Případ šikany starých pedagogů mladými oblíbenci na univerzitě jde k soudu

Institut ochranného léčení se podle Ligy lidských práv někdy v praxi zneužívá foto: archiv

Soud nařídil na říjen první jednání v případu antidiskriminační žaloby podané kvůli šikaně odborné asistentky katedry z důvodu věku. Paní ing. A.B., PhD. bylo v době ponižování, šikanování, podvodného hodnocení a následného vyhození ze školy 57 let. Žalobu podala letos v březnu. Žaloba podle antidiskriminačního zákona je v ČR stále vzácností.

Otřesný případ poměrů na jedné univerzitě v ČR je zmíněn ve zprávě veřejné ochránkyně pro Poslaneckou sněmovnu. V rejstříku je pak zpracován v anonymizované verzi. Odhalit totožnost účastníků soudního řízení není možné ani žádoucí.

Podle mluvčí veřejné ochránkyně práv Ivy Hrazdílkové tomu brání nejen povinná mlčenlivost, ale mimořádná citlivost celé záležitosti: „Diskriminační kauzy jsou poněkud citlivé, takže jsme u nich zvlášť opatrní, pokud jde o zveřejňování. Týká se to i subjektů, které se diskriminace měly dopustit. Ve zveřejňovaných dokumentech je tedy také, na rozdíl od úřadů, anonymizujeme. To je i případ této kauzy. Problém je, že pokud je zřejmé, že zaměstnavatelem šikanované stěžovatelky byla vysoká škola, takže když sdělím, který soud se tím zabývá, totožnost zaměstnavatele tím prakticky odhalím a odtud je jen krok k totožnosti stěžovatele,“ uvedla k tomu.

Podle jejích dalších slov je žena stále pod velkým tlakem, kdy na ni působí i nejistota ohledně výsledku a rozhodnutí soudu.

Škola zaměstnává jen mladé nebo příbuzné

V době podání stížnosti u veřejné ochránkyně práv byla vedoucí katedry a zároveň děkankou fakulty prof. Ing. C. D., Ph.D. Ta měla podle stížnosti s paní A.B. zacházet hůře než s ostatními: zadávání práce navíc, která nebyla nijak ohodnocena a obvykle se jednalo o vágně zadané banální úkoly a vytváření nepřátelského prostředí. Toho mělo být dosahováno pozdním předáním mzdového výměru, pozdním zpracováním podkladů pro hodnocení stěžovatelky, snižováním její důstojnosti a vytvářením ponižujícího prostředí a především prodloužením pracovní smlouvy pouze na jeden rok, i když jiným pracovníkům byla prodlužována na delší období.

Podle stěžovatelky A.B. byla v květnu 2013 dvěma z pěti zaměstnanců katedry starších 50 let prodloužena pracovní smlouva pouze o jeden rok, zatímco jinému zaměstnanci katedry, kterému bylo 33 let, byla smlouva prodloužena o tři roky. Jednomu z těchto pěti zaměstnanců nebyla pracovní smlouva prodloužena vůbec a pracovní poměr jedné zaměstnankyně skončil uplynutím sjednané doby v červnu 2014. Poslední z této pětice zaměstnanců starších 50 let je podle stěžovatelky příbuzensky spřízněn s tehdejší vedoucí katedry, uvádí se v popisu okolností případu.

Stěžovatelka také uvedla, že nebyli spolu s kolegou Ing. E. F. jako jediní z účastníků projektu „Tvorba vzdělávacího programu pro stavební inženýry v Moravskoslezském kraji“ vybráni pro jazykový kurz v rámci projektu, přičemž byli zároveň nejstaršími účastníky projektu, doplňuje popis případu informaci, ze které vyplývá, že jde o událost z Moravskoslezského kraje.

Následují urážky, výhružky a podvod

To byl ovšem podle popisu případu pouhý rozjezd, po kterém následoval urážky a vydírání i výhružky zastáncům paní A.B., když vedoucí katedry vystřídal ve funkci její manžel: „Později byla prof. Ing. C. D., Ph.D., nahrazena v čele katedry svým manželem doc. Ing. D. D., Ph.D. Ten měl stěžovatelku a její kolegyni dehonestovat výroky ohledně jejich věku. Šikana na pracovišti měla být nejprve soustředěna na stěžovatelku a kolegyni, avšak později se rozšířila i na osoby, které se jich zastaly. Rozšíření nátlaku dokumentovala stěžovatelka výroky Ing. I. J., Ph.D., který měl ostatní zaměstnance katedry varovat, že pokud nepřeruší kontakt se stěžovatelkou, budou propuštěni. Později bývalý vedoucí katedry zkrátil úvazky a ukončil pracovní poměry s některými pracovníky.“

V jakém prostředí musela paní A.B. existovat, dokládá podvod s elektronickým hodnocením její práce: „Stěžovatelka dále uvedla, že v rámci elektronické evaluace její výuky obdržela negativní hodnocení. S pomocí odborníka v oboru IT však zjistila, že tyto stížnosti byly odeslány z počítače jejího kolegy. Studenti byli naopak s její výukou spokojeni a někteří žádali, aby ve výuce předmětu stěžovatelka pokračovala,“ uvádí se v popisu případu.

