Ženě soud zakázal na nějakou dobu řízení Foto: archiv

Vrátí se „výmluvy“ na osobu blízkou? Rozhodne Ústavní soud

Milovníci rychlé jízdy zachycení kamerami mají už několik let po legraci. Při správním řízení už nemohou argumentovat tzv. „osobou blízkou“. Od obce dostávají rovnou složenky s pokutou. Bič na rychlé jezdce funguje, jenže teď hrozí, že se stát bude muset vrátit k původní praxi. Převratnou novelu silničního zákona bude zkoumat Ústavní soud.

Pokutě za rychlost se do nedávna dalo vyhnout argumentem, že přestupek spáchala osoba blízká. Majitelé vozidel tento institut rádi využívali při vysvětlování, kdo řídil jejich auto, když je při přestupku rychlosti nachytal radar nebo kamera při špatném parkování. Nechvalně známý byl kdysi například v hlavním městě řidič, který pravidelně projížděl vysokou rychlostí pražskou magistrálu s maskou prasete na obličeji a policii se dokola vysmíval, protože údajně kryl toho, kdo vůz údajně řídí.

Policie byla na podobné šoféry krátká. Až do roku 2013, kdy se do silničního zákona zavedla tzv. objektivní odpovědnost. Ať řídí kdokoli, za zachycený přestupek bude platit provozovatel vozidla. Jenže minimálně podle krajského soudu v Ostravě je taková praxe v rozporu s principem právního státu.

KS vychází z rozsudku z předloňského léta, kdy musel jistý řidič za přestupek zaplatit pokutu ve výši 2000 korun spolu s další tisícovkou na pokrytí nákladů řízení. U krajského soudu v Ostravě ale svojí ústavněprávní argumentací uspěl a soud teď odstavec, na jehož základě byl majitel auta odsouzen, žene k posouzení soudci Ústavního soudu.

Objektivní odpovědnost

Předmětem stížnosti je hlavně zavedení absolutní objektivní odpovědnosti za spáchaný přestupek, kterou ministerstvo dopravy vyřešilo zneužívání institutu tzv. osoby blízké. Napadnuté ustanovení tak svaluje odpovědnost za přestupek na provozovatele vozidla bez ohledu na to, kdo se ho skutečně dopustil.

Ostravský krajský soud má ale za to, že majitel vozu nemůže ovlivnit chování řidiče a zákon mu tak ukládá břemeno, které není schopen unést. „Zvolená koncepce podle tohoto názoru ve svém konečném důsledku rezignuje na zjištění a potrestání skutečného pachatele závadného jednání a postrádá tak odrazující prvek od jeho opakování,“ uvádí soud. Připomíná, že majitel vozu nese za přestupek odpovědnost, ačkoli definičním znakem přestupku je právě zavinění.

Trest jen za vlastní jednání

Stejně jako platí v případě trestných činů, i za přestupek by podle krajského soudu neměl být odpovědný nikdo jiný. „Sankční odpovědnost za porušení povinností uložených jinému je v rozporu s veškerými předpisy o trestání, ať již na poli trestního či správního práva, neboť odpovědnost nelze vůči nikomu presumovat. Trestán může být jen za vlastní jednání či opomenutí,“ stojí v návrhu na zrušení příslušné pasáže silničního zákona. Soud tím odkazuje na Ústavu a základní znaky právního státu.

Při trestání správních deliktů by se podle něj mělo vycházet ze stejných principů jako v případě trestů za trestné činy, tak jak vyplývá dle ostravského soudu nejen z Listiny základních práv a svobod, ale i judikatury Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod.

Důkazní břemeno na straně státu

Připomíná také, že důkazní břemeno stojí na straně správního orgánu, nikoli majitele vozidla. Na základě principu objektivní odpovědnosti má v tomto případě provozovatel vozu povinen zajistit, aby při užívání jeho vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla silničního provozu. To ale není možné ze strany majitele vozidla nijak zajistit.

Pro ilustraci uvádí příklad zapůjčení zbraně. Její majitel ji smí zapůjčit tomu, o kom ví, že je způsobilý ji držet a má k tomu oprávnění. Podobně jako v případě poskytnutí svého vozu. Pokud by ale dotyčný například někoho postřelil, trestán pochopitelně nebude majitel zbraně, ale skutečný viník trestného činu.  V tomto srovnání poukazuje předseda senátu Jiří Gottwald na absurditu ustanovení v zákoně o silničním provozu.

Právo na spravedlivý proces

Krajský soud v Ostravě také poukazuje na z Listiny základních lidských práv a svobod vyplývající právo na spravedlivý proces a právo odepřít výpověď. V současnosti může provozovatel vozidla využít práva nevypovídat, ovšem s vědomím, že sankce dopadnou právě na něj, pokud nechce udat řidiče, který se v jeho vozidle přestupku dopustil. Není tak možné vypovídat, aniž by jemu nebo osobě blízké nehrozil postih.

Ústavní soud nyní dává vládě na rozmyšlenou, zda se stane účastníkem zahájeného řízení. Zatím se podle materiálu, který má Česká justice k dispozici, vyjádřili dotčení ministři vnitra a dopravy pro účast v řízení. Ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier, který má stanovisko vládě předložit, navrhuje, aby Ústavní soud návrh ostravského soudu zamítl a zákon tak platil v aktuální podobě. Vyjádření by kabinet měl k Ústavnímu soudu doručit do 29. června. Zastupovat by ho v řízení měl ministr dopravy Dan Ťok. Zpravodajem tohoto řízení je předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Vendula Stadlerová