměstek ministra spravedlnosti. Zastánci tohoto tzv. dynamického modelu doplňování soudů, který by při obsazování soudů novými soudci měl brát v potaz nedodělky i několik let zpět, jsou v menšině. Jde zejména o Krajský soud v Ústí nad Labem a Krajský soud v Brně.
„Kolegium tento text jednomyslně odmítlo s tím, že, není-li přímo v rozporu, minimálně obchází ustanovení § 123 odst. 1 písm. a) Zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů, které stanoví: „Ministerstvo vykonává státní správu Nejvyššího soudu a vrchních, krajských a okresních soudů tím, že zajišťuje chod soudů po stránce organizační, zejména každoročně stanoví s ohledem na množství projednávaných věcí pro každý soud počty soudců, asistentů, vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků.“ – závěr z Kolegie předsedů KS
Podle závěru předsedů je výklad tohoto ustanovení je po desítky let shodný s tím, z čeho správně vychází i Systemizační komise Ministerstva spravedlnosti, totiž, že množství nově napadlých věcí za určité období je jediným relativně objektivním zákonným kritériem, podle něhož se počet soudců mezi jednotlivé kraje rozděluje.
Někteří soudci kritizují, že nový nvrhovaný model příliš rigidně přihlíží k aktuálnímu stavu a je málo „dynamický“ s ohledem na budoucnost. „Měl jsem za to, že ona dynamičnost bude spočívat především v dlouhodobějším výhledu potřeb jednotlivých soudů, kdy se bude zohledňovat nikoli pouze potřeba aktuální (vycházející z prostého porovnání skutečného stavu soudců se stavem systemizovaným), nýbrž i pravděpodobná potřeba budoucí (beroucí v úvahu např. očekávané odchody soudců do důchodu v nejbližších několika letech). V prvé řadě jsem pak očekával, že základem nového modelu bude i nadále každoročně aktualizovaná systemizace soudcovských stavů – ke svému velkému překvapení jsem však zjistil, že tento model systemizované stavy nebere vůbec v potaz,“ vysvětlil předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích Milan Tripes.
Většina soudců se shoduje na tom, že řešit kritický počet nedodělků na jednotlivých soudech je potřeba, zatím by tak ale podle závěru Kolegia měl činit ministr spravedlnosti a řešením by neměla být systémová změna při doplňování soudců do jednotlivých soudních krajů. „Jsou-li v nějakém regionu zvláštní důvody pro jmenování vyššího počtu soudců, než odpovídá shora uvedenému kritériu, pak je na ministru, aby nesystémovým, politickým rozhodnutím takovou situaci řešil,“ píše se v dokumentu zaslaném na Ministerstvo spravedlnosti, který má Česká justice k dispozici.
Ač odpůrci zřejmě považují debatu o novém modelu doplňování soudů za uzavřenou, zastánci chtějí dále hledat konsenzus. „Diskuse bude zřejmě pokračovat i na plánovém setkání předsedů krajských a vyšších soudů na Nejvyšším soudu dne 19.8.2015 a zřejmě i s panem ministrem v následujícím období.,“ uzavřel předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl.
Eva Paseková
