"Musím říct, že v některých stávajících písemnostech jsem se tedy nevyznal ani já coby právník," uvedl ministr Pelikán. Foto: MSp

Předsedové soudů jsou s názory na Bílou knihu zatím opatrní, je prý podkladem k debatě

Zatím se s Bílou knihou seznamujeme a debatujeme o ní s dalšími předsedy soudů. Tak zní nejčastější reakce z krajských soudů, které získala Česká justice, když se zajímala o připomínky, které jednotlivé soudy připravily pro Ministerstvo spravedlnosti.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) o své Bílé knize na schůzi podvýboru pro justici a soudní samosprávu v Poslanecké sněmovně prohlásil, že by měla být podkladem pro debatu v justici. Předsedům nejvyšších, vrchních a krajských soudů kapitolu „O soudcích“ předal v prosinci minulého roku a podle zjištění České justice je spíše neformálně požádal o reakce.

Bílá kniha totiž v tuto chvíli není dokumentem, který by se měl oficiálně připomínkovat tak jako návrhy, které jsou předkládány kabinetu. „Tzv. Bílou knihu justice jsme obdrželi, seznamujeme se s jejím obsahem a byla rovněž předložena okresním soudům v působnosti Krajského soudu v Ostravě s tím, aby byly sděleny případné připomínky. V tuto chvíli považujeme dokument za podklad pro další debatu, a proto není namístě (respektive je předčasné) zaujímat podrobná stanoviska k dílčím otázkám, které kniha upravuje,“ řekl mluvčí Krajského soudu v Ostravě Dalibor Zecha.

Zde si můžete přečíst celou kapitolu Bílé knihy „O soudcích“.

Nejen Krajský soud v Ostravě Bílou knihu rozeslal na své okresní soudy. Učinil tak například i Krajský soud v Praze. Podle informací České justice předsedkyně Ivana Švehlová chce Pelikánovi ukázat, jak různorodé jsou pro takovou debatu názory na okresních soudech. Oficiálně ale soud odmítl svůj názor na Bílou knihu sdělit. „Nemůžeme odpovědět konkrétně, neboť jde o dokument, který je v tuto chvíli určen k odborné debatě. Jeho obsah bude diskutován nejprve na Kolegiu předsedů krajských soudů a poté s ministrem spravedlnosti. Do té doby by proto jakákoli vyjádření k němu byla předčasná,“ řekla mluvčí KSv Praze Zuzana Steinerová. Další Kolegium by mělo proběhnout v únoru.

Je to osobní program Pelikána

Naopak „své“ obvodní soudy nehodlá obesílat předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Ani on sám žádné oficiální stanovisko nepřipravuje. „Je zbytečné se vyjadřovat k celé kapitole najednou, protože Bílá kniha a každá její kapitola je do jisté míry politická prezentací pana ministra. To nemyslím negativně, to je holý fakt. Mě jako předsedu soudu zajímají dvě věci. Buď systémové zastřešení, tedy Nejvyšší rada soudnictví, které se ale pan ministr zatím důsledně vyhýbá – s čímž nesouhlasím. A pak mě zajímá řada dílčích řešení, které tam naznačuje a s řadou lze souhlasit, o dalších lze debatovat. Proti tomu nic nemám. Ale justice by se neměla nechat nachytat na to, že budeme o osobním programu pana ministra debatovat an bloc,“ sdělil České justici Libor Vávra s tím, že s některými návrhy v Knize se sice ztotožňuje, ale to neznamená, že by měly být prosazovány právě touto cestou. Některé z nich jsou už navíc obsáhle projednány.

Konkrétněji se k Bílé knize jako jeden z mála vyjádřil předseda plzeňského krajského soudu. „Osobně považuji tento text za možný základ příští diskuze mezi ministerstvem a soudy a vítám, že ministerstvo dospělo k závěru o potřebě kariérního soudce, nikoli k „americkému modelu“. Již před lety jsem byl rakouskými kolegy informován o tom, že v jejich zemi byla rovněž snaha hledat inspiraci v rozporu s právní tradicí za mořem, přičemž naštěstí zvítězil zdravý rozum. O podrobných parametrech nastavení systému nepochybně budeme jednat i na příštích kolegiích předsedů KS, ale osobně zastávám názor, že inspirovat se úpravou zejména v Rakousku, případně v SRN, je v zásadě vhodné,“ řekl předseda Miloslav Sedláček.

Na současný chod justice mít vliv nebude

Další soudci připomínají, že jde zatím o pracovní verzi Bílé knihy a sám Pelikán slíbil, že může doznat změn a na hodnocení je tak příliš brzy. „Obecně vzato hodnotíme tento krok ministra spravedlnosti pozitivně, neboť jde o témata, která jsou pro další dlouhodobé dobré fungování justice zásadní a je třeba o nich nejen mezi soudci, ale i v odborné veřejnosti vést diskuzi. Rozhodně to ale neznamená, že by bez „Bílé knihy justice“ justice jako taková v současné době nepracovala dobře, a tento materiál také na současný chod justice vliv bezprostředně mít nebude. Do budoucna však může sehrát velmi důležitou úlohu,“ řekl České justici předseda Vrchního soudu v Olomouci Robert Gryga.

Bližší komentář ke konkrétním ustanovením je předčasný i podle předsedy KS v Ústí nad Labem Luboše Dörfla. „Příznivě však hodnotím zejména ta východiska, která směřují ke kariérnímu pojetí soudcovské funkce, důraz na organizaci přípravné justiční služby i zavedení institutu emeritního soudce, jenž by mohl být využit i pro aktivní výpomoc Ministerstvu spravedlnosti při jeho dohledové činnosti. Naopak některá témata, jako přidělení soudce na zkoušku, pravidelné hodnocení soudců nebo jejich povinné vzdělávání, byla již v minulosti projednávána, avšak nemyslím si, že je nutné je zavádět,“ řekl ústecký předseda.

Předsedové nejvyšších soudů se k Bílé knize vyjádřili už na zmíněném podvýboru pro justici a soudcí samosprávu. „Ministerstvo snad pochopilo, že řada věcí se bez justice se nedá vyřešit, takže se snaží bavit s různými představiteli soudů, ale zdá se mi, že neslyší na to koncepční uvažování. Dohodli jsme se, že ten materiál nebudeme věcně komentovat, ale pokud by to měl být základ něčeho dalšího, tak to nemá tu úroveň,“ řekl předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Společně s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem se ale nyní snaží s Pelikánem komunikovat smířlivěji. Šámal České justici řekl, že má k Bílé knize své výhrady, ale netrvá na tom, že jeho názor je ten „jediný správný“ a je otevřený další diskuzi, ve které je třeba hledat „shodu“ a nikoliv zdůrazňovat rozdíly.

Eva Paseková