Případ soudkyně Zhoufové posoudí Nejvyšší soud, Pavel Zeman nesouhlasí se zastavením stíhání

Liberecká soudkyně Lenka Zhoufová Foto: ČJ

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nesouhlasí se zastavením stíhání liberecké soudkyně Lenky Zhoufové. Kvůli nezákonnému postupu při prodloužení vazby čelila obžalobě ze zbavení osobní svobody a zneužití pravomoci. Okresní soud v Mělníku stíhání zastavil například s ohledem na to, že Zhoufovou už potrestal kárný senát. Podle Zemana ale mělo stíhání pokračovat, vyplývá z dovolání k Nejvyššímu soudu, které je dostupné na webu žalobců.

Zhoufová podle obžaloby nejprve opomenula včas rozhodnout o prodloužení vazby muže stíhaného za distribuci drog. Poté rozhodnutí antedatovala, tedy označila dřívějším datem, aby formálně vyhověla zákonným lhůtám. U soudu prvního stupně poukazovala na velký tlak a vysoké pracovní vytížení.

Celé dovolání si můžete stáhnout zde.

Podle nejvyššího státního zástupce lze vytížením nebo nezkušeností omluvit to, že opomenula rozhodnout o dalším trvání vazby. „Nelze však jimi omlouvat navazující aktivní a vědomé jednání, jehož smyslem je v podstatě podvodné zastření předchozího pochybení,“ stojí v dovolání.

Kárný senát snížil Zhoufové plat na jeden rok o čtvrtinu. Přišla tak celkem o více než 250.000 korun na výplatní pásce. Podle Zemana to však nelze považovat za dostatečný postih, po kterém by už trestní stíhání bylo bezpředmětné. Poukázal v dovolání na význam ochrany osobní svobody.

„Je namístě trvat na potřebě důsledného postihu úmyslných protiprávních jednání úředních osob, které při zneužití pravomoci – bez ohledu na to, zda z důvodů korupce, neschopnosti, či krytí vlastního pochybení – v rozporu se zákonem činí taková rozhodnutí a úkony, jejichž důsledkem je úmyslné nezákonné zbavení osobní svobody jiného člověka,“ uvedl žalobce v dovolání.

Státní zastupitelství podalo proti rozhodnutí mělnického soudu stížnost, kterou Krajský soud v Praze zamítl. Zeman nyní žádá Nejvyšší soud, aby zrušil rozhodnutí obou stupňů a nařídil mělnickému soudu nové projednání kauzy. „Významné je současně to, že naznačené, ne zcela jasné úvahy stížnostního soudu, vzbuzují pochyby i pokud jde o způsob vyřízení věci. Soud prvého stupně totiž dospěl k závěru (respektive netvrdí opak), že k úmyslné trestné činnosti došlo a důvody pro zastavení trestního stíhání shledal ve fakultativní možnosti aplikace § 172 odst. 2 písm. b) trestního řádu. Pokud by však soud druhého stupně dospěl k závěru jinému, např. že jednání obviněné trestným činem není, jen stěží mohl akceptovat zastavení trestního stíhání obviněné z důvodu, jehož implicitním
předpokladem je, že k trestnému činu došlo a že trestní stíhání je neúčelné právě s přihlédnutím k postačujícímu rozhodnutí jiného orgánu o skutku obviněného,“ uvedl Zeman.

(čtk, epa)