Probační služba uzavřela smlouvu na náramky pro vězně, řízení u ÚOHS stále trvá

Podle Pelikána by stále mohlo být v příštím roce uvedeno do praxe prvních 250 náramků. Foto: Twitter

Probační a mediační služba dnes podepsala smlouvu s vítězným uchazečem tendru na elektronické náramky pro vězně. Zařízení dodá firma SuperCom, která v soutěžním dialogu uspěla už v únoru, avšak další uchazeči o zakázku následně výběr dodavatele zpochybnili u antimonopolního úřadu. Stát za náramky a jejich provoz ročně zaplatí 15,5 milionu korun, uvedl na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Systém by měl být plně funkční na jaře příštího roku, kdy náramky podle Pelikána dostanou první domácí vězni. „Teď už bude záležet jenom na ochotě soudců tento instrument využívat,“ upozornil.

Za pořízení náramků a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatí ministerstvo 93 milionů korun. Rozhodujícím kritériem výběru dodavatele byla právě nabídnutá cena. Náklady na jednoho odsouzeného v domácím vězení budou 120 korun na den, 50 korun si bude odsouzený hradit sám. Pro srovnání, pobyt pachatele ve věznici stojí stát zhruba 1100 korun.

„Trvalo to osm let, ale je to tady. Je to šestý tendr, který konečně skončil úspěchem,“ podotkl ministr k dlouhodobým snahám úřadu o nákup potřebné technologie.

Náramky u domácích vězňů nahradí dosavadní namátkové kontroly prováděné probačními úředníky. „Spolehlivost elektronické kontroly odsouzeného nám umožní, abychom nyní více času věnovali přímé práci s pachateli,“ řekla ředitelka probační služby Andrea Matoušková. V některých případech by zařízení také měla monitorovat obviněné, kteří by jinak skončili ve vazební cele.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže minulý týden neshledal důvody pro vydání předběžného opatření, které by tendr mohlo ještě pozastavit. Uvedl to mluvčí úřadu Martin Švanda. Podle něj úřad poté, co obdrží informaci o podpisu smlouvy ze strany zadavatele zakázky, zřejmě správní řízení ohledně tendru zastaví pro bezpředmětnost. „Považuji to v podstatě za formalitu a každopádně na platnost smlouvy už to nemůže mít vliv,“ poznamenal k tomu ministr.

V první fázi projektu získá ministerstvo od SuperComu 280 náramků, provoz monitorovacího centra a školení zaměstnanců. V dalších šesti letech bude moci využívat až 2000 zařízení podle aktuální potřeby.

Každý náramek obsahuje GPS zařízení, které monitoruje pohyb odsouzeného v předem určených „povolených“ a „zakázaných“ zónách. Jestliže se domácí vězeň z určených zón vychýlí, systém vyšle varování do monitorovacího centra v budově ministerstva, kde bude nepřetržitý dozor. Centrum bude obsluhovat celkem 17 lidí. Pelikán nechtěl komentovat, zda a jak se bude muset zvýšit ostraha budovy.

Za jednu z hlavních výhod náramků úřad označuje to, že odsouzený či obviněný bude moci zůstat v kontaktu s rodinou a docházet do zaměstnání. Ministerstvo si od monitoringu slibuje také častější ukládání trestu domácího vězení, ke kterému se zatím soudy – i kvůli absenci náramků – příliš často nepřiklánějí. Podle statistik Probační a mediační služby uložili soudci nejvíce trestů domácího vězení v roce 2012, kdy jich rozdali 514. Poté už počet těchto trestů setrvale klesal až k loňským 169 případům.

Elektronické náramky využívají od loňského roku Slováci. Předpokládané uvolnění míst v přeplněných věznicích tam ale zatím nenastalo, protože monitoring se v praxi příliš neujal. V prvním roce fungování systému monitorovaly náramky jen 25 lidí. Slovenský nejvyšší kontrolní úřad uvedl, že systém vykazuje vysokou míru neúčinnosti a neefektivnosti, a to mimo jiné kvůli pozdnímu proškolení soudců a dalších pracovníků justice. „My si myslíme, že naše odborná veřejnost, zejména soudci a státní zástupci, jsou přece jenom lépe připraveni. Poučeni i slovenským příkladem se chystáme hodně zaměřit na propagaci té technologie mezi soudci, protože víme, že na tom je to kriticky závislé,“ uzavřel ministr.

Profil společnosti SuperCom:


Izraelská společnost SuperCom byla založena v roce 1988. Sídlo má ve městě Herzlia.

– Poskytuje služby a technologie v oblasti digitální identity, elektronických průkazů, elektronického zabezpečení, e-governmentu, platebních terminálů, bezdrátového připojení nebo systému M2M (machine-to-machine), což je komunikace průmyslových a jiných zařízení mezi sebou. Zaměřuje se také na rádiové identifikační čipy RFID na zboží, které nahrazují čárové kódy.

– Společnost působí ve více než 100 zemí, má asi 30.000 korporátních zákazníků, včetně vlád 20 zemí.

– Akcie firmy jsou kótovány kromě izraelské burzy na technologickém trhu Nasdaq.

– Tržby společnosti činily v loňském roce přes 20 milionů dolarů proti 28 milionům v roce 2015. Provozní ztráta (EBITDA) činila loni 7,1 milionu dolarů proti zisku 6,9 milionu v roce 2015.

– Téměř 27 procent akcií společnosti je v držení managementu.


(čtk, epa)