Benešová vypořádala připomínky ke klíčovému návrhu: Zeman má skončit v roce 2023, Ištvan s Bradáčovou rok po něm

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová Foto: MSP

Ministerstvo spravedlnosti vypořádalo připomínky k zákonu o státním zastupitelství, přičemž odmítlo většinu připomínek, které předložilo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ). Podle návrhu má Pavel Zeman skončit ve funkci v roce 2023, oba stávající vedoucí vrchní státní zástupci pak v roce 2024. Ministerstvo setrvalo i na účasti soudců v komisích pro výběr vedoucích státních zástupců. Kritizovaný soudce ve výběrové komisi pro funkcionáře by se pak mohl volit losem. Česká justice má vypořádání připomínek k novele zákona k dispozici.

Návrh novely zákona o státním zastupitelství i po připomínkovém řízení počítá se sedmiletým funkčním obdobím pro všechny vedoucí státní zástupce. Ministerstvo tak oslyšelo námitku NSZ, kterou vznesly v připomínkovém řízení i některé další resorty, totiž aby toto období pro nejvyššího státního zástupce bylo desetileté. Argument, že délka mandátu nejvyššího státního zástupce má odpovídat délce funkčního období předsedů a místopředsedů nejvyšších soudů, resort odmítl. „Srovnání s úpravou pro předsedy soudů je do určité míry mechanické. Rozsah oprávnění předsedů soudů a vedoucích státních zástupců je odchylný. Nejvyšší státní zástupce stojí v čele hierarchické soustavy, odpovídá za její chod a má oprávnění, kterými předseda soudu nedisponuje. Navržená délka sedmiletého funkčního období výrazně přesahuje délku volebního období a zaručuje tedy podle našeho názoru dostatečnou nezávislost nejvyššího státního zástupce na konkrétní vládě. I v předchozích ministerských návrzích, s výjimkou návrhu předloženého panem ministrem Blažkem, bylo ostatně funkční období nejvyššího státního zástupce stanoveno na 7 let,“ vysvětlilo svůj postoj ministerstvo. To minulý týden ostře kritizoval Pavel Zeman.

Ministerstvo odmítlo i požadavek NSZ, aby se Pavlovi Zemanovi s účinností nového zákona automaticky obnovil mandát. NSZ argumentovalo, shodně s připomínkami zájmového spolku Unie státních zástupců (USZ), že tak tomu bylo i v případě předchozích návrhů novel zákona a obdobně to bylo řešeno i u funkcionářů nejvyšších soudů při novele zákona o soudech soudcích v roce 2008.

Podle ministerstva by ale takové řešení bylo nefér vůči ostatním vedoucím státním zástupcům, jejichž mandát má skončit podle toho, kdy nastoupili do funkce. Resort v této souvislosti připomněl, že právě nerovnost při stanovení přechodných ustanovení u tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu a předsedů Nejvyššího správního a Ústavního soudu byla důvodem, proč byla úprava zrušena Ústavním soudem. Zákonodárci tehdy u předsedkyně Ivy Brožové stanovili lhůtu jejího „zbytkového“ mandátu 5 let, zatímco u předsedů Josefa Baxy a Pavla Rychetského jim byl přiznán mandát nový.

Benešová: Chtějí mandát nadosmrti

Podle ministryně spravedlnosti byly připomínky NSZ nadstandardní a úřad požaduje až nemožné změny. „Oni by to nejradši měli nadosmrti, jak jsem pochopila. Hádají se o každý centimetr. Nechtějí ustoupit a po mně chtějí, abych ustupovala,“ uvedla už dříve k mandátům vrcholových funkcionářů státního zastupitelství ministryně Marie Benešová. Pokud by vyhověla Zemanovi, mohl by být ve funkci až 22 let. „To je docela absurdní, řekněte mi, kdo z funkcionářů takovou dobu má,“ dodala s tím, že v manažerské funkci dochází k vyčerpání.

Konference Unie státních zástupců Archivní foto: USZ

Ministerstvo také připomnělo, že v případě obou předsedů jim, v době účinnosti předmětné novely, ještě ani neuplynulo celé funkční období. Což ovšem neplatí v případě Pavla Zemana, který již z pohledu návrhu „přesluhuje“. „Ústavní soud naopak aproboval princip, kdy stávající soudní funkcionáři ve funkci skončí k datům vycházejícím z data jejich jmenování do funkce, pokud délka přechodného období není nepřiměřená k délce nově stanoveného funkčního období, čemuž navržená úprava odpovídá,“ dovozuje ministerstvo.

Na tomto místě je třeba připomenout, že s nerovností, zvyklostmi či ústavními principy, jichž se nyní NSZ či zájmový spolek státních zástupců USZ dovolávají, si nijak cestu změn v soustavě nekomplikoval návrh předložený někdejším ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem. Tato předloha měla podporu Pavla Zemana, Lenky Bradáčové i USZ a znamenala automatický konec pro celé vedení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jejich možný nedobrovolný přesun k některému z okresních státních zastupitelství či v podstatě automatické jmenování Lenky Bradáčové šéfkou všemocného protikorupčního speciálu.

Dvě varianty změn v čele okresů a krajů

Ohledně změn v čele krajských a okresních státních zastupitelství navrhuje ministerstvo dvě možné varianty řešení. První varianta počítá s tím, že vedoucím státním zástupcům jmenovaným do konce roku 1995 bude končit funkční období dne 31. 12. 2025. Těm, kdo byli jmenováni v letech 1996 až 2005, končí funkční období dne 31. 12. 2026, jmenovaným v letech 2006 až 2012 končí funkční období dne 31. 12. 2027, vedoucím jmenovaných v letech 2013 až 2016 má končit funkční období dne 31. 12. 2028 a konečně jmenovaným v období od 1. ledna 2017 do nabytí účinnosti zákona by mělo končit funkční období dne 31. 12. 2029. Zde je pevně stanoveno, že oba stávající vedoucí VSZ končí k poslednímu dni roku 2024.

Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.

Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit

Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit

Petr Dimun