Česku hrozí pokuty kvůli skluzu s implementací práva EU. Největším hříšníkem je Babišův rezort

Vicepremiér Andrej Babiš Foto: Facebook

Za správnou a především včasnou implementaci práva Evropské unie ručí jednotlivé rezorty. Jenže resty vůči Bruselu mají celé dvě třetiny tuzemských ministerstev a v případě směrnic i několik dalších institucí a státních úřadů. Největší problém leží na Ministerstvu financí. V jeho případě eviduje EU hned několik transpozic, které úřad nestačil implementovat dokonce i s několikaletým zpožděním. Evropská unie teď proto hrozí Česku sankcemi.

Ke konci února bylo proti České republice vedeno celkem 52 řízení pro porušení závazků, které vyplývají z evropských předpisů. „Celkově dochází ke zpoždění při přijímání transpozičních předpisů u 29 směrnic. Zpoždění je způsobené zejména nedodržením lhůt stanovených v Metodických pokynech. Nejvíce směrnic, u nichž dochází při přijímání transpozičních předpisů k prodlení, je přitom v gesci jednoho resortu, Ministerstva financí,“ upozorňuje šéf Legislativní rady vlády ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) v poslední zprávě o stavu transpozic, kterou má Česká justice k dispozici.

Pokuta ze strany Evropské unie hrozí podle materiálu zejména právě rezortu financí, a to v případě pěti směrnic, ale také jedné směrnice, kterou stále nezavedlo do právního řádu ministerstvo dopravy.

Bez rozpočtové odpovědnosti

Nejvíce restů s žalobou na krku má právě Babišův úřad, který například stále neimplementoval směrnici, jejímž výsledkem by měl být ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Prodleva už dosáhla rekordních dvou let a takřka tří měsíců.

Na stole poslanců leží zákon už přes rok. Pro jeho schválení ministru financí Andreji Babišovi koaliční hlasy nestačí, protože pro přijetí normy je potřeba ústavní většina. Z řad opozice hlasy přislíbili poslanci z ODS a TOP 09. Kamenem úrazu je ale podoba zákona, která upravuje omezení možnosti zadlužení nejen státu, ale třeba i krajů nebo obcí.

Pojišťováci jablkem sváru v koalici

V českém právním systému také stále chybí úprava zákona o pojišťovnictví, na jehož základě by mohly pojišťovny začít podobně jako nyní banky používat takzvaný jednotný evropský pas a rozšířit svoji působnost po celé Unii. Pro pojišťovací ústavy by tak v Evropě měla platit stejná pravidla. Cílem Komise je v případě této směrnice i ochrana spotřebitele na základě posílení finanční stability pojišťoven, které mají podle unijních pravidel například každoročně předkládat zprávu o své solventnosti a finanční situaci.

Členské státy se zavázaly příslušné zákony schválit do konce roku 2013 a Česko zbylo jako země, která evropský předpis stále nedokázala přijmout. Na pořadu schůze sněmovny byla norma už loni v listopadu. Kamenem úrazu se tehdy stal návrh na omezení výplaty provizí pojišťovacím agentům z pera sociální demokracie, který odmítalo vládní hnutí ANO. A ČSSD nato zákon jako celek nepodpořila vůbec. Norma se pak musela znovu vrátit na jednání vlády.

Právě provize pojišťovákům při prodeji životního pojištění vedly loni v červnu dokonce ke sporu v koalici, protože podle ministra financí Andreje Babiše šel pozměňovací návrh sociálnědemokratického poslance Ladislava Šincla na ruku pojišťovnám a označil ho za korupčníka. Poslanec označil Babišovo jednání za zastrašování a konflikt dospěl až ke svolání grémia ČSSD. Ačkoli se Šincl omluvy od vicepremiéra nedočkal, od původně plánované ústní interpelace ministra financí upustil.

Na vládu šel tedy předpis znovu až letos v lednu, už ale bez pasáží, týkajících se regulace provizí, které upraví zvlášť samostatná kompromisní novela. Opoziční poslanci ale trvali na tom, aby oba zákony prošly případně společně. Novela má nyní za sebou úspěšné první čtení ve sněmovně. Platit měla začít začátkem letošního roku.

Vlaky bez zpoždění

Pokuta hrozí Česku i kvůli stále nezavedené směrnici o jednotném evropském železničním prostoru (ERTMS), kterou má na starosti ministerstvo dopravy. Vzhledem k rostoucí přeshraniční dopravě rozhodla Komise už v roce 2012 o sjednocení systémů zabezpečení a kontrol rychlosti vlaků. Mají se tak sjednotit standardy pro zabezpečovací zařízení, která sledují rychlosti vlaků a v případě potřeby je zpomalí. „Umožní vlakům pohybovat se hladce ve sjednocených dopravních sítích, bez zpoždění, zvláštních kontrol nebo úprav,“ zdůvodnila před lety Evropská komise nutnost připojení se členských států k projektu.

„Pokud se ERTMS zavede pouze v jediné zemi, jeho hlavní výhody nebudou využity. Členské státy se společně rozhodly prosazovat zavedení tohoto systému, musí tedy také společně jednat. Pokud se mají vlaky pohybovat po celé transevropské síti, bude nutná spolupráce všech,“ vysvětlil k zavedení směrnice tehdejší eurokomisař pro dopravu Siim Kallas. Přestože se již celá transpozice blíží ke konci, Česku za skoro třičtvrtě roční zpoždění hrozí Brusel sankcemi.

Vendula Stadlerová