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová na základě výpovědi paní A.B. požádala o kontrolu Státní úřad inspekce práce. Úřad vykonal kontrolu 27. března 2015 i s ohledem na fakt, že obdržel další podnět od pracovnice předmětného rektorátu s totožným obsahem: nerovné zacházení s lidmi.

Nenávistné a zbabělé vztahy na pracovišti

Protokol o kontrole je zneklidňující čtení o nenávistných a zbabělých vztazích na pracovišti školy: „Z rozhovorů se zaměstnanci katedry vyplynulo, že na pracovišti panovala nepříznivá atmosféra, neboť bývalý vedoucí katedry zvýhodňoval skupinu svých oblíbenců, a naopak znevýhodňoval skupinu neoblíbených zaměstnanců. Dne 25. dubna 2014 došlo ke slovní potyčce mezi bývalým vedoucím katedry a stěžovatelkou, kdy rozepře byla ukončena sdělením vedoucího katedry, že všichni budou pracovat dle jeho pokynů nebo budou propuštěni,“ uvádí se v protokolu.

A první pokyn zněl: Vypracovat negativní hodnocení A.B. „Následující den bylo některým vyučujícím zadáno negativní hodnocení výuky, a to z počítače zaměstnance katedry, byť jde o hodnocení studentů. Také se ukázalo, že někteří hodnocení vyučující v daném roce evaluované předměty ani nevyučovali. Negativní hodnocení výuky ze strany studentů přitom bylo jedním z důvodů pro neprodloužení pracovního poměru se stěžovatelkou,“ potvrdil se podvod s hodnocením paní A.B.

Šikana stupňuje: Jako jediná musí k lékaři

Jak uvádí protokol o kontrole, který cituje zpráva veřejné ochránkyně, následně dne 28. dubna 2014 vedoucí katedry vyzval stěžovatelku, aby do 30. dubna 2014 doložila potvrzení o ošetření u lékaře za dny 17. ledna, 26. února a 11. dubna 2014 a aby též doložila, jaké úkoly plnila ve vybraných dnech, kdy se měla nacházet v knihovně nebo v hlavní budově univerzity. Obdobné výzvy byly učiněny také některým dalším zaměstnancům, ale ne všem, kteří byli v daném období ošetřeni u lékaře nebo plnili úkoly v knihovně či v hlavní budově. Zároveň zaměstnavatel v této době nevydával ani nevyžadoval propustky, uvádí se v citaci z protokolu.

Dne 10. února 2014 byla stěžovatelka jako jediná zaměstnankyně katedry poslána na mimořádnou lékařskou prohlídku k závodní lékařce. Předmětem této prohlídky byl zejména psychický stav stěžovatelky. Vzhledem k okolnostem považovala inspekce práce tento akt za projev šikanózního výkonu práva, uvádí se doslova v protokolu.

Starší a méně ovlivnitelné pedagogy propustit

Protokol rovněž obsahuje výpověď předsedy odborové organizace. Podle něho katedra přijímala mladé absolventy a pak propouštěla neovlivnitelné staré pedagogy: „Předseda odborové organizace Ing. S. T., Ph.D., vypověděl, že pracovníci katedry byli rozděleni na dvě znesvářené skupiny, kdy část se zastávala stěžovatelky a druhé dotčené pracovnice katedry, zatímco ostatní zaměstnanci sympatizovali s bývalým vedoucím katedry. Podle názoru předsedy odborové organizace byla celá situace způsobená tím, že bývalý vedoucí katedry neuváženě přijal nové mladé pedagogy, čerstvé absolventy, a pak propouštěl starší méně ovlivnitelné pedagogy,“ uvedl předseda odborů.

Začarovaný kruh antidiskriminačních žalob

Podaná žaloba na základě antidiskriminačního zákona je v současnosti stále vzácností. Podle studie z letošního ledna bylo za pět let od roku 2010 podáno asi jen kolem 25 antidiskriminačních žalob z různých důvodů, přičemž některé roky nebyla podána žádná antidiskriminační žaloba.
Jak vyplývá se seznamu případu, které si v rámci studie vyžádala ombudsmanka, pouze jediná žaloba na diskriminaci z důvodu věku za celou dobu uspěla. Kvůli malému množství žalob zatím neexistuje dostatečná judikatura, takže rozhodování v tomto konkrétním případě je nepředvídatelné. Vysoká neúspěšnost žalobců a nepředvídatelnost rozhodnutí soudů jsou důvodem, proč lidé antidiskriminační žaloby nepodávají a před šikanou a útlakem rezignují, upozornila už letos v lednu veřejná ochránkyně práv.

Irena Válová