NS: Vrchní soud se v kauze Dalík neřídil zásadami, podle kterých se určuje právní kvalifikace

Předseda NS Pavel Šámal a předseda trestního kolegia František Púry Foto:

Nejvyšší soud (NS) zrušil odsuzující verdikt nad lobbistou Markem Dalíkem poté, co vyhověl jeho dovolání i dovolání šéfa žalobců Pavla Zemana. Případ vrátil pražskému vrchnímu soudu, který Dalíka poslal na čtyři roky do vězení za pokus o podvod. Odvolací soud bude muset znovu přezkoumat právní kvalifikaci, na jejímž základě byl odsouzen. Oznámil to dnes předseda trestního kolegia NS František Púry. Podle něj může soud trest zmírnit, ponechat stejný i zpřísnit.

Podle NS bylo dokazování a skutkové zjištění stavu kauzy dostatečné a odvolací soud nebude muset doplňovat důkazy. „Základní otázka je, podle jaké právní kvalifikace, zda podle starého zákona, nebo nového trestního zákoníku, se má to jednání kvalifikovat a v jaké sazbě,“ vysvětlil předseda NS Pavel Šámal.

Podle Púryho může i dál být Dalík odsouzen za pokus o podvod. Odvolací soud však chyboval v tom, že se nedostatečně zabýval tím, jestli se na Dalíka vztahuje zákon platný od roku 2010, nebo dřívější. „Pokud jde o podstatu trestného činu, tu Nejvyšší soud v rozhodnutí nezpochybňuje,“ řekl Púry.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek 12. dubna a propustil Dalíka z vězení ve Znojmě, kde si odpykával trest. Ve vězení strávil zhruba sedm měsíců. Senát Nejvyššího soudu se podle předsedy trestního kolegia Františka Púryho přiklonil k tomu, že lze použít trestný čin podvodu jak navrhl Vrchní soud, jen soud dostatečně neodůvodnil, proč použil konkrétní verzi trestního zákoníku.

Marek Dalík u soudu Reprofoto: ČT

„Dovolatel Mgr. Marek Dalík důvodně poukázal na ustálenou soudní judikaturu, podle níž je pro posouzení otázky, zda by použití trestního zákona bylo pro pachatele příznivější, rozhodující celkový výsledek z hlediska trestnosti posuzovaného činu, jehož by bylo dosaženo při aplikaci zákona účinného v době spáchání činu a zákona pozdějšího. Teprve jestliže jsou okolnosti vztahující se ke spáchání činu a k osobě pachatele stejně významné podle nové i dřívější trestněprávní úpravy, pak je pro závěr, který z posuzovaných trestních zákonů je ve smyslu paragrafu 2 odst. 1 trestního zákoníku, resp. dříve par. 16 odst 1 tr. zákona pro pachatele příznivější, rozhodující srovnání trestních sazebuvedených v posuzovaných zákonech, a trestů, které lze na jejich základě uložit. Jinými slovy, řádné posouzení časové působnosti trestních zákonů vyžaduje strukturované uvážení širokého okruhu okolností kokrétního případu ,“ uvedl Nejvyšší soud ve svém prohlášení.

Předseda Pavel Šámal se také ohradil proti způsobu informování některých médií, že se okamžitým nezveřejněním rozhodnutí, porušují zákony. „Trestní řád neumožňuje vypracovávání rozhodnutí dopředu, před tím, než o něm senát hlasuje,“ uvedl Šámal.

Policisté vyšetřovali Dalíka, bývalého poradce někdejšího premiéra Mirka Topolánka (ODS), na základě svědectví bývalého zaměstnance firmy Steyr. Svědek v březnu 2011 uvedl, že lobbista požadoval 18 milionů eur (půl miliardy korun) za pokračování v nákupu pandurů. Soud Dalíka nakonec poslal do vězení za to, že podváděl, když předstíral, že může zakázku ovlivnit, a pokusil se tím od zbrojařů vylákat peníze. Naopak se neprokázalo, že by šel pro úplatek na žádost někoho z vlády. Lobbista vinu popíral.

(epa, čtk)