Ředitel GIBS Michal Murín Foto: archiv

Komise k policejní reformě dá podněty NSZ a GIBS kvůli únikům, byly zveřejněny lži

Sněmovní vyšetřovací komise k reorganizaci policie podá oficiální podnět k Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Bude se týkat informací zveřejňovaných v médiích. Ukazuje se, že nejsou pravdivé. Novinářům to dnes řekl místopředseda komise Martin Lank (Úsvit).

Před poslanci dnes mluvil šéf GIBS Michal  Murín, který uvedl, že se dozvěděl nové a zásadní informace, kvůli kterým inspektoři začnou prověřovat některé policisty, bývalé policisty a možná i státní zástupce.

Murín dnes vypovídal před komisí zhruba tři hodiny. S Lankem se shodl na tom, že se obě strany dozvěděly nové důležité informace. Podle Lanka nejspíš ještě dnes komise vydá dílčí usnesení, které se bude týkat informací z mediálního prostoru. „Ukazuje se, že zřejmě nebyly úplně pravdivé a správné,“ řekl Lank. Podněty poslanců podle něj budou směřovat k prověření některých postupů. „Nemohu být konkrétnější,“ dodal Lank.

Podle Murína se inspektoři na základě dnešních informací budou muset vrátit k některým situacím a událostem, které zazněly v médiích i na jednání komise. „Bude se to dotýkat prověřování příslušníků bezpečnostních sborů, bývalých příslušníků bezpečnostních sborů a s velkou pravděpodobností i některých státních zástupců,“ zdůraznil Murín.

Komárkova tvrzení jsou neprůkazná
Sněmovní komise k reorganizaci policie dnes také přijala usnesení týkající se bývalého detektiva protimafiánského útvaru Jiřího Komárka. Jeho tvrzení, která se objevují v médiích, podle ní nejsou průkazná. Komisi nepředložil přímé důkazy, které by potvrdily jeho vyjádření vůči lidem či institucím. Novinářům to po dnešním jednání komise řekl její předseda Pavel Blažek (ODS).

Komárek je jedním z největších kritiků policejní reformy, před jejím spuštěním od policie odešel. V médiích například nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého z „brutálních úniků ze spisů“. Prohlásil také, že pokyn k reorganizaci dal ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Důvodem podle něj bylo to, že se před volbami obával policejních zásahů ze strany protimafánského útvaru vůči ČSSD. Tuhý i Chovanec jeho vyjádření v minulosti opakovaně odmítli.

Vyslýchaní mluví na více místech

Komise se také ohradila proti informacím médií, které tvrdí, že mají zdroje zevnitř vyšetřovací komise. „Můj názor je, že některé vyslýchané osoby současně to, co říkají nám, říkají ještě někde jinde a z toho to vzniká,“ řekl Blažek. Podněty ke Generální inspekci bezpečnostních sborů a Nejvyššímu státnímu zastupitelství podle Blažka směřují právě k tomu, aby se odhalilo, jak se některé informace k novinářům dostaly. „Je jednoznačné, že některé spisy zkrátka a dobře byly v rukou státních zástupců,“ podotkl Blažek.

Reorganizace policejních útvarů vyvolala roztržku mezi koaličními ČSSD a ANO, kritizovali ji někteří žalobci. Komise se zabývá různými podezřeními souvisejícími s postupem policejního prezidia, policistů z protimafiánského útvaru i státních zástupců z olomouckého vrchního státního zastupitelství. Výsledky má dát plénu do konce října.
Murín nevidí problémy ve spolupráci inspekce s policejními útvary. Doplnil, že po vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu se zlepšila. „Myslím si, že reorganizace byla na místě. Nechci říkat nebo hodnotit, jestli zrovna těchto dvou útvarů nebo tímto způsobem,“ vyjádřil svůj názor Murín.
(čtk, ire)