KS v Brně: Realitní makléři odpovídají za správnost poskytovaných informací

Realitní kanceláře možná budou moci nabízet úschovu peněz Foto: archiv

Realitní makléři odpovídají za přesnost poskytovaných informací o nemovitostech. Nelze na ně pohlížet jen jako na správce databáze, ale jako na profesionální partnery při pořizování nemovitosti – a s tím se nutně pojí i vyšší nároky. Plyne to z letošního verdiktu Krajského soudu v Brně, který Nejvyšší správní soud aktuálně zařadil do sbírky důležitých rozhodnutí. Verdikt tak poslouží jako vodítko v podobných kauzách.

„Důsledkem chápání postavení realitního makléře coby profesionála v právě uvedeném smyslu je nutně i předpoklad důvěry ve veškeré informace, které při obchodování s nemovitostmi sděluje. Realitní makléř tudíž odpovídá za správnost těchto informací,“ stojí v takzvané právní větě verdiktu.

Justice konkrétně řešila případ realitní kanceláře, která nabízela jako zprostředkovatel byt 3+1 v Brně. V inzerátu uváděla plochu včetně balkonu 82 metrů čtverečních, ve skutečnosti to bylo jen 75 metrů, bez sklepa a balkonu dokonce jen 69 metrů. Později za to dostala od České obchodní inspekce pokutu 28.000 korun, proti které se bránila žalobou.

Podle žaloby se kancelář nedopustila správního deliktu. Při prodeji bytu uváděla informace, které jí poskytl prodávající. Kancelář tvrdila, že nebylo její povinností informace aktivně ověřovat. Kupující měl prý příležitost vše si zjistit, třeba při prohlídce bytu.

Inspekce ale trvala na tom, že na realitní kancelář dopadaly povinnosti plynoucí ze zákona o ochraně spotřebitele, a to včetně povinnosti jednat v souladu s požadavky odborné péče. Podle inspekce měla kancelář poskytovat pouze „pravdivé, úplné, srozumitelné, jednoznačné, zřetelné a ověřené informace“.

Krajský soud dal zapravdu inspekci a žalobu realitní kanceláře zamítl. Vycházel ze zákona o ochraně spotřebitele, který zakazuje klamavou reklamu i jiné nekalé praktiky. Soud také zdůraznil, že plocha bytu je důležitá informace, která může ovlivnit rozhodnutí kupujícího.

Po kupujícím pak nelze vyžadovat, aby přepočítával číselné údaje na poskytnutém půdorysu nebo aby nesrovnalost poznal „od oka“ při prohlídce bytu. Kupující totiž důvodně očekává, že mu kancelář poskytuje pravdivé údaje.

„Přestože není činnost realitních makléřů v České republice regulována speciálním právním předpisem, ve spotřebitelských věcech na realitní makléře nepochybně dopadaly povinnosti stanovené zákonem o ochraně spotřebitele,“ rozhodl krajský soud. Jestliže kancelář poskytla chybný údaj o ploše bytu, jednala v rozporu s požadavky odborné péče, porušila zákaz používání nekalých praktik a dopustila se správního deliktu.

Sněmovna nedávno propustila do závěrečného schvalování vládní návrh nového zákona o realitním zprostředkování, který má především stanovit požadavky na realitní makléře a podmínky jejich činnosti. Zákon má podle vlády také více chránit klienty a kultivovat realitní trh.

(čtk)