Navrhované zavedení trestného činu maření spravedlnosti, které budí spory, bude Sněmovna projednávat bez stanoviska svého ústavně-právního výboru. Výbor dnes nepřijal doporučení pro plénum, aby širší vládní novelu trestního zákoníku schválilo. Maření spravedlnosti míří na předkládání falešných nebo pozměněných důkazů a také na navádění ke křivému obvinění nebo výpovědi.
Členové výboru předlohu nepodpořili navzdory tomu, že předtím v dílčím hlasování doporučili všemi hlasy úpravu Heleny Válkové (ANO), která by maření spravedlnosti zmírnila a zpřesnila. Pachatelé by mohli podle pozměňovacího návrhu využít účinné lítosti. Čin by se navíc výslovně omezil na věcné a listinné důkazy, navíc by musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu.
Pro doporučení, aby Sněmovna vládní novelu schválila, se vyslovilo sedm ze 14 přítomných členů výboru. „Návrh je zralý na schválení, kdyby z něj vypadlo maření spravedlnosti,“ poznamenal předseda výboru Marek Benda (ODS), který patří k nejhlasitějším kritikům zavedení tohoto činu. Jeho vyškrtnutí v dílčím hlasování ve výboru neprosadil.
Rozpory ukázal už nedávný seminář o maření spravedlnosti. Obhájci na něm tvrdili, že nejsou domyšlené praktické důsledky navrhovaného činu, podle státních zástupců by pomohl v hledání spravedlnosti. Soudci se k návrhu stavěli vesměs rezervovaně.
Návrh míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Novela trestního zákoníku by také zrušila činy podílnictví, začlenily by se pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit by se měl postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká například rovněž násilí na ženách.
(čtk)
