Soudy častěji ukládají peněžité tresty, některé i každému druhému Foto: pixabay

Proti zvýšení soudních poplatků se zvedl odpor, chybí analýza

Analýzu, která by potvrdila přímou souvislost navýšení soudních poplatků a zefektivnění a zrychlení práce soudů, postrádá v návrhu ministerstva spravedlnosti na zvýšení soudních poplatků ministerstvo práce. Vyplývá to z vyjádření, která předložily úřady v rámci připomínkového řízení. Resort spravedlnosti v polovině září navrhl po osmi letech komplexně upravit poplatky za vyvolání soudních sporů a dalších řízení tak, aby podle něj lépe odrážely nynější podmínky.

Ministerstvo spravedlnosti v materiálu upozorňuje, že poplatky mají regulovat přístup k soudům. Neměly by na jednu stranu bránit v přístupu ke spravedlnosti, ale zároveň musí být vysoké tak, aby odradily od žalob, které mají malou či žádnou šanci na úspěch. Odrážet by měly také životní úroveň a motivovat k tomu, aby se strany pokoušely své rozpory řešit mimosoudně. Současně mají alespoň částečně pokrýt náklady státu za chod justice.

Na dvojnásobek ze současných 1000 korun mají vzrůst poplatky za zahájení sporu, ve kterém jde o méně než 20.000 korun. Soudní soustava je podle ministerstva zatěžována velkým množstvím takových případů, mezi spory o peníze tvoří až 70 procent řízení. U sporů s předmětem do 40 milionů korun se dosud platí pět procent ze sporné částky, nově by k tomu měly přibýt 2000 korun navíc. U sporů o vyšší sumy pak má žalobce platit 2,001.000 korun a jedno procento ze sporné částky nad 40 milionů.

Zdražit mají i návrhy uplatněné elektronickými platebními rozkazy. Pokud jde o méně než 20.000 korun, měl by návrh stát 1500 korun. Návrh na nařízení předběžného opatření by měl zdražit o 500 korun na 1500 korun, stoupnout by měly i poplatky za žalobu na obnovu řízení či kasační stížnost. Na dvojnásobek, tedy 4000 korun, mají zdražit i návrhy na zahájení sporu, ve kterých nejsou předmětem peníze.

Ministerstvo dopravy návrhu vytklo navyšování poplatku za správní žalobu. „Máme za to, že argumenty jsou liché a neodpovídají realitě,“ uvádí. Podle statistik nelze hovořit o nárůstu neúspěšných podání, konstatuje. „Zvláště v některých oblastech by částka 6000 korun tvořila již jen těžko překonatelnou bariéru v přístupu ke správnímu soudnictví,“ varuje úřad a připomíná, že zhruba desetina správních žalob se týká dopravní agendy.

MPSV postrádá analýzu, která by potvrzovala souvislost navýšení soudních poplatků a zefektivnění práce soudů. „Postrádáme související opatření, která by zajistila přístup k právu nejvíce ohroženým osobám. Osvobození od soudních poplatků jako institut, který závisí pouze na osobním úsudku soudu, se nejeví jako dostatečný,“ konstatuje ministerstvo. Svaz měst a obcí usuzuje, že návrh vychází spíš z okamžité potřeby rozpočtu než z důkladné analýzy ekonomických dat. „Není tak dostatečně odůvodněno skokové a nahodilé navýšení soudních poplatků,“ konstatuje.

Ministerstvo spravedlnosti upozorňuje například na to, že od poslední změny poplatků v roce 2011 se výdaje resortu zvýšily o 10 miliard na necelých 30,5 miliardy korun v letošním roce. „Na zvyšování výdajů resortu se podepsalo také zdražování soudních řízení, spojené zejména s tlakem na růst mezd v rámci justice,“ uvádí v důvodové zprávě.

Výše vybraných soudních poplatků se naopak téměř nemění, v roce 2011 i loni to bylo kolem 1,15 miliardy korun. „Výše soudních poplatků tak zjevně neodpovídá aktuální ekonomické realitě českého soudnictví,“ uvádí ministerstvo. Pokud se poplatky zvýší, klesne podle resortu počet účelových a šikanózních žalob, strany sporu budou mít větší motivaci snažit se řešit problémy mimosoudně a sníží se zatížení soudů spory o bagatelní částky.

(čtk)