Starší dluhy za poplatky v nemocnici lze vymáhat exekučně

Plénum Ústavního soudu Foto: archiv

Starší dluhy za neuhrazený pobyt v nemocnici v sazbě 60 korun za den lze vymáhat exekučně i poté, co Ústavní soud (ÚS) v roce 2013 regulační poplatek zrušil. Dnes ústavní soudci vyhověli stížnosti Psychiatrické nemocnice v Bohnicích a vyslovili se k časovým účinkům svého staršího nálezu. Momentálně se v nemocnicích neplatí, vláda regulační poplatek za pobyt po jeho zrušení soudem už neobnovila.

V konkrétním sporu Okresní soud v Chomutově v březnu 2014 uložil pacientovi, aby Psychiatrické nemocnici zaplatil 2160 korun plus úroky a náklady řízení. Suma představovala neuhrazenou část regulačního poplatku za pobyt v léčebně od března do června 2008, a to v sazbě 60 Kč za den.

Pacient ani poté nezaplatil, nemocnice se rozhodla vymoci částku v exekuci. Okresní soud ji však nepřipustil s upozorněním, že regulační poplatek, tehdy už zvýšený ze 60 na 100 korun, zrušili ke konci roku 2013 ústavní soudci. Rozhodnutí o nepřípustnosti exekuce založené na protiústavním předpisu potvrdil severočeský krajský soud. Následovala ústavní stížnost, ve které Psychiatrická nemocnice Bohnice poukázala na porušení svých majetkových práv, stejně jako práva na spravedlivý proces. ÚS v dnešním rozhodnutí uvedl, že jeho starší nález se týkal už zvýšené, stokorunové sazby, kterou pokládal za nepřiměřeně vysokou. Šedesátikorunový poplatek v minulosti nepovažoval za protiústavní.

Podle advokáta bohnické nemocnice Romana Žďárka byl výklad Okresního soudu v Chomutově spíše ojedinělý, většina soudů v Česku exekuční vymáhání starších dluhů za poplatky umožňovala. Většinou jde o malé částky, celkový objem je však značný. „V celém Česku jde odhadem o desítky až stovky milionů korun,“ řekl Žďárek.

Podle advokáta by mělo být možné vymáhat i dluhy z doby stokorunové sazby před jejím definitivním zrušením, a to i několikaměsíčního období, kdy ji sice ÚS označil za protiústavní, ale do konce roku 2013 ji ještě ponechal v platnosti. „K tomu jsme se v tomto rozhodnutí nevyjadřovali, takže nemohu říct závaznou interpretaci,“ řekla  soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková.

Poplatky zavedla někdejší vláda Mirka Topolánka s cílem jednak redukovat některé zbytečné návštěvy u lékaře, jednak posílit financování zdravotnictví. Platilo se také při návštěvách u lékaře a za recept v lékárně. V současnosti zůstal zachován už jen devadesátikorunový poplatek za ošetření na pohotovosti.

(čtk)