ÚS zrušil „lavičkovou vyhlášku“: Samotné sezení nenarušuje veřejný pořádek

Podle Ústavního soudu města "sedacími vyhláškami" překračují svou působnost Foto: archiv

Ústavní soud zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly sedět na veřejných prostranstvích jinde než lavičkách. Návrh podala ombudsmanka Anna Šabatová. Sezení podle soudu samo o sobě nenarušuje veřejný pořádek. Sice může být takzvaným předpolím pro páchání přestupku, ale není to výlučná činnost, čímž se ztrácí míra společenské škodlivosti, která by mohla legitimizovat povýšení přípravného jednání na dokonaný přestupek, uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.

Varnsdorf svou vyhlášku vydal v roce 2012, Litvínov totožnou o rok později. Zakazovaly sedět jinde než za zařízeních k tomu určených, tedy například na schodech, obrubnících, zídkách a podobně.

Soud uvedl, že zakázané sezení nemůže být samo o sobě místní záležitostí, která může veřejný pořádek narušit. „K tomu by bylo potřeba dalšího kvalifikovaného jednání,“ uvedl Fenyk. Města argumentovala například tím, že lidé posedávají na obrubnících směrem do silnice či přímo na silnici a ohrožují bezpečnost silničního provozu. Tato jednání však lze podle soudu možné postihovat jako přestupky už nyní.

Soud také upozornil, že strážníci mají pravomoc použít výzvu, jejíž neuposlechnutí je přestupkem. Tím mohou předcházet případnému dokonání přestupku, ke kterému by jednání sedících mimo lavičky mohlo směřovat.

Text nálezu včetně disentu zde.

Právo musí být podle soudce předvídatelné, aby lidé mohli v rozumné míře předvídat trestnost svého jednání a podle toho regulovat své chování a předvídat právní důsledky svých činů. „Nejde jen o lidi v obci trvale bydlící, ale i projíždějící. Není možné, aby v jedné obci byl člověk postižen za sezení mimo lavičku a ve vedlejší obci nikoliv,“ dodal Fenyk.

Starosta Varnsdorfu Stanislav Horáček (ANO) s rozhodnutím ústavního soudu nesouhlasí. „Ta vyhláška také ochraňuje děti. Sedí na obrubnících, nohy mají vystrčené do ulice, a to paní ombudsmance nevadí. Tento stát neumí jednat podle selského rozumu,“ řekl Horáček. Radnici vadí i přístup kanceláře ombudsmanky. „Mohla si tady udělat kancelář, mohla tady zadarmo bydlet. Dali bychom jí všechno k dispozici, aby viděla v reálném světle, jak to tady vypadá. Nepřijela, rozhoduje z kanceláře v Brně,“ kritizoval Horáček.

Podobné vyhlášky mají i v dalších, většinou severočeských městech – například v Duchcově, Krupce, Bílině či Rotavě. Ty zatím zůstávají v platnosti. Podle Fenyka by se však města měla podle dnešního nálezu zařídit a zrušit je.

Ústavní soud se v minulosti zabýval spornými vyhláškami například Přerova či Vojkovic u Brna. Přerovská vyhláška přikazovala, aby nákladní auta převážela sypký a prašný náklad pod plachtou, důvodem byla snaha snížit prašnost ve městě. Vojkovická vyhláška zase zakazovala podomní prodej a stanovila, že prodávat zboží a nabízet služby mimo kamenné provozovny, tedy například ve stáncích, lze pouze na místech, která obec později vymezí. V obou případech podle Ústavního soudu obce překročily své pravomoci.

K výroku nálezu uplatnili odlišné stanovisko soudci Ludvík David a Josef Fiala, k odůvodnění nálezu uplatnil odlišné stanovisko soudce Vladimír Sládeček

(čtk, epa)