Obvinění Nečase u Ústavního soudu. Soudci posoudí vyhlášku o státních zastupitelstvích

Ústavní soud v pondělí vyhlásí nález v případu ústavní stížnosti ODS Foto: archiv

Ústavní soud (ÚS) se již zítra vyjádří ke sporné vyhlášce ministerstva spravedlnosti o jednacím řádu státních zastupitelství. Předpis umožňuje v určitých vymezených situacích změnu dozorového státního zastupitelství v přípravném řízení. Podle návrhu skupiny pravicových poslanců by Ústavní soud měl část předpisu zrušit. Otevírá totiž podle nich prostor pro manipulaci spočívající v přesouvání konkrétních trestních kauz.

Návrh na zrušení části vyhlášky dostali ústavní soudci už v roce 2014 v souvislosti s tehdy aktuálním obviněním někdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) z podplácení tří bývalých poslanců prostřednictvím příslibu „trafik“. Vyhláška tehdy umožnila, aby se kauzou zabývalo olomoucké vrchní státní zastupitelství místo pražského, kam by jinak případ věcně spadal.

DOKUMENT: Stížnost poslanců proti vyhlášce o jednacím řádu státního zastupitelství

Obsah poslaneckého návrhu ale z Nečasovy kauzy přímo nevychází, dokonce ji ani nezmiňuje – je sepsaný v obecné rovině. Připomíná však jiné případy, například stíhání někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha a bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Návrh v roce 2014 podepsalo 15 členů klubu ODS a dalších 12 poslanců z klubu TOP 09 a Starostové.

Dvě sporná ustanovení vyhlášky podle poslanců umožňují změnit zákonem stanovenou příslušnost státního zastupitelství, a v důsledku též příslušnost soudu v přípravném řízení, a to pouze na základě společného rozhodnutí vrchního státního zastupitelství a nejvyššího státního zástupce. „To je v demokratickém právním státě pro trestní řízení naprosto nepřijatelné,“ stojí v návrhu.

Poslanci poukazují zvláště na to, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které stanoví zákon, což v tomto případě není splněno – vyhláška je podzákonný předpis.

Návrh také poukazuje na ústavou zaručené právo na zákonného soudce. Kvůli změně státního zastupitelství koná v přípravném řízení také jiný soud – rozhoduje třeba o vazbě či odposleších. Po podání obžaloby ovšem znovu musí rozhodovat obecně příslušný soud, tedy zpravidla ten, v jehož obvodu se trestná činnost odehrála.

(čtk)