Pro mnoho právních profesionálů bylo překvapením poslední etapy jmenování soudců, že talár oblékl někdejší státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Roman Kafka. Jeho odchod ze soustavy prý souvisel pouze a jedině s možností odejít k soudu, což je krok vpřed. Žádný problém s vedením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci neměl, řekl v rozhovoru pro Českou justici.
Prezident Miloš Zeman „vaši“ etapu soudců nechtěl delší dobu jmenovat kvůli angažmá exministra Pelikána. Čekal, až jím nepříliš oblíbený ministr tento post opustí. Jak jste tento krok a čas prožíval?
Větší čas té doby jsem byl nadále státní zástupce, tedy jsem to prožíval standardní prací. Jmenovací dekrety byly podepsány 24. května a 10. července 2018 proběhl slib, to znamená, že ta doba nebyla nepřiměřeně dlouhá. Využil jsem tuto dobu k přípravě. Zákonná úprava je taková, že předpokládá po sobě následující kroky, tedy jmenování, slib, přidělení ke konkrétnímu soudu a s tímto postupem jsem tak byl srozuměn.
Okresním státním zástupcem jste se stal v osmadvaceti letech a vaše kariéra poměrně rychle stoupala. Vyzkoušel jste si práci na okresním, krajském, vrchním i nejvyšším státním zastupitelství. Nyní začínáte v podstatě od začátku. Jaké zkušenosti ze státního zastupitelství podle vás budete moci využít v nové roli
Určitě práci pod tlakem, tlakem časovým a tlakem kauzy jako takové a její závažnosti. Poznal jsem rovněž, jak fungují policejní orgány, jak funguje státní zastupitelství, jak pracuje obhajoba a myslím, že vím, jak tyto složky uvažují, jak budou postupovat v řízení a co od nich čekat.
Podle našich informací byly za vaším odchodem nejdříve z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a posléze i se soustavy vůbec neshody s vedením VSZ v Olomouci. Je tomu tak?
Ne, s klidným svědomím mohu říci, že tomu tak není a nemám žádný problém, pokud si to ověříte na VSZ v Olomouci. Odešel jsem z vrchního státního zastupitelství na vlastní žádost a myslím, že s velmi kladným hodnocením. Pokud jde o odchod ze soustavy státního zastupitelství, tak ten souvisel pouze a jedině s možností odejít na soud, což jak jistě uznáte, není v právnické profesi krok zpět. Práce státního zástupce pro mě byla posláním a věnoval jsem jí hodně a jsem na to pyšný, že jsem byl dvanáct let státním zástupcem.
Podporoval jste jako státní zástupce novou podobu zákona o státním zastupitelství, jehož součástí bylo i rušení vrchních stupňů a zavedení speciálního státního zastupitelství?
Zákon o státním zastupitelství jakožto i trestní řád si jistě úpravy zaslouží a bezpochyby by měla být vedena diskuse nejen na odborné půdě, ale i v zákonodárném sboru. Kvalifikovaná debata, která by se týkala efektivnějšího fungování soustavy státního zastupitelství a s tím související transformace na třístupňovou soustavu, by pak měla patřit mezi základní otázky.
Je třeba ovšem říci, že takto kvalifikovaná debata na široké půdě fakticky neproběhla. Pokud se týče zřízení tzv. speciálního státního zastupitelství, tak si nemyslím, že by musela být tato otázka spojena výhradně s existencí tří nebo čtyř stupňů státního zastupitelství, ale spíše s tím, zda určité typy trestné činnosti – třeba teroristická trestná činnost v širším slova smyslu, tedy spojená např. i s financováním extrémistických skupin – nebo trestná činnost určitých osob (např. úřední osoby, příslušníci bezpečnostních sborů, včetně tajných služeb, ale i např. podezření na trestnou činnost soudců a státních zástupců), by měly být dozorovány a vyšetřovány speciálními orgány činnými v trestním řízení. Zda by to měl být jeden specializovaný orgán a jaký bude jeho vztah k soustavě státního zastupitelství celkově a k Nejvyššímu státnímu zastupitelství zvláště. Obecně lze říci, že specializace je v tomto případě na místě, ale konkrétní podoba takové specializace si vyžádá hlubší debatu.
Co jste jako státní zástupce při výkonu funkce nejvíce postrádal po technické či personální stránce a co v oblasti legislativy?
Myslím, že po stránce technické či personální funguje soustava státního zastupitelství na dobré úrovni. Po stránce technické jsem nezaznamenal zásadnější problémy a moje zkušenost např. z metanolové trestní věci je taková, že soustava dokázala rychle a kvalifikovaně zareagovat a vytvořit fungující tým.
