Změna v organizaci věznic vázne, poslancům se nelíbí přílišný vliv ředitelů

Vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu tvrdí, že sedmačtyřicetiletého Nguyena a osmapadesátiletého Elischera pojily "velmi blízké a nadstandardní vztahy" Ilustrační foto: archiv

Předloha o změně v organizaci věznic se patrně bude ještě upravovat. Poslancům se příliš nelíbí to, že by o umístění pachatele do jednoho ze tří nových typů oddělení rozhodoval ředitel věznice, o případném odvolání pachatele pak generální ředitel Vězeňské služby. Ministerstvo spravedlnosti přišlo s návrhy, aby stížnost řešilo samo, nebo soudy. Bezpečnostní výbor proto dnes projednávání novely trestního zákoníku přerušil, podobně bude asi postupovat ve čtvrtek i ústavně-právní výbor.

Novela má snížit počet druhů věznic ze čtyř na dva – s ostrahou a se zvýšenou ostrahou. V Česku nyní existují věznice se zvýšenou ostrahou, ostrahou, dozorem a dohledem, přičemž o zařazení pachatelů do jednotlivých typů věznic rozhodují výhradně soudy. Změna by měla podle ministerstva spravedlnosti přispět k účinnější práci s vězni a ke snížení recidivy.

Soudům podle novely zůstane pravomoc posílat odsouzené do jednoho ze dvou typů věznic. Při dalším rozřazování vězňů do tří typů oddělení se poslanci obávají možné korupce. „Korupční potenciál tam je,“ uvedla zpravodajka Helena Válková (ANO). Ministerstvo spravedlnosti proto navrhlo dvě další varianty, o nich se nyní diskutuje. „V debatách jsme poněkud uvízli,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti Vladimír Zimmel.

Náměstek pro vězeňství Vladimír Zimmel, generální ředitel VS Petr Dohnal a ředitel Věznice Jiřice Marian Prokeš otevírají ovocný sad se včelstvem Foto: Eva Paseková
Náměstek pro vězeňství Vladimír Zimmel, generální ředitel VS Petr Dohnal a ředitel Věznice Jiřice Marian Prokeš otevírají ovocný sad se včelstvem Foto: Eva Paseková

Rozhodování soudy by mohlo být podle něho pomalé a nejednotné. Nejednotnost verdiktů ministerstvo vyčítá i nynějšímu rozhodování soudů o zařazení pachatele do nynějších čtyř druhů věznic. Obdobně rizikoví pachatelé se stejnou délkou trestu a stejnou charakteristikou osobnosti končí v různých typech věznic, upozorňuje. Ministerstvo spravedlnosti by muselo rozhodovat v poněkud zdlouhavém správním řízení, nemá s tím zkušenosti, ani úředníky, uvedl náměstek ministra. „Neradi bychom vytvořili něco, co nebude dobře fungovat,“ dodal.

Do věznice se zvýšenou ostrahou by se podle novely dostali pachatelé s výjimečným trestem, členové organizovaných zločineckých skupin, pachatelé s minimálně osmiletým trestem za zvlášť závažný zločin nebo lidé odsouzení za úmyslný trestný čin, kteří utekli z vazby či z výkonu trestu. Těmto vězňům by Vězeňská služba nemohla povolit vycházky z věznice ani přerušení výkonu trestu. Ostatní odsouzené by soudy posílaly do věznic s ostrahou.

Na rozhodnutí o umístění do konkrétní věznice by se podílel vychovatel, speciální pedagog, psycholog i sociální pracovník. Vězeňská služba by rozhodovala i o přeřazování vězňů.

„Není ambicí řešit novelou přeplněnost věznic,“ řekl poslancům ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal. Nyní je podle něho ve výkonu trestu zhruba 22.000 lidí, jejich počet se podle něho blíží stavu před amnestií bývalého prezidenta Václava Klause; měsíčně přibývá kolem 150 vězňů.

(čtk)