Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman buď vědomé nemluví pravdu, anebo nemá vůbec ponětí, co se ve strukturách státního zastupitelství děje. I takovými slovy hodnotí poslanci komise pro policejní reorganizaci Zemanovo vyjádření z rozhovoru MF Dnes ze dne 16. 2., v němž odmítl, že by státní zástupci vybírali k vyšetřování jednotlivých případů konkrétní policisty.
„Tvůrci usnesení komise tuto možnost nepochopili. My si nevybíráme konkrétního policistu, jak naznačovali. Tento krok učiní policejní velitel. Pouze můžeme věc policistovi odejmout,“ uvedl Zeman. To je nicméně v rozporu s tiskovou zprávu GIBS, v níž se konstatuje, že dozorová státní zástupkyně VSZ v Olomouci, si k prověření podnětu možného úniku informací v cause TESCO SW sama vybrala konkrétního příslušníka GIBS.
„Vyšetřovací komise si ověřila a potvrdila, že „vybírání si“ konkrétního policisty je běžnou praxi státních zastupitelství. Tisková zpráva GIBS je pravdivá. Nejvyšší státní zástupce buď vědomé nemluví pravdu, anebo nemá vůbec ponětí, co se ve strukturách státního zastupitelství děje,“ říká poslanec TOP 09 Daniel Korte.
„Pokud jde o mne, mohu pouze komentovat, nikoliv vysvětlit zřejmý rozpor mezi těmito, Vámi uvedenými, prohlášeními. Jako člen vyšetřovací komise jsem se soustředil především na to, co mně (a ostatním členům komise) bylo zadáno, tedy: prověřit činnost příslušníků Policejního prezidia České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Policie České republiky a státních zástupců Vrchního státního zastupitelství v Olomouci v souvislosti s reorganizací ÚOOZ a ÚOKFK Policie České republiky k 1. srpnu 2016. Jinými slovy – předmětem našeho vyšetřování byly jiné priority, než vyšetřovat některé konkrétní kauzy, tedy i tzv. kauza TESCO SW,“ uvádí poslanec Bohuslav Chalupa (ANO). „Nicméně – podle mých informací a poznatků mohu v tuto chvíli konstatovat, že příslušný zpracovatel spisu té tzv. kauzy TESCO SW doručil příslušné podklady na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, kde se dozorová státní zástupkyně rozhodla, zcela v souladu se svými kompetencemi, a provedla směrem k této osobě (zpracovatel spisu) zákonné opatření a svým pokynem zajistila, aby tento zpracovatel neinformoval další osoby (zcela logicky, s ohledem na citlivý charakter podkladů). Nevím ale nic o tom, že by si dozorová státní zástupkyně sama vybrala konkrétního inspektora, tento byl podle mých informací ustanoven policejním orgánem, tedy GIBS.“
Jak dále Chalupa dodává, nejenom tento poznatek, ale celou řadu dalších, které získal jako člen vyšetřovací komise, bude postupně a průběžně převádět do podoby jasně definovaných problémů a bude je k řešení zcela transparentně předkládat tam, kam jejich problematika patří – tedy nikoliv alibisticky do nějakých dalších vyšetřovacích komisí, ale do příslušných výboru Poslanecké sněmovny, které má jako poslanec k dispozici, zejména pak do Výboru pro bezpečnost a jeho podvýborů (pro Policii ČR, pro Integrovaný záchranný systém, pro Vězeňskou službu). „A věřte, že je a bude co řešit!“
Podle poslance Martina Lanka (Úsvit) jsou dvě možnosti. Buď nemá dostatečné informace nejvyšší státní zástupce, nebo GIBS. „My jsme mohli v rámci komise vycházet jen z informací, které jsme měli k dispozici – a ty nasvědčovaly tomu, že se takové věci dějí. Ty nás také vedly k návrhu doplňkového usnesení, které na tuto situaci reagovalo. Víc k tomu asi nemám co dodat.“
„Na základě prostudování materiálů k této záležitosti, včetně textů prof. Šámala, předsedy Nejvyššího soudu a zároveň profesora trestního práva z katedry trestního práva, mohu konstatovat, že trestní řád upravuje dva postupy v této záležitosti, z nichž každý pojednává o odlišné situaci,“ vysvětluje Jan Bartošek, místopředseda PS (KDU-ČSL). Jak dále uvádí, v trestním řádu v § 174 odst. 2 písm. f) je možnost státního zástupce, aby přikázal, že úkony ve věci má provádět jiná osoba služebně činná v policejním orgánu (tím policejním orgánem se podle § 12 odst. 2 písm. b) myslí i GIBS). Státní zástupce rozhoduje podle tohoto § 174 odst. 2 písm. f) usnesením, a v jeho výroku obecně přikáže, aby úkony ve věci (v řízení) prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu, avšak takovou osobu konkrétně určovat nemá. Takovéto usnesení je doručeno vedoucímu policejního orgánu s pokynem, aby vyšetřováním pověřil jinou osobu služebně činnou v daném policejním orgánu – což následně vedoucí policejního orgánu učiní.
Druhým postupem je odejmutí kterékoli věci policejnímu orgánu dle § 157 odst. 2 písm. b). Podle toho může odejmout státní zástupce k prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, kteroukoli věc odejmout policejnímu orgánu a učinit opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu. Tento postup je tedy odnětí a následné přikázání (delegace) v rámci jednotlivých policejních orgánů.
„Tyto dva instituty je třeba rozlišovat. V prvním případě se jedná o změny osoby služebně činné, která koná prověřování nebo vyšetřování v rámci jednoho orgánu. Co do konkrétnosti však státní zástupce nemá mít možnost jinou osobu přímo určit. Ve druhém případě se jedná o odnětí jednomu a delegaci druhému, konkrétně určenému orgánu.
Podle mého názoru určování konkrétní osoby služebně činné státním zástupcem není zcela správné,“ dodává Bartošek.
Vyjádření svědčí o stavu státního zastupitelství, kdy vedení nemá dostatečný přehled o tom, co dělají podřízené součásti, a jen fňuká, jak mu nikdo nerozumí a jak jsou nepochopeni, míní Zdeněk Ondráček (KSČM). „Samozřejmě to pro média přibarví snahou účinně bojovat s korupcí a dalšími formami organizovaného zločinu. S přípravou nového zákona o SZ také chtěli jen další v podstatě neomezené a nikým nekontrolované pravomoci a sami se divili, že na úrovni krajů a okresů jsou kritizováni. Teď ten zákon s předkladatelem raději sami stáhli, aby předešli fiasku při jeho projednávání, resp. zamítnutí. Tady může pomoci jen silné ministerstvo spravedlnosti, ale to by v jeho čele nesměl sedět slabý ministr Pelikán,“ dodává poslanec.
Dušan Šrámek
