Rakousko a Německo chtějí kvůli bezpečnostní situaci znovu prodloužit hraniční kontroly

Německá kancléřka Angela Merkelová Foto: Facebook

Rakousko a Německo chtějí v září opět prodloužit hraniční kontroly, které státy zavedly v roce 2015. V obou případech je důvodem bezpečnostní situace. Německá kancléřka Merkelová dokonce prohlásila, že kontroly budou trvat, dokud bezpečnostní služby neprohlásí, že už nejsou třeba. Rakušané v pátek zastavili stovky kamionů a osobních aut na dálnici z Itálie. V EU mají největší strach z migrace Němci, Rakušané, Švédi a Švýcaři.

Od Merkelové je vazba politického rozhodnutí na názor bezpečnostních služeb zajímavá pozice, neboť před otevřenými hranicemi Německa pro všechny varovaly už v průběhu roku 2015 právě německé bezpečnostní složky. Německo zavedlo hraniční kontroly v polovině září 2015 dva týdny poté, co své hranice otevřelo neomezenému přílivu přistěhovalců bez jakékoli kontroly.

O rozhodnutí obou zemí prodloužit hraniční kontroly informuje například rakouský deník Der Standard, německý Welt am Sonntag a negativní reakci Itálie připomíná s odkazem na La Reppublicu národní The Local.

Státy musí vědět, kdo přichází na území

Podle rakouského deníku Der Standard hodlá rakouský ministr vnitra Wolfgang Sobotka prosadit hraniční kontroly bez časového omezení. „Z důvodů vnitřní bezpečnosti musíme vědět, kdo k nám přichází,“ uvedl Sobotka pro německý deník Welt am Sonntag.

Podle slov rakouského ministra může k návratu otevřených hranic dojít pouze v případě celoevropského řešení ochrany vnějších hranic schengenského prostoru. „V současné době nevidím žádné řešení, takže musí pokračovat vnitrostátní opatření,“ uvedl Sobotka k schengenskému systému. O nedostatečné kontrole vnějších hranic se rovněž hovoří v EU už několik let.

Der Standard píše, že se v pátek 25. srpna 2017 pro prodloužení hraničních kontrol vyslovila rovněž německé kancléřka Angela Merkelová, která měla prohlásit, že „kontroly budou trvat, dokud bezpečnostní orgány neřeknou, že nejsou potřeba“. Toto stanovisko chce Merkelová prosadit v „Bruselu“, protože oba státy musí opět požádat Evropskou komisi o výjimku. Schengenská úmluva systematické a dlouhodobé kontroly hranic mezi státy zakazuje.

Obě země, Rakousko i Německo, se nachází v období před parlamentními volbami. Je proto možné, že politici se chtějí zalíbit voličům – to se týká zejména Německa, které jako první přišlo s kulturou otevřených hranic všem.

Němci mají znovu největší strach z migrace

Jenže podle čerstvého průzkumu rovněž z pátku 25. srpna je přistěhovalectví téma, které nejvíce rezonuje Německem a znejišťuje německou veřejnost a Němci mají z přistěhovalců největší strach. „Výsledek je jasný. V roce 2017 neexistuje jiné téma, ze kterého mají Němci strach, než přistěhovalectví a integrace,“ uvádí k reprezentativnímu průzkumu autor agentura GfK, podle které za migraci jako největší sociální problém Německa označilo 56% respondentů. Teprve za přistěhovalectvím jsou chudoba, kriminalita a nezaměstnanost.

Přesto se počet osob, kteří mají strach z migrace snížil oproti roku 2016, kdy ho projevilo 83% Němců, připomíná GfK. V Německu žiji poprvé více než deset milionů cizinců, uvádí rovněž analýza. Průzkum byl uskutečněn na vzorku 27 500 obyvatel EU, z Německa se ho zúčastnily 2000 osob.

Podle výsledku průzkumu sdílí strach z přistěhovalců s Němci také Rakušané, kde tyto obavy projevuje 53% obyvatel. Znepokojeni přistěhovaleckou politikou jako problémem jsou rovněž obyvatelé Švédska a Švýcarska. V ostatních zemích není migrace považována za největší problém a dokonce i ve Velké Británii je větším problémem než přistěhovalectví zdravotnictví.

Rakušané v pátek zastavili dálnici a prohledávali vozy

Rozhodnutí prodloužit hraniční kontroly kritizuje Itálie.  Podle tisku opatření přichází v době, kdy se počet migrantů snižuje a není potřeba. Přesto Rakousko rozmístilo v blízkosti hranic s Itálií vojáky a policisty. Rakousko zastavilo tři ze čtyř pruhů brennerské dálnice A13 ve vzdálenosti 25 kilometrů od italských hranic a obsadilo policisty nádraží na hranicích, shrnuje referáty italského tisku o situaci The Local. „Stovky kamionů a aut byly na A13 zastaveny a prohledávány,“ cituje web italský deník Reppublica.

Nejméně 15 vojáků má nepřetržitou službu na nádraží v Matrei na Brenneru a prohledávají nákladní vlaky. V rámci této akce nalezli v prázdné nádrži na kapalný plyn dvě ženy a šest mužů ze zemí Burkina Faso, Nigérie a Pobřeží slonoviny.

Deník rovněž cituje německé zdroje ze zeit.de, podle kterých je měsíčně v rakouském Tyrolsku zachyceno od 700  do 1000 ilegálních migrantů, kteří vstoupili do Rakouska z Itálie.

Pro Itálii nespravedlivé opatření

Za překvapivé a nespravedlivé označil rakouská opatření už v červenci italský ministr vnitra Marco Minniti.  Původně Mělo Rakousko prohlásit, že nejsou třeba tvrdá opatření na hranicích s Itálií, ale v posledních dnech učinilo „obrat o 180 stupňů“, uvádí italský tisk, který cituje prohlášení rakouského ministra zahraničí Sebastiana Kurze ze středy 23. srpna 2017, kdy řekl, že migrace do Rakouska je stále na příliš vysoké úrovni.

Rakousko vyslalo na brennerský průsmyk na začátku srpna 70 vojáků v reakci na 16 000 případů žadatelů o azyl za první pololetí letošního roku.

Vývoj spěje k zavření hranic dlouhodobě

Právě před rokem zvažovalo Rakousko vyhlášení výjimečného stavu, protože migrace začala ohrožovat zemi, jak Česká justice informovala. Rakousko poté stanovilo horní hranici počtu podaných žádostí o azyl na 37 500 s tím, že číslo se má nadále snižovat.

Letos v červnu pak země ohlásila, že se v migraci blíží znovu k roku 2015 a že uzavře hranice. Během září 2015 přicházelo do Rakousko balkánskou stezko 10 000 přistěhovalců denně. Celkově podalo v roce 2015 žádost o azyl v Rakousku 90 000 lidí.

Irena Válová