Komu prospívají miliardové dotace na zaměstnávání postižených?

Ministerstvo práce přispívá na mzdy podnikům, ve kterých převažují postižení lidé. Podle Nejvyšší kontrolního úřadu tak udržuje v chodu chráněné dílny, místo aby peníze pomáhaly potřebným k lepší integraci do většinové společnosti. Ministerstvo letos pošle zaměstnavatelům další miliardy korun, ale zároveň navrhuje změny.

Zdraví lidé mohou při hledání práce narazit na nečekaný problém. Najdou volnou pozici, pro kterou mají všechny profesní předpoklady a dostatečnou motivaci, ale při výběrovém řízení neuspějí – protože nejsou zdravotně postižení. “Přijmeme uklízečku/hlídače/dělníka – pouze OZP,” píšou některé firmy na inzertním portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), kde existuje dokonce speciální kategorie pro “osoby se zdravotním postižením”.

Proč firma nabídne místo raději invalidovi, než výkonnějšímu zájemci? Důvodem většinou není pouze dobročinnost, ale především státní dotace na zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP). Úřad práce totiž podle zákona podporuje podniky, kde více než polovinu personálu tvoří právě potřební: Jejich místa dotuje částkou ve výši 75 % mzdových nákladů (včetně sociálních a zdravotních odvodů), většinou však na jednu měsíční výplatu nepřispěje částkou vyšší než 8 800 Kč nebo 5 000 Kč (podle druhu postižení).

Z hlediska finančního kalkulu je tedy logické, že některé firmy hledají “pouze OZP” a přitom nabízejí velmi nízké ohodnocení, často na hranici minimální mzdy. Je rovněž pochopitelné, když stát zkouší integrovat zdravotně postižené občany, kteří mají obvykle těžší život, než zdravý člověk. Ale plní současný systém svůj vytyčený účel?

Jenom menšina prostředků pomáhá ke skutečné integraci

V letech 2010 až 2015 vydalo ministerstvo na zaměstnávání postižených lidí téměř 22,4 miliardy korun (což jsou zhruba výdaje Technologické agentury ČR). Přitom 96 % prostředků (skoro 21,5 miliardy Kč) proudilo právě do podniků, kde potřební tvoří více než polovinu personálu, na takzvaný chráněný trh práce. “Ministerstvo tak podporuje především vznik nových zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání OZP. Jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti je ale vyšší integrace lidí s postižením do majoritní společnosti, a tedy jejich přístup na volný trh práce,” konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který čísla zveřejnil po analýze necelé pětiny utracených prostředků. Kdyby se díky dotovaným kurzům a…

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Woff