Advokátka S. chrání soukromí klientů. K výpovědi přistoupila proto, že chce varovat ostatní, co vše je možné a co se lidé ani nemusí dozvědět. Foto Irena Válová

Advokátka z Brna stále čelí odposlechům, posudek potvrdil zneklidňující jevy

Dozvědět se o odposlechu a neznat jeho důvody ani dobu trvání je pro člověka zničující. V takové situaci je brněnská advokátka S. několik let. Je jí manipulováno s elektronickou komunikací, do které vstupuje neznámá osoba. Mění proto telefony i pracoviště a klienty kvůli ochraně advokátního tajemství obsluhuje z míst, kde je veřejný internet. Posudek soudního znalce potvrdil nestandardní jevy.

Případ začal v roce 2011, když ji známý a současně provozovatel wifi služby z přátelství upozornil, že z brněnské policejní operativy přišla žádost o sdělení, kdo je majitelem IP adresy, která byla její. Advokátka z přípisu zjistila jméno policisty a obrátila se na něho. Podle ní jí překvapený policista řekl, že nevěděl, na koho byl odposlech nasazen ani že je advokátka, ale že měl k odposlechu povolení soudu. Výsledkem byla hrozba milionové pokuty provozovateli wifi za vyzrazení informace.

O případu Česká justice již informovala. Expert pro Českou justici již dříve potvrdil, že příběh je technicky i prakticky dobře možný.

Přestože nikdy nebyla z ničeho ani podezřelá, neměla žádné kontroverzní klienty, spory nebo dluhy, za čtyři roky se advokátce dosud nepodařilo zjistit, kdo a proč ji odposlouchával, o jaký případ jde, zda odposlechy trvají, opakují se nebo případ skončil.

Kdo odposlouchává, může do komunikace vstoupit
Co však nekončí, jsou manipulace s jejími elektronickými daty. Stále se jí ztrácí e-maily ze schránky a části dokumentů jsou jí pozměňovány. Obrátila se na IT techniky, operátora a nakonec i na soudního znalce v oboru telekomunikací a IT, který dospěl k závěru, že je „naklonovaná“, tedy někdo se naboural do jejího ID. V přehledu telekomunikačních služeb od operátora se jí totiž začaly objevovat časy a služby, které prokazatelně nepoužila. Na její stížnost operátor odpověděl: Zneužití telekomunikačních služeb je v kompetenci policie.

Že vše, čemu advokátka musí čelit, je technicky, prakticky i systémově možné, České justici již dříve potvrdil expert, který vlastní servery a poskytuje hostování. „Každý počítač se navenek identifikuje IP adresou. Tu nelze zfalšovat, aniž máte přístup někam do průběhu komunikace. To znamená, že si sednete na drát mezi uživatele a druhou stranu – obvykle přímo k poskytovateli připojení daného uživatele. Policie to dělá tak, že v jednodušším případě chce jen identifikaci, kdo v danou dobu používal danou internetovou adresu. V případě, o který jde, potom napíchne přímo komunikaci,“ uvedl pro Českou justici.

Ten, kdo realizuje odposlech, si může komunikaci přenést k sobě: „To se dělá tak, že se připojí do síťového segmentu počítač Policie České republiky. Obvykle mají v hostingových centrech vlastní servery a připojování se dělá virtuálně přes síťové prvky. Tento počítač slyší provoz na drátě, to znamená veškerý internetový provoz daných počítačů/spojů. Ten obvykle ukládá buď celý obsah nebo vybraný – např. poštovní protokoly. Ten, kdo takto sleduje, si samozřejmě může komunikaci přenést k sobě,“ vysvětluje expert, který kvůli hrozbě pokuty za vyzrazené informace chce rovněž zůstat v anonymitě.

Co vede ke dvěma různým jevům v jedné vteřině?
Od chvíle, kdy advokátka přišla na manipulace se svými daty, postupuje s právnickou důkladností a systematicky. Dva roky se krok za krokem pokouší zjistit, co a proč se kolem ní děje. Poté co podala trestní oznámení kvůli cílenému útoku neznámé osoby nebo osob, zadala vypracování posudku na „chování svých mobilních služeb“ soudnímu znalci v oboru Spoje, kybernetika a ekonomika ze svých podkladů, které znalec označil za věrohodné a správné. Jsou mezi nimi výpisy služeb, datové soubory s provozními údaji k číslu advokátky a také posudek vypracovaný pro policii.

Výsledek znaleckého posudku, který má Česká justice k dispozici, je zneklidňující. Na otázku, zda předložené podklady související s poskytováním služeb elektronických komunikací odpovídají obvyklému stavu, znalec odpovídá: Podklady dle názoru znalce nejsou zcela standardní díky několika rysům. „V detailních výpisech služeb, což je dokument účetního charakteru vystavovaný operátorem, se vyskytují v jeden okamžik současně poskytnuté služby. To není zcela běžné, nicméně to samo o sobě nezakládá důvod ke konstatování prokazatelného zásahu do poskytovaných služeb.“

Dále znalec upozorňuje na neuvedení čísla volajícího, tzv. A čísla u údajů z provozu zařízení advokátky ze dne 23. října 2014, a to přesto, že provoz trval dlouhou dobu. „Daná skutečnost není běžná,“ konstatuje znalec. Z posudku vyplývá, že se však nepodařilo získat potřebné dodatečné informace od operátora, který neodpověděl na položené dotazy.

Z posudku proto vyplývá více otázek, než odpovědí: Jaké události mohou vést k tomu, že v podrobném výpisu služeb jsou uvedeny dva záznamy ke stejnému datu, hodině, minutě a sekundě se stejným přístupovým bodem, avšak s různým objemem dat? Jaké události nebo stavy mohou vést k hlášení programu internet manager „zprávu se nepodařilo odeslat, služba je zablokovaná, zařízení nefunguje, a přesto se v této situaci objevuje záznam o přenosu většího množství dat?

Jevy se vážou k jednomu místu
Manipulace s daty, odposlech a sledování advokáta znamená odposlech jeho klientů, proto se advokátka, která také vstoupila do Unie obhájců, obrátila již dříve na předsedu Výboru pro odbornou pomoc a ochranu zájmů advokát při České advokátní komoře Marka Nespalu. „Probírali jsme to už s doktorem Nespalou a usoudili jsme, že se vše děje v návaznosti na místo mého pracoviště. Doporučil mi, abych ihned přestala používat internet,“ říká dnes žena, pro kterou je zásadní dodržet zákon o advokacii a chránit data klientů. Dnes proto pracuje pouze na veřejných místech, kde je k dispozici internet. Používá hesla s nejméně pětadvaceti znaky. Začala být mimořádně obezřetná.

Marek Nespala označil případ jako devastující: „Situace, ve které se ocitla, ji bytostně ničí.“

Při tom se advokátka S. obrátila už k soudu, na policejní prezidium i ke Stálé komisi pro kontrolu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Vždy se stejným výsledkem: nedošlo k porušení zákona. Podle zákona je k odposlechu potřeba souhlas soudu a odposlouchávaná osoba musí být po skončení věci o odposlechu informována.
Irena Válová