K personálním věcem si dovolím říci svůj názor, že zejména na úrovni krajských a vrchních státních zastupitelství by v řadě případů přicházel k využití institut asistenta státního zástupce, který fakticky zůstal zachován jen na Nejvyšším státním zastupitelství a daleko většího rozšíření by si zasloužili i vyšší úředníci státního zastupitelství, kterých je dnes doslova jako šafránu.
Odpověď na legislativní otázku by si asi zasluhovala větší prostor, ale stručně snad na základě mých zkušeností mohu říci, že důkladný rozbor si zaslouží všechna oprávnění všech orgánů činných v trestním řízení. To znamená to, co je na místě a efektivní, aby činil v trestním řízení policejní orgán, státní zástupce a soudce, a to samozřejmě při vědomí zejména ústavních limitů.
Bezpochyby zásadní pozornost si žádá vyjasnění vzájemné role státního zástupce a policejního orgánu. Je státní zástupce opravdu „jen“ strážce zákonnosti postupu policejního orgánu? Nebo s ohledem na to, že podává ve věci obžalobu a nese odpovědnost za její výsledek u soudu, je fakticky v řadě věcí vedoucím vyšetřovacího týmu, zejména u složité hospodářské či korupční trestné činnosti? S tím souvisí i otázka instituce stížnosti proti rozhodnutím policejního orgánu – nejenom proti zahájení trestního stíhání – má o ní rozhodovat nadále dozorový státní zástupce či jemu nadřízený státní zástupce nebo by měla být posílena role soudu a soudce činného v přípravném řízení?
Ke zvážení je určitě rovněž vyhodnocení efektivnosti a role instituce dohledu v soustavě státního zastupitelství, otázka zda by dohled měl být rozšířen v tom smyslu, že by jej nevykonávalo jen bezprostředně nadřízené státní zastupitelství. Vyhodnocení si zaslouží i faktická použitelnost institutu zastavení trestního stíhání, který je používán v zásadě jen v případech zemřelého obviněného, nepříčetného obviněného a v případech např. zaplaceného dlužného výživného, v ostatních případech zcela minimálně. Státní zástupce by se určitě neměl bát zastavit trestní stíhání či navrhnout zprošťující rozsudek soudu, pokud svůj právní názor kvalifikovaně a přesvědčivě odůvodní. Osobně preferuji rozšíření možností dohod v trestním řízení a myslím, že dohodám o vině a trestu se nebrání ani advokáti a jejich stavovské orgány. Tyto a další otázky si vyžádají rovněž kvalifikovanou debatu v širokém spektru odborníků.
Je v soustavě státního zastupitelství dostatečně zajištěn systém kariérního růstu a je tento systém podle vás transparentní?
Domnívám se, že to není jen problém státního zastupitelství, že absentuje zjevný kariérní řád, nicméně konkrétně v soustavě státního zastupitelství si myslím, že pracovití a schopní státní zástupci se mohou prosadit a pracují na těch stupních, kam patří, kde chtějí být a kde se mohou nejlépe uplatnit.
Jak hodnotíte instrukci exministra spravedlnosti, která zavádí centrální testování kandidátů na soudce?
Myslím že mi zcela nepřísluší hodnotit tuto otázku, nicméně z mého pohledu je určitě na místě, aby byla zřejmá a transparentní kritéria pro výběr soudců, pokud možno velmi podobná ve všech krajích, zároveň ale i nebránící průchodnosti právních profesí. S ohledem na závažnost takových pravidel by jistě měly být upraveny právním předpisem co nejvyšší právní síly.
Už jste s předsedou soudu hovořil o tom, kam vás zařadí? Předpokládám, že budete preferovat trestní agendu.
Budu mít trestní i civilní agendu, to znamená poměrně pestrou práci Pokud jde o agendu trestní, tak zejména agendu přípravného řízení trestního.
Kdo je soudce Roman Kafka:
Roman Kafka dozoroval například kauzu lihové mafie, kdy se svým týmem vypracoval obžalobu na jednatřicet osob nebo případ tragické střelby v Uherském Brodě, kdy pachatel zavraždil osm lidí. Jeho výkony v minulosti ocenil například předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, který ho zmínil jako reprezentanta čerstvé krve ve státním zastupitelství.
Už v roce 2006 byl přes svůj relativně nízký věk přeložen ke Krajskému státnímu zastupitelství v Brně, pobočka Zlín. V roce 2014 byl pak jmenován vedoucím této pobočky. Po roce pak byl přeřazen na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Odtud byl neobvykle v roce 2016 přeložen k Okresnímu státnímu zastupitelství v Kroměříži, kde svou kariéru začínal. Roman Kafka byl 10. července jmenován soudcem a byl přidělen k Okresnímu soudu v Kroměříži.
Eva Paseková
