Stát plánuje kontroly klientů v bankách. Kvůli terorismu a praní špinavých peněz

Více než dvě třetiny profesionálů z oblasti insolvenčního práva si myslí, že by insolvenční správci měli mít vlastní profesní komoru Foto: archiv

Hloubkové kontroly klientů v bankách, vydání seznamu politicky exponovaných funkcí, snížení limitů pro předplacené karty a sankce pro ty majitele, kteří nepřihlásí svoji zapsanou právnickou osobu do rejstříku skutečných majitelů. Taková opatření má mimo jiné obsahovat novela směrnice proti praní peněz a financování terorismu. Důvodem jsou teroristické útoky v Evropě a případ Panama Papers. Vyplývá to z výroční zprávy Finančního analytického úřadu (FAÚ).

Že je v současnosti v návrhu další – pátá verze- evropské směrnice proti praní špinavých peněz a terorismu AML, vyplývá z části výroční zprávy pojednávající o navrhované legislativě. „Jak vyplývá z jejího názvu, jedná se o revizi směrnice předchozí, a je reakcí na teroristické útoky v Evropě a rovněž reakcí na kauzu Panama Papers. Základní implementační lhůta pro většinu jejích článků je 18 měsíců a uplyne dne 10. 1. 2020, u ustanovení týkajících se registru skutečných majitelů a registru bankovních účtů je tato lhůta delší,“ uvádí se v úvodu kapitoly aktuální výroční zprávy FAÚ. Zprávu Úřad zveřejnil 23. dubna 2019.

Do souvislosti s případem Panama Papers se dostala i ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková prostřednictvím svojí firmy Sluno, jak informoval Ekonomický deník.

Snížení limitů anonymní karty, registr účtů, sankce

Jak návrh novelu charakterizuje samotný Finanční analytický úřad? „Hlavními změnami, které návrh novely obsahuje, je zavedení zesílené hloubkové kontroly klienta, rozšíření možnosti identifikace bez fyzické přítomnosti klienta pro všechny typy povinných osob, institut elektronické identifikace prostřednictvím kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci, vydání seznamu veřejných funkcí, při jejichž výkonu je osoba považována za politicky exponovanou osobu, zavedení evidence osob poskytujících služby spojené s virtuální měnou a úprava sankcí za spáchání přestupku v AML oblasti,“ stojí ve Zprávě.

Dále je podle Zprávy „nutné implementovat ta opatření V. AML směrnice, která zavádí veřejně přístupný registr skutečných majitelů právnických osob, povinný registr bankovních účtů, sjednocení přístupu vůči rizikovým třetím zemím, snížení limitů pro anonymní předplacené karty, rozšíření oprávnění pro finanční zpravodajské jednotky a rozšíření spolupráce mezi dohledovými orgány“.

Česká justice již dříve informovala o povinném registru účtů i o směrnici AML, podle které do konce roku 2017 musely firmy zavést a nechat od FAÚ schválit manuál opatření proti klientům, kteří by se pokusili u nich prát peníze ze zločinu.

Špatná zpráva pro majitele firem: sankce musí být

Zpráva dále počítá se změnami ohledně evidence skutečných majitelů. „Významnou změnou, která se dotkne širokého okruhu subjektů, je v této souvislosti vyčlenění problematiky skutečného majitele do samostatného zákona. Problematika transparentnosti vlastnictví je v současné době široce řešena a diskutována nejen v souvislosti s předcházením legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnost zapsat svého skutečného majitele do evidence skutečných majitelů mají všechny právnické osoby zapsané do jednoho z veřejných rejstříků a všechny svěřenské fondy zapsané do evidence svěřenských fondů,“ uvádí se ve Zprávě.

O povinnosti podat zápis do rejstříku vlastníků, který vede místně příslušný rejstříkový soud, Česká justice rovněž informovala.

Na rozdíl od chápavého postoje českého ministerstva spravedlnosti, které ohlásilo, že nespustí proti majitelům sróček drakonické sankce za nenahlášení do registru dostatečně rychle, autoři evropské směrnice  pochopení pro ty, kteří nenechají zapsat svoji už zapsanou společnost nemají: „Pátá AML směrnice nově vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby údaje zapisované do evidence skutečných majitelů byly adekvátní, přesné, aktuální a aby s nesplněním této povinnosti byla spojena účinná, přiměřená a odrazující opatření nebo sankce,“ uvádí se ve Zprávě doslova.

Špinavé peníze a terorismus přicházejí ze zahraničí

Primárním úkolem FAÚ je zabránit zneužití finančního systému České republiky  k praní špinavých peněz a financování terorismu. „Obě problematiky jsou zcela oprávněně stále více akcentovány, neboť se jedná o závažná témata globálního rozměru,“ uvádí FAÚ v úvodu Zprávy. Základem analýzy FAÚ je hlášení finančních institucí o transakcích klientů. Jak vyplývá z aktuální Výroční zprávy, většina podezřelých transakcí má zahraniční prvek, je tedy důsledkem globalizace včetně možnosti cizinců zakládat v ČR účty a kupovat nemovitosti. „Není žádným překvapením, že i v roce 2018 drtivá většina případů legalizace výnosů z trestné činnosti a případů financování terorismu v sobě obsahovala mezinárodní aspekt,“ uvádí FAÚ. Drtivá většina příkladů uvedených ve Zprávě má mezinárodní prvek, kdy na území operuje cizinec ze zahraničí nebo cizinec založí v ČR podnik a zločinnou činnost vykonává přímo zde, peníze odesílá do zahraničí.

Ani tradičně používané techniky praní peněz nedoznaly výraznějších změn, stále k nim patří opakované transfery mezi bankovními účty v České republice a v zahraničí, hotovostní vklady a výběry, bankovní účty založené na falešnou či odcizenou identitu, zasilatelské služby, daňové ráje, investice do nemovitostí a také virtuální měny, uvádí rovněž Zpráva FAÚ.

Irena Válová